V.A.- Poslední oběť 6:Richelle Mead

Často jsem snila o tom, že se probudím vedle Dimitrije. O takovém tom probuzení, které bylo… obyčejné. Sladké. Ne protože jsme se v poslední době snažili rychle usnout, předtím, než jsme museli bojovat s nepřítelem. Ne protože jsme se zotavovali ze sexu, který jsme museli tajit. Sex založený na nesčetných komplikací. Chtěla jsem, abychom se prostě vedle sebe probudili, s jeho pažemi pevně ovinutými kolem mě. To muselo být krásné ráno. číst dál

Přála jsem si, aby si, aby Lissa potřebovala sejmout pár Strigojů. Na to jsem se cítila líp než na to, co jsme se právě chystali udělat: Setkat se s Jill a prodiskutovat s ní korunovaci. Lissa chtěla, abych byla její podpora. číst dál

Výkřiky a úleky z publika mi dali jasně najevo, že můj převlek byl pryč. Mnoho očí také sledovalo Dimitrije, ze kterého Adrian také snesl iluzi. A jak už jsme očekávali, strážci se seskupili kolem nás, vyzbrojeni zbraněmi. Pořád jsem si myslela, že to byl podvod. Naštěstí se má matka a Michail postavili před nás a blokovali naše útočníky. číst dál

Neprobudila jsem se ve světě mrtvých číst dál

Sydney a ani její přátelé nebyli nadšeni z toho, že je nevezmeme sebou. číst dál

Nebyla jsem jediná, kdo přišel k tomuto závěru. Když se u Morojského dvora probudili, dala si Lissa také všechny kousky dohromady ve svém pokoji, když si připravovala řeč, kterou měla říci před volbami. Myslela si, jaké argumenty měla a že se asi Danielle nelíbilo, že jsem byla zapletena s Adrianem. Tak ale proč mi nabídla svého bratrance jako právníka? Bylo to opravdu proto, aby mi pomohl? Nebo se mě Damon nenápadně snažil před soudem shodit? Abeho účast mohla být požehnáním. číst dál

Nerozběhla jsem se mu do náruče jako obvykle. A jak bych taky mohla? Po tom, co jsem udělala? Ne, už jsem nemohla dál předstírat. I když jsem si nebyla tak úplně jistá, jak to mezi Dimitrijem a mnou je, když jsem mu dala své ultimátum. Ale věděla jsem, že to na Adriana nemůžu hrát. číst dál

Události, které následovaly, byly rozmazané. Soňa držela svůj éter na dotek, ale to mi nevadilo. Byla jsem ještě v šoku, než abych na to myslela. Dali mě na přední sedadlo tak daleko od Viktora, jak jen to bylo možné. Dimitrij nás zavezl někam ‒ nevím kam, protože jsem tomu nevěnovala pozornost - kde on a Soňa odstranili tělo. Neříkali, jak to udělali, jen že už je o to postaráno. Neptala jsem se na podrobnosti. číst dál

Přestala jsem dýchat. Každý jsme měli vlastní deku, ale i uprostřed léta v noci klesla teplota. Dimitrij se ve spánku převalil na mě, spojil naše deky dohromady a hlavu si položil na mou hruď. Jeho tělo leželo vedle mě, teplé a známé, a dokonce se přitulil i trošku blíž. číst dál

Byla jsem v šoku, když se viděla Sydney. S ní tam byli ještě další dva lidé, muž a žena. Muž byl mladý, jen o něco starší než já a Sydney. Ta žena byla starší a vypadala stejně zkušeně jako Alberta. Všichni byli alchymisté. A bylo zřejmé, že tito alchymisté nebyli šťastni. U ženy to vypadalo, že chce být kdekoliv jinde, hlavně ne tady. Sydney ani ten muž neskrývali svůj strach. Sydney byla zvyklá na Dimitrije a mě, ale ona a její kolegové právě vešli do doupěte zla, jak oni tomu pravděpodobně říkali. číst dál

Mohli jsme slyšet hromové kroky po domě, jak se blížili každou sekundu k nám. My tři jsme couvli a k mému překvapení to byla Sydney, kdo promluvil jako první číst dál

"Cože?" zvolala jsem a ptáci ve snu utichli. "S nimi? Je to důvod, proč zavolali strážce?" číst dál

Na několik sekund bylo ticho. Každý byl zmatený z úplně jiných důvodů. číst dál

Vzhledem k dřívějšímu nepřátelství jsem byla překvapená, když Soňa a Robert dali síly dohromady a vytvořili iluzi pro bratry Daškovi. Skrylo to jejich vystoupení a přidali jsme pár falešných jmen. Rodina Mastranova si myslela, že jsou součástí nažeho bizardního doprovodu.. Ne, že nám uvařili večeři, ale Emily se také podařilo získat dárce. Morojové, kteří žili v chráněných oblastech a mísili se mezi lidi si tajně vybírali dárce v okolí. Obvykle tomuto dárci dávali peníze. Udělal to jako zvodřilost, i když jsme jí donesly zlé zprávy. Soňa a Robert mohli ochránit pouze Roberta s Viktorem… Viktor musel být povážován za Moroje… Krýt mě a Dimitrije bylo příliš těžké a stejně to nebylo ani důležité. číst dál

Nedostala jsem se k řízení. číst dál

"Vypadáš nějak šťastně." číst dál

"MĚLA BY SI SPÁT! " číst dál

Auto zaparkovalo v odlehlé části dvora, takže bylo vidět spousta dychtivých Morojů a to byl pro Lisu docela šok.Strážci se pochybovali před lidmi jako duchové. Dav se posunul a každý se chtěl podívat na královské kandidáty. Lissa na ně zírala v šoku a skoro se bála vyjít ven. Adrian jí věnoval uklidňující úsměv. "To je normální, všichni chtějí vědět, kdo to udělal a kdo ne.. Hlavně to chtějí vědět. " Ona sklonila hlavu v přední části vozu. Lissu studovalo dalších šest kandidátů. Protože lesní kurz mohl zaměstnat jenom šest lidí, tak ta druhá půlka půjde zítra a oni byli zvědaví, kdo dnes prošel. číst dál

Vyskočila jsem z postele a ulevilo se mi, že jsem nespadla. Moje hlava mě pořád bolela, ale netočila se, což znamenalo, že asi nemám otřes mozku. Při pohledu na Sonin budík jsem zjistila, že jsem s Lissou byla jen pár hodin. Její test byl daleko rozsáhlejší než jsem si myslela. číst dál

Výslech nešel tak dobře. Jistě, mohli jsme vyhrožovat, nebo jí mučit, ale to by k ničemu nebylo. Dimtrij byl stále děsivý, když se Soňou vyjednával, ale po jeho zhroucení s Donovanem byl opatrnější. To bylo zdravější pro něj, ale moc nám to nepomohlo se Soňou. Nevěděli jsme na co se jí máme přesně ptát. číst dál

Vzhledem k tomu, že Sydney číst dál

Vážně se mi nelíbilo,, že Viktor Daškov měl pravdu. Ale on jí vážně měl. číst dál

Lidé v táboře měli smíšené reakce o tom, proč opouštíme tábor. Byli obvykle rádi, ženás nevidí., zejména pro to, že tu s námi byla Sydney. Ale po boji si mě drželi jako nějakého superhrdinu a byli okouzleni myšlenkou, že bych patřila do jejich rodiny. Vidět mě v akci znamenalo, že se teď hodně žen začalo díat i po Dimitrijovi. A to se mi moc nelíbilo, potože podle jejich pravidel bych byla já, kdo by musel bojovat s jeho snoubenkou….. Samozžějmě, že jsme jim neřekli naše plány, ale zmínili jsme, že se asi pravděpodobně setkáme se strigoji.. a to způsobilo velké reakce. Většina z nich z toho byla vzušená. číst dál

"TO NENÍ SRANDA" číst dál

Dimitrij a já jsme ztuhli v šoku, když jsme slyšeli to jméno. Sydney se podívala na aše tváře se suchým úsměvem. "Mám to brát tak, že víte, kdo to je ?? " číst dál

Za prvé se omlouvám za překlad,  jiný jsem nemohla najít.......sorry  číst dál

Když tvůj přítel chodí do snů, tak se můžete naučit spoustu věcí.Jedna věc je, že přesně ty věci co dělá ve snu, může dělat i v reálném životě.Cítíte je stejně. Stejně jako intenzita polibku mezi mnou a Adrianem. Bez váhání jsem se vrhla k Viktorovi abych ho mohla udusit. Zdálo se mi to jako dobrý nápad. Ale nakonec ne. Před tím, než jsem se k němu mohla dostat, narazila jsem na neviditelnou zeď. Zablokovala mě a odrazila zpátky. Narazila jsem do další zdi,ale hnedka jsem se snažila postavit, ale místo toho jsem se sesunula v bolestech na zem. Jo ve snech jste cítili bolest úplně stejně jako v reálu. číst dál

NAŠTĚSTÍ to byli Morojové. číst dál

Ukázalo se, že jsem sem mýlila o místní policii, která se skládala z jednoho muže a psa. Když jsme se Dimitrij a já vrátili do motelu, viděla jsem blikající červená a modrá světla na parkovišti a několik kolemjdoucích se snažilo zjistit, co se děje. "ukázalo se celé město" řekla jsem. Dimitrij si povzdechl" tys prostě něco musela říct recepčnímu, že jo? " Zastavili jsme opodál, skryti ve stínu budovy. "Myslela jsem, že by tě to mohlo Zpomalit. " " zpomalí nás to teď a Sydneyno auto je pryč, to je aspoň dobrá zpráva. Moje předchozí domýšlivost zmizela. " Je to tak? Ztratili jsme naše auto? "Ona by nás neopustila, ale byla dost chytrá na to, aby utekla policii" číst dál

Problém samozřejmě byl, že já sama jsem se za chvilku ztratila ve tmě. Po té, co jsem žila v divočině jako je Montana, jsem byla zvyklá, že vás noc mlže úplně pohltit. Ale u sv. Vladimíra jsem ten terén znala. V lesích západní virginie to bylo cizí anové a já jsem se totálně ztratila. číst dál

Zbavit se Dimitrije jsem se nechtěla jen kvůli nějaké romantické minulosti. Myslela jsem to vážně, když jsem řekla, že nechci, aby se kvůli mně dostal do problému. Kdyby mě strážci našli tak by byl můj osud stejnak sečten. číst dál

Opravdu, když jsem teď o tom přemýšlela, tak ani nebylo tak divný, že se tu Sydney ukázala. Bylo to lepší, než spousta věcí, které se do té doby staly. Sydney byla alchymista, kterou jsem potkala v Rusku, když jsem se snažila zabít Dimitrije. Byla ve stejném věku a a nesnášela mě, i když je teda pravda, že na konci mi už i pomohla. Jak už dříve řekla Dimitrij , Alchymisté pomáhají Morojům mě najít a chytit. Přesto přese číst dál

A KDYŽ ŘÍKÁM VYBUCHLY. MYSLÍM TÍM , ŽE SE VYHODILY DO POVĚTŘÍ. číst dál

NO NE VLASTNĚ ÚPLNĚ PRYČ. číst dál

Jako vždy to bylo matoucí. Tváře a lebky, průsvitné a světélkující. Všichni se pohybovali kolem mě. Byli kolem mě, hemžili se v oblaku, jak jen mohli, zoufale potřebující mi něco říct. číst dál

Nemám ráda klece. A také nemám rada chození do Zoo. Poprvé, když jsem tam šla jsem málem chytla klaustrofobický záchvat, když jsem se koukala na ty chudáčky zvířata. Nemohla jsem si představit žádnou bytost, která by tam žila. Někdy jsem se dokonce cítila trošku špatně za kriminálníky odsouzené k životu v cele.  číst dál