Období: září 2013

Příběh s filmem Lidská stonožka koluje světem a pro jednoho šíleného maniaka to znamená motiv. Psychopat měl nejprve pouze úchylné a zvrácené představy, např. sex s posledním článkem, ale teď se rozhodl, že zajde dál. Spojí dohromady více článků... číst dál

Super horor,užasný konec a ta holka je moc hezká.... číst dál

Dvě Američanky se vydají na cestu po Evropě. Kdesi v Německu se jim v noci porouchá auto. Při hledání pomoci narazí na opuštěnou vilu, kde se rozhodnou přenocovat. Druhý den se probouzí a s hrůzou zjišťují, že jsou uvězněny v provizorní podzemní nemocnici. Za vším stojí zestárlý německý chirurg, který se dříve specializoval na operace oddělování siamských dvojčat. Jeho zvrácená fantazie tkví v tom, že obě dívky hodlá spolu s dalšími uvězněnými spojit v jednu velkou lidskou stonožku... číst dál

Vždycky jsem vítala válku, ale když skončí poslední utkání, co znamená život pro bojovníka? Shay se díval do prázdného krbu. Otočil meče, které zpívaly. A pak tu nebylo nic, temnota se začala pohybovat. Stíny se držely Elementárního Kříže, rukojetě nožů táhly Shaye vpřed. Když meče označily čtvrt otočky, Shay ztuhl. Temnota se scelila, hleděla na kříž v místnosti, avšak v ebenovém stínu bylo vydáváno jemné světlo, opalizující jako blikající hvězdy. číst dál

Když se novinky o konci bitvy rozšířily, Hledači se začali kolem nás shromažďovat. Někteří stáli v skupinách, tiše mluvili a dívali se na hrůzy zničené knihovny. Další se rychle přesouvali na praktické práce zotavování, sbírání svazků knih, co byly ještě poházeny na podlaze a odvážení je pryč. Ostatní, co měli na starost pohřební činnosti a slavnostní odnášení zbytků Padlých, se teď vrátili do své přirozené pozice. číst dál

"Jak můžete nevědět?" Shayovy zuby byly sevřené. číst dál

„Za tuhle zradu tě uslyším křičet, Logane Bane,“zasípal Bosque. číst dál

Knihovna byla v troskách. Sníh už vnikal dovnitř. A to nebylo vše. číst dál

Můj otec zavrčel, sklonil nízko svůj čenich, když se pohyboval, sleduje Emila. číst dál

"Odejdi od ní!" Můj otec si stoupnul mezi Shaye a mě. číst dál

Zvuky bitvy naplnily mé uši a já si přála, abych je mohla odehnat. číst dál

Connor stál před dvěřmi, držel své nástroje na přehrabování se v zámku. Ethan zakroutil hlavou. číst dál

Opustili jsme pokoj. Shay se v chodbě přeměnil do vlčí podoby stejně jako já. Hledači, co nás míjeli, si příležitostně vyměnili zamumlání, nebo nám věnovali vylekaný pohled. Ale nejčastější reakce byla respektující pokývání, nebo vědoucí úsměvy. číst dál

„Přestaň se svíjet!“zakřičel Connor. „Snažím se tě chránit.“ číst dál

Connor nás vedl když jsme šplhali přes ostré kameny, co se mi zabodávaly do tlap. Nebylo to dlouhé šplhání, ale bylo to unavující. Museli jsme se vyhýbat hlubokým prasklinám v zemi, které vybuchovaly jedovatým plynem nebo párou, z kterých bychom mohli zvracet, aniž bychom byli upozorněni. Na rozdíl od živého lesa na pobřeží, bylo Whakaari bez života, naprosto cizí prostředí. I když dech beroucí, krajina byla příliš zlověstná na to, aby byla krásná, spíš se jevila jako, že slouží k tomu, aby varovala vetřelce. číst dál

„Musíme se vrátit!“ Ječela jsem na Connora, který mě táhl, když Adne zavírala dveře. číst dál

Vlny naráželi na pobřeží několik metrů od toho, kde jsme narazili na kameny. Zírali jsme na Elementární kříž několik minut, popadali jsme dech, snažili se uvěřit tomu, že se nám podařilo splnit nemožný úkol. číst dál

Můj otec dopadl na zemi, šedo-hnědý vlk blokoval Emilovi cestu ke mně. Emil se přeměnil, prskal a vrčel. Rozběhl se k nám. Můj otec vydal varovné vrčení, čenichem funěl, jak se připravoval k útoku. číst dál