Connor stál před dvěřmi, držel své nástroje na přehrabování se v zámku. Ethan zakroutil hlavou.
„Logan to měl nechat odemčené.“
Connor pokrčil rameny a zkusil dveře. Otevřely se.
„Tohle je dobré znamení,“řekl. „Ne?“
„Je to znamení, že Logan předstírá, že je v našem týmu,“řekl Ethan. „Pojďme tomu nic víc nepřičítat.“
„Souhlasím.“ Connor měl tasené meče a pomalu se pohyboval do kuchyně.
Následovali jsme ho do rozlehlé místnosti. V té tmě jsem rozeznávala hrnce a pánvičky, visící ze stropu. Linka se táhla skoro po celé délce pokoje a vestavěná trouba zabírala největší část stěny.
„Tady by se dalo vařit pro celý Vail,“řekla Adne. „Kolik velkých skupin tvůj strýček hostí? Jako přes týden?“
„Žádné,“řekl Shay. „Nebo aspoň žádné, co bych viděl.“
„Používal někdy někdo tu kuchyň?“zeptal se Connor.
„Chodil jsem se sem pro svačinu,“řekl Shay. „Nechávali lednici zásobenou,“ukázal cestu k chladničce vedle asi stejně velké spíže.
„Našels tady někdy těla?“zamumlal Ethan.
Shay neodpověděl, ale pokrčil rameny. Byla jsem si jistá, že dřív, než zjistil pravdu o svém strýčkovi, tuhle možnost nezvažoval. Přemýšlela jsem, jestli příchod zpět na Rowan Estate byl pro Shaye tak děsivý jako pro mě. Čím víc jsem na to myslela, přesvědčovalo mě, že to pro něj bylo pravděpodobně o mnoho horší. Žil tu, nazýval tohle místo svým domovem, bez toho, aby věděl, co žije v jeho stěnách, o vězních lapených v malbách. Smál se sochám incubů, co teď mohly ožít a zaútočit. Musel se cítit, jako by se mu země zprohýbala pod nohama.
Přiklusala jsem na jeho stranu, olízla mu prsty a doufala jsem, že mu mohu přinést trochu uvolnění. Usmál se na mě.
„Můj sladký domov,“řekl, ale kvalita jeho pohledu mi říkala, že jsem měla o jeho pocitech pravdu.
Tohle je nejstrašidelnější dům všech dob. Bryn mi stála těsně za patami.
Pohlédla jsem přes rameno. Je určitě v top desítce.
Opravdu jste se tady scházeli? Protože myslím, že bych byla příliš vyděšená, než abych se soustředila.
Vycenila jsem na ni zuby. Když mluvíme o soustředění, teď není vhodný čas ptát se mě na můj milostný život.
Když jsme vycházeli z kuchyně, Shay se zastavil.
„Prokažte si laskavost a nedívejte se na žádnou z těch maleb.“
Connor přikývl a tiše se přesunul do haly.
Chodba byla temná. Connor nás vedl v opatrném tempu.
Věděla jsem, že to bylo moudré, ale při plížení se dopředu jsem musela vycenit zuby.
Potlačený povzdech narazil na mé uši. Ethan měl hlavu skloněnou. Adne položila ruku na jeho paži, naklonila se k němu a šeptala uklidňujícím hlasem. Když zvedl obličej, viděla jsem, že se jeho čelist sevřela a žíly na krku pumpovaly.
Shay na něj pohlédl. „Říkal jsem, abyste se nedívali.“
„Jen jdi, Scione,“Zavrčel Ethan, ale jeho hlas se otřásl. „Nebyl to tvůj bratr, byl můj.“
Udělala jsem chybu, když jsem se podívala přes rameno na malbu, co Ethan právě míjel.
Muž v potrhaném oblečení ležel na stole, agónie vyrytá do jeho tváře, ústa otevřená ve věčném výkřiku bolesti. Temné rysy se pohybovaly ve stínech na okraji malby a sledovaly ho. Přála jsem si, abych toho muže nepoznala, ale věděla jsem, že to byl Ethanův bratr Kyle, v ten moment, co jsem se podívala na malbu, a bylo mi špatně. Byla to moje vina, že byl uvězněn navždy, jeho utrpením se krmily přízraky. Musela jsem plnit svou povinnost a chránit Shaye, když jsem zabila jeho partnera, Stuarta, a ponechala Kylea Strážcovskému vyslýchání. Když jsem sloužila Strážcům, kolik takových voleb jsem měla, co zničily životy lidem, co jsem teď nazývala spojenci a přáteli?
Ruka mě pohladila po srsti. Otočila jsem se a našla Shaye, co se na mě díval, jeho oči zářily obavami.
Nabídl mi letmý úsměv. „Nesnažím se tě rozmazlovat. Jen se ti snažím říct, že minulost je minulost. Nevěděla jsi to. Nikdo z nás.“
Přitlačila jsem si nos na jeho dlaň, když jsem se snažila vyhnat hrůzu malby z mé mysli.
Zahnuli jsme za roh ke vstupu do centrální chodby sídla, když Connor zakřičel. Jeho čepele se zablýskly, narazily do něčeho pevného a pak zazvonily, když byly odraženy.
Vyplivl pár kleteb, stoupl si na nohy a kopnul do zdi. „Sochy! Pro lásku-“ začal znovu klít.
„Connore, musím se z tebe červenat,“řekla Adne, přešla dopředu, vypustila prohlídku mramorové sukuby.
Zaštěkala jsem na Shaye a zavrtěla ocasem. Blýskl na mě úsměvem, sdílel moji myšlenku na moji první návštěvu Rowan Estate. Nemohla jsem Connora za jeho reakci vinit. Ty sochy byly prostě tak realistické.
„Musíš si na to dávat pozor,“řekl Shay. „Sochy jsou konec.“
„Připravená armáda,“řekl Connor. Podíval se na sochu. „Jen čekající.“
„Armáda, s kterou jsme bojovali při naší poslední návštěvě,“řekl Ethan.
„Pamatuješ? Když si tihle přišli hrát se svými kamarády?“
„Stvoření na Rowan Estate jsou stále spící,“ Shay poklepal klouby prstů na kamenné čelo sukuby.
„Ti venku musejí být mazlíčci Strážců z Edenu. To znamená, že tu Bosque není. Nepředvolal je.“
„Nebo chce, abychom si mysleli, že tu není,“řekl Connor.
Shay se zamračil. „To si nemyslím. Bojují jen vlci. V posledním boji měl Bosque promíchána všechna stvoření. Není tu. Ještě ne.“
„Je jediný způsob, jak se ujistit,“ Connor udělal na sochu hrubé gesto a pak pokračoval chodbou. Moje srdce jako by se zaseklo v krku, těžce bušilo, když jsme vstoupili do velké haly panství. Obleky, brnění a další odporná stvoření zasazená v mramoru kroužili pokojem, jako by střežili velké schodiště.
Kroky Hledačů a řinčení vlčích drápů se rozléhalo v obrovském prostoru, odráželo se od stěn k ohromnému křišťálovému lustru nad našimi hlavami.
„Po schodech nahoru,“zamumlal Shay.
Connor přikývl a my začali stoupat. S každým krokem se mé tělo zdálo chladnější.
Ren ke mně přiklusal. Opravdu jsi tu trávila čas?
Jo. Rozhlédla jsem se okolo. Vlastně docela dost.
Fuj. Otřásl se. Máš silnější žaludek než já.
Je to lepší, když nevíš, že chce celé místo ožít a zabít tě. Blýskla jsem na něj tesáky.
Ach, tím jsem si jist. Šťouchl mě do ramene.
Když jsme vyšli schody, Connor se dlouze nadechl. Pak se dotkl dveří knihovny. Otočil klikou a já uslyšela jemné cvaknutí.
„Otevřeno,“zamumlal. „Nemyslím, že to můžu brát jako dobrou známku.“
„To není,“řekl Shay. „Ale nečekal jsem, že to půjde hladce. Ty jo?“
„Pojď,“řekl Ethan a ukázal bradou na Connora. „Pro zlo není žádný odpočinek.“
„To je náš slogan?“ zeptal se Connor když otevřel dveře. „Nebo jejich?“
„Vyber si.“ Ethan pozvedl svou kuši.
Jemná záře naplnila knihovnu; tlumené světlo lamp usazených mezi policemi dělalo knihovnu teplou a příjemnou. Kdybych ji lépe neznala, myslela bych na ni jako na mírumilovné místo, kde se můžu stočit se svou oblíbenou knihou.
Můj otec ztuhl a z jeho hrudi se vydralo zavrčení. Jeho nos se svraštil.
Emile.
Bryn začala vrčet, její zápal rostl.
Známé vůně mě také upozornily. Byl tu alfa Baneů, ale nebyl sám.
„Vítejte,“Lumine stála vedle knihovny naplněné letopisy Haldisu. Pozvedla k nám ruku.
„Čekali jsme vás,“ usmál se Efron. Seděl vedle ní v kůží potažené židli s vysokým opěradlem. Dva vlci leželi u jeho nohou, jejich oči se soustředily na nás. Sabinin pohled byl netečný, zatímco Emilův se leskl zlobou. Logan stál za svým otcem, jeho tvář byla pevně schována v masce lhostejnosti.
„To je zklamání,“řekl Connor. „Teď nemůžeme zakřičet ‚překvapení!‘“
"Jak okouzlující. "Lumine mu nabídla blahosklonný úsměv a klenuté obočí. „Můžeme vám učinit tuhle nabídku. Nechejte Sciona o samotě s námi a vaše životy budou ušetřeny.“
Zavrčela jsem a Ethan namířil kuši. „To je nabídka?“
Jeho oči byly na Sabine a svou zbraň tiskl tak těsně, že mu zbělely klouby. Klidně od nás odvrátila pohled, zůstávala tak tichá, že by mohla být jednou ze soch v chodbě.
„To není moc lákavé, že?“ Adnin bič zasyčel na podlaze.
„Fajn.“ Lumininy rubínově rudé rty se zvlnily, její úsměv odhaloval její zuby. Pozvedla ruku a začala kreslit ve vzduchu planoucí symboly.
„Přichází přízrak,“zamumlal Connor.
„Chápu.“ Shay si stoupl vpřed, když planoucí symbol explodoval v přízračné temné stvoření.
„Zabij je,“řekla Lumine a líně mávla rukou našim směrem.
Přízrak se plazil přes podlahu. Shay si vzal dva meče, vymrštil se do vzduchu, přetočil se přes místnost a přestál před přízrakem.
"Teď se jen předvádí," řekl Connor.
Elementární kříž prořízl jeho stínovou podobu.
Přízrak zaječel, jeho tělo se vypařilo jako kouř.
Lumine se ani nehnula, ale viděla jsem, jak se pohnul její krk, když polkla. „Jak zajímavé.“
„Zkuste to znovu,“řekl Efron. „Ale udělejte to sportovněji, ne? Emile! Sabine!“
Dva vlci dopadli na jejich nohy. Emile vyrazil k Shayovi, ale Sabine se vrhla na Efrona. Skočila po ruce, co používal k vyvolání přízraku, rozdrtila jeho prsty ve své tlamě. Zaječel, padl na kolena před židli. Jeho oči se nevěřícně vykulily, když Sabine upustila jeho zkrvavenou ruku a povalila ho na záda.
Efronovy výkřiky spolu s vykašláváním krve přiměli Emila se otočit. Zavyl v hněvu a vrhl se na ni. Její soustředění nepolevilo. Měla Efrona přišpendleného. Stále vrčela, útočila znovu a znovu, trhala jeho krk. Když se přestal zarývat do její srsti, přeměnila se do lidské podoby a plivla na něj.
„Tos nečekal, co.“ Pohlédla na jeho tělo. „Bastarde.“ Znovu si odplivla.
Logan běžel ke svému otci, ale straší Strážce už byl mrtvý. Efronův krk byl tak roztrhán, že jeho hlava byla skoro oddělena od těla. Logan padl, přitáhl si kolena k hrudi a schoval si obličej. Sabine se na něj otočila, vrčela, když byl skrčen u Efronovy mrtvoly.
„Sabine!“zakřičel Ethan. Jeho šíp z kuše proletěl kolem Emila, co do ní narazil. Byla poslána ve spirálách vzduchem, narazila do kamenného krbu.
Můj otec zavyl a pustil se přes místnost.
Ren a Bryn ho následovali s Ethanovými ohnivými šípy, co si vzal na pomoc. Emile se otočil, ignoroval šípy, co narazily do jeho ramena a boku. Jeho oči byly přikované na mém otci.
Ethan skočil přes Emilovu vrčící vlčí podobu, ochranitelsky se vrhl k bezvládnému tělu Sabine. Zatímco Hledač dával pozor na Sabine, můj otec a Emile chodili kolem sebe, ignorovali chaos okolo.
Lumine zalapala po dechu, její ruce vystřelily ke krku. Začala se třást, ale rychle kreslila další planoucí symbol. Vykvetl před ní přízrak.
„Chraň mě!“zakřičela na něj.
Přízrak se kolem ní stočil jako plášť, když pádila ke dveřím.
Zavrčela jsem, chtěla jsem bojovat, ale Shay byl jediný, kdo mohl bojovat s přízraky.
„Shayi!“zakřičela Adne, když nám Lumine obrněná přízrakem unikala, nutila nás uvolnit dveře.
„Zůstaň se mnou!“zasyčela Lumine na svého plazícího se bodyguarda, utíkala z knihovny. „Nedovol, aby se dostali blízko mě!“ Přízrak
Přízrak od nás odtékal, bral s sebou Lumine pryč z místnosti.
Shay k nám běžel, díval se za jejím útěkem, ale Connor ho chytil za paži. „Nech ji jít. Náš boj je tady.“
Shay přikývl, i když se jeho čelist frustrovaně sevřela.
„Musíme se ujistit, že Logan neuteče,“řekl Connor Shayovi. „Musíš na něj dohlídnout, když budeme pomáhat ostatním.“
Shay pohlédl na Logana, co se komíhal dopředu a dozadu tam, kde seděl, jeho hlava byla stále schovaná za jeho koleny. „Nemyslím si, že by někam šel.“
„Řekl bych to samé, kdyby byl v bezvědomí,“řekl Connor. „Musíme ho udržet tady.“
„Zůstanu se Shayem,“řekla Adne, vzala jeho ruku a táhla ho k Loganovi. „Ty pomož ostatním.“
Bryn! Zavolala jsem k ní. Dostaň se k Adne a Shayovi. Musíš je chránit.
Otočila se a spěchala působit jako hlídka Sciona a Tkalce. Jdu na to!
Běžela jsem s Connorem přes místnost tam, kde Ethan chránil Sabine svým tělem. Nehýbala se a nebyli jsme dostatečně blízko, abych věděla, jestli je naživu. Musela jsem jí pomoci, pokud jsem mohla.
Ale moje oči těkaly k druhé straně knihovny.
Emile a můj otec kolem sebe kroužili, teď jen pár stop od sebe, vrčeli jeden na druhého, zatímco se Ren ježil po boku mého otce. Ale mladší vlk byl neviditelný pro pozornost, co mu věnovali ostatní dva vlci.
Jejich pohledy byly přikované, plné nenávisti.
Můj otec zvedl čenich a zavyl ve výzvě. Emile se přidal odpovídajícím křikem, jeho mohutné svaly se zavlnily, když udeřil do země s rostoucím hněvem. Boj, na který čekali tak dlouho, co byli alfa rivalové, právě začínal.