Vampýrská Akademie - 13.kapitola

"TO NENÍ SRANDA"
"Máš pravdu" řekla Sydney "Že to není sranda. Je to legrační"

Byli jsme zpátky u Raymondova domu v našem pokoji. Trvalo to dlouho, dostat se ze slavnosti, zvláště po tom, co jsem se musela naučit pár fakt o uchovávačích. No myslela jsem si, že to je při nejmenším hrozné. Vypadalo to tak, že když se tady někdo chtěl vdávat, tak musel bojovat se snoubencovou nelížší osobou. Angelina viděla Joshuův zájem od okamžiku, kdy jsme přijeli a když viděla můj nármek, přdokládala, že jsem souhlasila se svatbou. Te´d tedy na mě padla jako jeho sestra, aby se ujistila, že jsem ho hodna. Pořád mě neměla ráda, nebo mě úplně nevěřila, ale prokázala jsem své schopnosti bojovníka a proto ze mě měla úctu a souhlasila tedy s naším sňatkem. Ale všichni mě ujišťovali, že tohle nebyl žádný závazek.. protože teď měl bojovat Dimitrij s Joshuou.


"Zstav to" kárala jsem Dimitrije, který byl opřený o jednu zeď s rukama skříženýma a sledoval moi tvář, kde mě Angelina zasáhla.. To bylo určitě nejhorší zranění, které jsem kdy měla a zítra tam budu mít určitě modřinu.. Na jeho tváři byl malý úsměv. " Řikal jsem ti, aby si ho nepodněcovala. " řekl mi Dimitrij klidně. "To je jedno Ty si nevěděl, že to příjde. Prostě jsi mě nechtěl --" Neřekla jsem to, co bylo vm mysli: Že Dimitrij žárlil. Nebo si mě přivlastňoval. Nebo cokoliv jiného. Jen jsem věděla, že je podrážděný, když mě viděl s Joshuou….. a byl velmi pobavený Angeliným útokem na mě. Náhle jsem se obrátila k Sydney, která se bavila stejně dobře jako Dimitrij. Ve skutečnosti jsem si byla jistá, že jsem jí nikdy neviděla, aby se takle smála.


"Věděla jsi o tomhle zvyku?? " "Ne" přiznala, " ale nejsem překvapená. Říkala jsem ti, že to jsou divoši. Mnoho obyčejných problémů řeší bojem. " "Je to hloupost", řekla jsem. A nebrala ohledy a to, že kňučim. Dotkla jsem se vrcholu mé hlavy. A měla jsem zrcadlo, abych viděla, kolik mi vvyškubla vlasů."Přesto… ona nebyla špatná.
Nezdvořilá., ale né špatná. Jsou všichni tak tvrdý? Lidé a morojové taky?? To je nadmoje chápání. " Přemýšlela jsem o tom. Byyla jsem naštvaná a rozpačitá o tom, co se stalo, ale musela jsem přiznat, že ti lidé pro mě te´d byli mnohem zajímavější…. Jak ironické, že tahle celá skupina se učila bojovat, bez ohledu na rasu. Mezitím u nás se Morojové odmítali učit. "A to je důvod, proč jim Strigojové nevadí. "
zamumlala jsem stjně jako u snídaně. Ani jsem si neuvědomila co jsem řekla, dokud Dimitrijův usměv neklesl. Pohlédl k onku s ponurým obličejem. " Měl bych skontrolovat borise a to, co pro mě našel. " obrátill se zpět k Sydney
" Nebude to trvat dlouho. Můžu si vzít tvé auto, když pojedu jen kousek? "


Pokrčila rameny a vzala si své klíče. Předtím jsme zjistitli, že Sydney telefon funguje asi tak 10 minut od vesnice. Dimitrij měl pravdu. Nebyl tam důvod, proč bychom měli jet všichni tři elefonovat. Po mém boji jsem já a Sydney byli v bepečí. Nikdo by si te´d semnou nezačal. Ale stejnak …. Nelíbila se mi ta myšlenka, že by to Dimitrij prožíval jako strigoj sám. "Měla by si taky jít" řekla jsem jí a myslela rychle.
"Musím zkontrolovat Lissu" to nebyla až taková lež. " I když jsem s ní, tak vnímám okolí, ale bylo by bezpečnější, kdyby si byla pryč, zválš´t,kdyby se objevili alchymisté. "



Má logika byla vadná . "Pochybuju, že by přišli, když je tma" řekla " ale stejnak pudu ven, když ty si budeš jenom zúrat do zdi.. " nechtěla jsem to přiznat, ale měla jsem podezření, že nechce nechat někoho jiného, aby řídil jjí auto.


Dimitrij si myslel, že to, že jse je zbytečné a taky nám to řekl, ale zdálo se. Že neměl pocit, že jí může šéfofat tak, jako já. Takže oba odešli a nechali mě samotnou v mísnosti. Toužebně jsem je sledovala. Měla jsem o něho strach. Viděla jsem účinky posledního hovoru a přála jsem si, abych tam mola být a pomoct mu. Ale věděla jsem, že by mi to nedovolil, tak jsem brala jako malé vítězství, že nechal Sydney jet sebbou.. S tímto jsem se tedy rozhodla, přesně jak už
jsem jim řekla, že zkontroluju Lissu. … Docela jsem se bála, že Joshua si myslel, že tím, že jsem přijala náramek, jsem taky dala slib, že se stanu jeho ženou…. Pořád si myslím, že je fantasticky roztomilý, ale nemohla jsem vidět jeho zbožňovaný pohled.


Seděla jsem na Angelině posteli a otevřela jsem Lissinu mysl. Kráčela po chodbách budovy, kteroujsem nepoznala. O chvíli později jsem už ale věděla, kde to jsem.
Jednalo se o budovu u soudu. Byli tam velké lázně a salon. Zdálo se mi podivné, že by tam Lissa šla jen tak, ale když jsem viděla její společníky, poznala jsem, že jse o něco jiného….. Obvyklí podezřelí byli s ní: Adrian a Christian. Mé srdce pokočilo, když jsem znovu iděla Adriana- zejména po incidentu s Joshuou. Můj poslední sen s ním byl příliš krátký…. Christian držel Lissu za ruku, když kráčeli dveřmi. Vypadal sebejistě a měl poloviční úsměv. To byla Llissa ta, která se cítila nervózně a bylo jasné, že se na něco připravuje. Cítila jsem, že jí děsí její další úkol, i když to bylo nutné.


"Je to on? " zeptala se a zastavila přede dveřmi…."Mysím, že ano" řekl Christian "Recepční řekla, že to byli ty červené. "
Lissa zaváhala jen na chvíli a pak zaklepala. Nic. Buď byl pokoj prázdný, nebo jí někdo ignorval. Zvedla ruku znovu a najednous e ty dveře otevřely. Stál tam Amrosse, úžasný jako vždy a toi v jeansech a obyčejném tričku. Oblečení objímalo jeho tělo tak, aby byl vidět každý jeho sval. "Ahoj" řekl trochu překvapeně. "Ahoj" řekla mu Lissa zpět. "přemýšlela jsem, jestli bychom si mohli spolu promluvit? " Ambrosse neklidně posunul hlavou ke svému pokoji…"Teď jsem tak trošku zaneprázdněn " Za ním iděla Lissa masážní stůl, na kterém ležela Morojská žena tváří dolů. V dolní poloviě těla měla ručník, ale záda měla holá, zářící v matném osvětlení olejem. V místnosti svíila vonná svíčka a hráa uklidňující hudba.


"WOW" řekl Adrian "Ty neztrácíš čas, viď?
Ona je
v hrobě jn pár hodina ty už máš někoho jinýo. " Tatiana nakonec byla položena dříve, těsně před západem slunce. Pohřeb byl mnohem méně slavný, než předešlí pokus…. Ambrosse věnoval Adrianovi temný pohled.. "Je to má klientka. Je to má práce. Zapomínáte, že někteří z nás musejí pracovat na živobytí. " "Prosím?" zeptala se Lissa, která se narychlo postavila před Adriana. "Neude to trvat dlouho. ".. Ambros se na chvilku podíval na moje přítele a pak si vzdychl. Podíval se za sebe "Lorraine? Musím na chviliičku odejít, hned jsem zpátky, jo?, " "Dobře" zavolala žena a zavrtěla se. Byla starší, než jsme očekávali,, asi čtyřicet jí mohlo být. "Pospěš si zpátky. " On jí věnoval oslnivý úsměv, když zavíral dveře, ale hned ho zase upustil, jak se koukl na ně. "Dobře, co se děje?? Nelíbí se mi vaše výrazy. " Ambrosse sice žil stejně jako normální lidé, ale byl vycvičen strážcem. Byl pozorný. Vždy viděl potenciální hrozbu.

"my..ehm.. jsme s tebou chtěli mluvit o tom…"Lissa zaváhala. Povídat si s vyšetřovateli byla jedna věc, ale tohle bylo něco jiného. " o Tatianině vraždě…"


Amcrosse povytáhl obočí "Aha, aha. No nejsem si jistý co mám říct, kromě toho, že věřím, že to Rose neudělala. Nemyslím si to, i když to říká spousta lidí. Všichni mluví o tom, jak jsi naštvaná a šokovaná. Získáváš hodně simpatií, i když se přátelíš s tak nebezoečnými lidmi. " Lissa cítila,jak se kaboní. Musela veřejně říct, že mě nenáší. Byla to rada Abeho a Taši. Přesto,
když to bylo jen jako, cítila se provinil. Christian přistoupil na její obranu. "Zařa´d zpátečku, to není to o co nám jde. "
"Co to tedy je?? " zeptal se Ambrose.
… Lissa do toho skočila, bála se, aby Adrianovi a Christianovi výhružky Ambrose neodradily. "Abe Mazur nám řekl, že jsi v soudní síni Rose něco podal, nebo řekl…" Ambrose vypadal šokovaně a musela jsem mu přiznat, že to hrál hezky. "Co něco?? Co to znamená??? Myslí si Mazur, že jsem jí před těmi lidmi uhodil?? "
"Nevím" přiznala Lissa "prostě něco viděl, to je všechno"

"Chtěl jsem jí popřát hodně těstí" řekl Ambrose, stále ještě uražený…."Je to v pořádku?? " "Jojo, "řekla Lissa
"Podívej, mi se jen snažíme zjistit, kdo zabil královnu.. Ty jsi jí byl blízký. Pokud eixistuje něco, co víš a mlže nám to pomoct.. moc bychom si toho vážili. Potřebujeme to. " Ambrose se na ně zvědavě podíval. Pak náhl pochopil. "Myslíte, že jsem to udělal!! To je to, o co vám jde!! " nikdo z nich nic neřekl. "Nemůžu tomu věřit. Janě, od strážců… ale ne od vás… Myslel jsem, že vás znám lépe. " " My tě ale neznáme. " řekl Adrian kategoricky "Jenom víme, že jsi měl přístup k mé tetě" poukázal na dveře " a samozřejmě ti netrvalo dlouho jít dál " "nepochopil
jsi tu ást, kdy jsem řekl, že to je moje práce??? Dávám jí masáže, to je vše. Ne všechno je špinavé a špinavé. " Ambrose zavrtěl frustrovaně hlavou a přejel si dlaní po hnědých vlasech "Můj vztah s Tatianou neby špinavý. Já se o ní staral. Nikdy bych neudělal nic, co by jí ublížilo.

"To nevíš, že statistiky říkají, že většina vražd se stala mezi blzkými lidmi?? " zeptal se Christian. Lissa se na něj zamračila a Adrian řekl "Nech toho" Ohlédli se na Ambrose "Nikdo tě z ničeho neobviňuje,
ale ty ses kolem ní hodně motal
a Rose mi řekla, že jsi byl hodně rozrušenej ohledně snížení zákona u dhampýrů. " "Jo, to jo, když jsem o tom poprvé slyšel. " řekl Ambrose " A pak jsem řekl Rose, že tam musí bát nějaká chyba- něco o čem jsme nevěděli. Tatiana by nikdy neohrozila dhampýri bez dobrého důvodu. " "Stejně jako když to dělal před všemi těmi vytrašenými královskými?? " zeptal se Christian. "Tak pozor" varoval ho Adrian. Lissa se nemohla rozhodnout, zda je horší, když se ti dva dají proti Ambrosovi, nebo si budou nadávat navzájem. "Ne" Ambrosův hlas zazněl úzkou chodbou. "Nechtěla to udělat. Ale pokud by to neudělala, tak byse stali stokrát horší věci. Existují lidé, kteří chtěli tajně shromáždit všechny dhampýri, kteří nebojují a donutit je. Tatiana tím zákonem pomohla. "
Tiho. Tohle uže jsem věděla z jejího dopisu, ale stejnak to byla šokující zpráva a Ambros jí dal mím přátelům jen proto, že ztrácel půdu pod nohama.
"byla zkutečně otevřena dalším možnostem. Chtěla zkoumat éter. Schválila, aby se morojové naučili bojovat. "


To ohromilo i Adriana. Pořád měl na sobě cynický výraz, ale mohla jsem na něm vidět slabé linie bolesti a smutku. Informace, které nevěděl o milovaném člověku musely bolet. "No nikdy jsem s ní nespal tak jako ty" řekl Adrian " Ale znal jsem jí dobře a nikdy se o něčem takovém ani nezmínila.. "

"Ne veřejně" souhlasil Ambros. "Ani soukromě. Jen málokdo to věděl. Měla malou skupinku Moroju a morojek, ruzneho veku. Chtela vedět, jak se mohou Morojové učit bojovat. Pokud by bylo možné, aby se bránili. Ale věděla, že by lidé byli naštváni a tak to držela v tajnosti. "
Na to Adrian neměl žádnou odpověď. Asi ho mrzel, že mu to teta neřekla. Lissa zatím analyzovala každou informaci, kterou dostala.

"Kdo to byl? Ti cvičení Morojové.? " "Nevím" řekl Ambrose "To mi Tatiana nikdy neřekla. Nikdy jsem nezjistil jejich jmna, jenom jejich instruktora….." "Kdo to byl? " zeptal se Christian. "Grant" Christian a Lissa si vyměnili překvapené pohledy. "Můj Grant?? " zeptala se "To proto ho Tatiana přiřadila ke mně? "
Amvrose přikývl "To je důvod, proč ho dala vám. Věřila mu. " Lissa neřekla nic, ale já slyšela její myšlenky jasně. Byla radostná a překvapená, když Grant a Serena- měli nahradit mě a Dimitrije - jí naídli, že jí budou učit zvládnout obranné pohyby. Lissa si myslela, že prostě našla rozumné strážce- ale nevěděla, že to byl jeden z průkopníků ve výuce boje s Morojem.
Christian se pak zeptal ještě na pár otázek. A Ambrose byl pořád ještě uražený. Lissa mu věřila, i když Christian a Adrian yli stále trošku skeptičtí.

" Všichni se mě ptali na její smrt" řekl Ambrose "Ale Blake nikdo nezpovídal příliš dlouho. " "Blekea? " zeptala se Lissa
" Blake Lazar. Nikdo jiný s kým
-"
"Spala? " navrhl Christian a zakoulel očima. "he? " zvolal Christian "V žádném případě. Ona by se nesklonila tak nízko. " lissa prošla jmény rodiny Lazarové, ale nenašla jeho jméno. Bylo jich prostě příliš mnoho. "kdo to je?? "
"Idiot" řekl Adrian "Má vypadat jako skvělý člen společnosti. " To vydolovalo na Amrosově tváři úsměv "Souhlasím, že je idiot a to se Tatianě líbilo. " Slyšela jsem náklonost v jeho lase, když vyslovil její jméno. "Spala s ním taky? " zeptala se Lissa. A Adrian sebou při té zmínce škubl.
Nechtěl slyšet sexuální život jeho tety. A čím víc milenců, tím víc podezřelých.


"Jak se kvůli tomu cítil? " Ambrosovo pobavení vybledlo. Vrhl na ni ostrý pohled. "Nebyl jsem tak žárliví, abych jí zabil, pokud se ptáš na tohle. Měl jsem pochopení. Ona a já jsme si byli blíko, ale oba jsme také vídali jiné lidi. "Počkej" řekl Christian . Měla jsem pocit, že ho to těší. Tatiana vražda nebyl žádný vtip, ale to, co se před námi odehrávalo…."Ty jsi taky spal s jinými lidmi? To pro ni muselo být těžké. "… Ne pro Lissu. Ve skutečnosti to bylo jasnější a jasnější, Tatianina vražda se mohla stát z vášně a ne z politiky. Stejně jak řekl Abe, někdo s přístupem do ložnice by mohl být podezřelí.
"Koho?Koho jinýho jsi viděl?? " zeptala se Lissa. "Nikoho, kdo ji zabil" řekl ambros přísně. " Nedám vám jejich jména. Mají právo na soukromí stejně jako já. " "ne, pokud jeden z nich byl žárliví a zabil mou tetu" zabručel Adrian
a vapdal hrozně sexy. "Nikdo z nich jí nezabil, tim jsem si jistý. " řekl Ambrose " A stejně tak jako já, tak si nemyslím, že to udělal ani Blake. Není dost chytrý, aby to hodil na Rose. " Ambros pokynul ke dveřím. Jeho zuby byly zaťaté a viděla jsem v jeho obličeji zklamání. " podívejte, nevím co jiného vám mám říct, abych vás přesvědčil. Musím se vrátit. Omlouvám se, ale tohle na mě bylo trošku moc. Věřte mi, byl bych moc rád, kdyby jste zjistili, kdo to udělal. " bolest blýskla jeho očima. Polkl a na okamžik
se zahleděl jinam. Když pak vzhlédl, jeho výraz byl divoký a odhodlaný. "Chci a pomůžu vám, pokud budu moc, ale jedno vám říkám. Hledejte někoho s politickým motivem, ne s romantickým. "


Lissa měla ještě
milion otázek a mohla Ambrose přesvědčit, že to bylo spáchané z lásky a sexu, ale neudělal to. Chtěla opravdu znít jména jeho dalších žen, ale nechtěla na něj tlačit příliš silně. "Dobře" řekla neochotně. "Děkuji ti, děkuji, že nám pomáháš. " Ambros se zdál zaskočený její slušností a jeho obličej změkl. "Uvidím, jestli budu moc vykopat něco, co by vám pomohlo. Její majetek a pokoje jsou uzamčeny, ale já se koknu, jestli bych se tam nemohl dostat. Dám vám vědět. " Lissa se na něj
vděčně usmála" Děkuji ti, to by bylo skvělé. "


Dotek na mém rameni mě přivedl zpátky do naší malé místnoti v západní Virginii. Sydney a Dimitrij se na mě dívali. "Rose? " zeptal se Dimitrij. Měla jsem pocit, že tohle nebylo poprvé, co se snažil získat mou pozornost. "Ahoj" řekla jsem a zamrkala a snažila se vrátit zpět do reality. "Jsi zpátky. Volaal jsi tomu strigojovi? "
Nereagoval na ty slova, ale já věděla, že je nenávidí. " Ano, dostal jsem Borisův kontakt. " Sydney se objala rukama. "Bláznivá konverzace. Některá z nich byla v angličtině. To bylo ješt ěsivější, než předtím. " nedobrovolně jsem se zachvěla, ráda, že jsem to neslyšela. " A dozvěděli jste se něco?? "
"Boris mi dal jméno strigoje, který zná Soňu a pravděpodobně ví, kde je. " řekl Dimitrij. "Je to vlastně někdo, s kým jsem se setkal. Ale telefoní hovory jsou jediny, jak se snimi můžu spojit. Neexistuje jiný způsob jak se snimi spojit, než tam jít osobně. Boris mi dal jeho adresu. " "Kde to je?? " zeptala jsem se. " Lexington, Kentucky" "Ach, proboha" zasténala jsem "Proč ne Bahamy, nebo kukuřičný palác? " Dimitrij se snažil skrý
úsměv. To mohlo být na můj úsměv, ale pokud mu to zlepší náladu, budu si vděčná. " pokud bychom hnedka odjeli, mohli bychom se k němu ráno dostat. " "Těžká volba. Opustit vše bez elektřiny a vodovodu?? " nyní se usmála i sydney " a žádný sňatek"
" A budeme muset pravdpodobne bojovat se strigoji" řekl Dimitrij
… Vyskočila jsem na nohy " Jak brzy můžeme vyrazit??