Vampýrská Akademie - 10.kapitola

Když tvůj přítel chodí do snů, tak se můžete naučit spoustu věcí.Jedna věc je, že přesně ty věci co dělá ve snu, může dělat i v reálném životě.Cítíte je stejně. Stejně jako intenzita polibku mezi mnou a Adrianem. Bez váhání jsem se vrhla k Viktorovi abych ho mohla udusit. Zdálo se mi to jako dobrý nápad. Ale nakonec ne. Před tím, než jsem se k němu mohla dostat, narazila jsem na neviditelnou zeď. Zablokovala mě a odrazila zpátky. Narazila jsem do další zdi,ale hnedka jsem se snažila postavit, ale místo toho jsem se sesunula v bolestech na zem. Jo ve snech jste cítili bolest úplně stejně jako v reálu.
Pohlédla jsem na Roberta s pocitem hněvu a neklidu. Snažila jsem se skrýt své poslední emoce.
"Vy používáte éter i telekinezi? " Ráda bych věděla, že
to je možné, ale Lissa a ani Adrian to nezvládali. Opravdu jsem nechtěla přijít na myšlenku, že mě může Robert ovládat. To byla nevýhoda, kterou jsme nepotřebovali. Robert zůstal tajemný "Ovládám sen"

Viktor měl zase ten svůj arogantní vypočítavý výraz. Uvědomila jsem si v jak nedůstojné pozici jsem byla a vyskočila jsem na nohy. Pořád jsem byla v postoji a napjatá a přemýšlela, jestli Robert drží tu neviditelnou zeď pořád.
"Skončila si se svým vztekem?? " zeptal se Viktor. "Když se budeš chovat jako civilizovaný člověk, tak naše diskuze bude mnohem příjemnější. " "Nemám zájem s vámi mluvit"odcekla jsem. "Jediná věc, kterou budu dělat je, že tě najdu a předám úřadům" "hm.. okouzlující. " řekl Viktor " Můžeme spolu sdílet celu" škubla jsem sebou
"Ano, vím o všem, co se stalo. Chudák Tatiana. Taková tragédie. Taková ztráta. Jeho výsměšný tón mi něco připomněl. " Ty si s tím neměl nic do činění, že ne ? " Viktorův útěk z vězení zpustil velký strach a panaroju mezi moroji. N Teď jsem si vzpomínala, jak chtěl jednou začít revoluci mezi moroji. Viktor si odfrkl "To sotva. "položil si ruce za zády, když přecházel místnost. A předstíral, že studoval umění. " Mám mnoho ověřených metod, jak dosáhnout svých cílů. Ale k vraždě bych se nesnížil. " Snažila jsem se myslet na to, co udělal Lisse "myslíš, že jsem to udělala? "

Ohlédl se zpátky k muži s cukrovou vatou, kterého předtím studoval. "Samozřejmě že ne. Ty bys neudělal nic, co vyžaduje tolik předvídavosti. A pokud to, co jsem slyšel je pravda, tak bys nikdy neopustila místo činu s tolika důkazama. " v tom co mi řekl byla urážka, ale i kompliment. "No díky za důvěru. Už sem se bála, že si budeš myslet, že jsem to udělala.Jak vůbec víš, co se u dvora děje?? Máš tam špiony?? "

"Tento druh zprávy se šíří po světě Morojů rychle. " řekl Viktor "Věděl jsem o její vraždě skoro v tu chvíli, kdy se stala. A také o tvém unikátním útěku. "….

Moje pozornost byla pořád na Viktorovi, ale okem sem postřehla i Roberta. Mlčel a měl roztržitý pohled v očích. Když jsem ho viděla, tak mi zamrazilo v zádech. Byl nejhorší případ toho, co se stane, když vás ovládne éter. "Proč tě to zajímá? " zeptala jsem se " A proč mě sakra mučíte v mých snech? " Viktor pokračoval ve svém tempu, pak se zastavil a běžel konečky prstů po dřevěném povrchu harfy. "Protože mám velký zájem o Morojskou politiku. A rád bych věděl, kdo je zodpovědný za tu vraždu a co to hraje za hru. "



Ušklíbla jsem se. " Zdá se, jako by si žárlil, že někdo zmáčkl spoušť před tebou. " Jeho ruka se zase posunula na harfě a upřel na mě světle zelené oči, přesně jako ty, které má Lissa. "Tvé vtipné komentáře tě nedostanou všude.Můžeš nás nechat, abychom ti pomohli, nebo ne. "


"Jsi ten poslední člověk, od kterého potřebuji pomoct. Nepotřebuji jí. "
"Ano, zdá se , že věci jsou v tvůj prospěch. Jsi lovený uprchlík s mužem, o kterém si všichni myslí, že je strigoj. " Viktor počítal na prstech. " Samozřejmě i myslím, že ta poslední část ti nevadí. Víš, kdybych tě našel, tak bych tě mohl zastřelit a oni by mě přivítali jako hrdinu. "
"Na to bych nevsázela. Já si tě najdu a ty pravděpodobně nebudeš chtít vidět sout. " " neboj, vím, že umíš zabíjet. " Viktor se posadil do jedné polstrované židle" První věc, kterou musíme zjisti je ta, proč někdo chtěl zabít královnu. Podle toho co jsem slyšel, tak Tatianina nejhorší akce bylo snížení věku vampýrů. Ten kdo jí zavraždil s ní asi nesouhlasil. "

Nechtěla jsem s ním souhlasit. Nechtěla jsem to sním projednávat v příměří. Chtěla jsem skusit nabourat znovu do té zdi. A to stálo za to riziko, pokud bych napáchala nějaké škody. Takže jsem byla překvapená, když jsem řekla "Nebo ten, kdo to udělal chtěl prosadit ještě něco horšího., něco horšího, než jenom vampýry. Myslel si, že její výnos je příliš měkký. " Přiznám se, že chytit Viktora nepřipraveného byla jedna z nevětších radostí v mém životě. Byla jsem spokojená, když jeho obočí vyskočilo nahoru. Nebylo to nic snadného, navrhnout něco, na co neměl ani mistr intrikář. "Zajímavé" řekl nakonec "Možná jsem tě podcenil Rose. To je briliantní dedukce. " "no…hm.. to není zrovna moje dedukce. " Viktor čekal. Dokonce i Robert se vytrhl z omámení. Bylo to strašidelné. "Byla Tatriany. Nechala mi dopis. " Proč to vlastně dělám?? No aspoň jsem překvapila Viktora.

"Tatiana Ivashková ti nechala dopis s tajnýma informacema? Proč? " Kousla jsem se do rtu a obrátila svou pozornost k jednomu z obrazů. Na něm byla elegantní žena, která měla zelené oči jako Daškové a Dragomirové. Najednou mě napadlo, jestli Robert neudělal tenhle sen podle zámku daškových, kde býval , když byl mladý. Zaregistrovala jsem pohyb a honem jsem e zase vrátila k bratrům. Viktor se zvedl a udělal pár kroků ke mně. " Je toho víc, co ti řekla? Věděla, že je v nebezpečí. Věděla, že za to mohl ten zákon….. Ale to nebyla jediná věc, že jo? "

Já jsem jenom mlčela, ale ten bláznivý nápad se mi začal tvořit v hlavě. Vlastně jsem viděla, že by mi Viktor mohl pomoct. Samozžejmě, když jsem se podívala zpět, tak to nebyl tak bláznivý nápad. Já mu pomohla dostat se z vězení. "Tatiana řekla…" měla bych to říct??Měla jsem mu říct něco, co nevěděla ani Lissa?Pokud Viktor ví, že du je další dragomir, tak bysme mohli jeho znalosti využít.Ale jak? Nebyla jsem si jistá. Už dávno jsem se naučila očekávat neočekávané.Zatím… Viktor znal mnoho tajemství Morojů. Ráda bych sledovala jeho a Abeho, kdyby spolu bojovali o důvtip. Ale neměla jsem pochyby o tom, že Viktor zná hodně drbů o Dradomirech a Daškovech. Polkla jsem " tatiana řekla, že je tady další dragomir. Že Lissi tát měl poměr a že ho máme najít a Lissa bude mít svou moc v radě. " když si Viktor a Robert vyměnili úžaslé pohledy, shledala jsem, že můj plán selhal.

Věděla jsem, že jsem to byla já, kdo jim dal tak cenné informace. Sakra. Sakra. Sakra
Obrátil svou pozornost zase ke mně. " Tak Eric Dragomir nebyl tak svatý, na jakého si hrál Sevřela jsem pěsti" Přestaň pomlouvat jejího tátu.. " " To by mě ani ve snu nenapadlo. Erika jsem měl nesmírně rád. Ale ano…. Pokud to je pravda, pak měla Tatiana pravdu. Vasilissa by měla liberální podporu a její hlas by určitě pohnul radou. Zdá se že se mění způsoby. " zasmál se. " Myslím, že někdo by nerad dostal tyhle znalosti ven. "
" Někdo se snažil zbavit záznamu o rodinném propojení. " řekla jsem zase bez přemýšlení. Nechtěla jsem dát bratrům další informace. Nechtěla jsem si hrát na to, že všichni pracujeme společně. "Nech mě hádat " řekl Viktor. " To je to, o co se snažíš. Najít toho bastardskýho dragomira. " " hej, neřík- "


"Je to jen význam" přerušil mě. " Pokud vím, vy dvě
- a trošku i já-
Vasilissa se zoufale snaží ospravedlnit tvé jméno u dvora, zatímco ty a Belikov jste na sexuálním dobrodružství najít jejího bratra nebo sestru. " "Nic o nás nevíš" zavrčela jsem. Opravdu sexuálně nabitá. Pokrčil rameny "Víš , obličej mluví za vše. A opravdu to není špatný nápad.Není to dobré, ale také to není špatné. Dejte rodině Dragomirů kvorum a Lissa bude mluvit vaším hlasem na radě. Nepředpokládám, že máte nějaké vedení. " "Pracujeme na tom" odpověděla jsem vyhýbavě.

Viktor se podíval na Roberta. Věděla jsem, že ti
dva neměli žádnou psychickou komunikaci, ale jak si vyměnili
pohledy, tušila jsem, že si rozumí. Nakonec Viktor přikývl a vrátil se zpátky ke mně. "Dobře tedy. Pomůžeme vám" znělo to, jako kdyby mi dělal nějakou hrozně velkou laskavost
" Nepotřebujeme tvojí pomoct. " "Samozřejmě že ano. Ty jsi ven z ligy Rose. Jsi v politice se kterou nemáš žádné zkušenosti.Není to ostuda. Nestydím se přiznat, že v iracionálním, kde bych nemohl plánovat by si byla lepší ty " Další dvojsmyslný kompliment. "Jsme na tom dobře. Máme alchymisty, kteří nám pomáhají. " Teď se zase ukázalo, kdo byl pryč z ligy. Zase vypadal překvapeně. Mírně. "Lepší, než jsem čekal. Může nám váš alchymista pomoct s lokací toho dítěte? " " Pracuje na tom. " řekla jsem. On si frustrovaně povzdechl. "Potom tedy budeme potřebovat čas, že jo? Pro Vasilissu, aby tě očistila a pro tebe, aby si našla to dítě. " " To seš ty, kdo se chová, jako že ví úplně všechno. " poukázala jsem. "Myslela jsem, že o tom něco víš. "

"K mému zklamání ne. Ale jakmile se dostanu ven, tak slibuju, že po tom začnu pátrat. " došel ke svému bratrovi a pohladil ho po paži. Robert se díval zamilovaně. "Brzy tě znovu navštívíme. Dej nám vědět, jestli zjistíš něco užitečnýho a pak se s tebou sejdeme. "
mé oči se rozšířily. "Vy se-" váhala jsem. Nechala jsem uniknout Viktora v Las Vegas. Teď byla možnost, že by on přišel ke mně. Možná bych mohla napravit svou chybu. "Jak mám vědět, že ti můžu věřit? " "Nemůžeš. Musíš věřit, že nepřítel tvého nepřítele je tvůj přítel. " "Nesnáším, když tohle řikáš. Já vždy budu tvůj nepřítel. "
Byla jsem trochu překvapená, že Robert najednou ožil. Zamračil se a vykročil kupředu. "Můj bratr je hodný člověk stínem políbená. Pokud mu ublížíš….. Pokud mu ublížíš, zaplatíš mi za to. A příště se nevrátíš. Zůstaneš ve světě mrtvých. "



Věděla jsem, že to mluví pomatenec, ale jeho poslední slova mě rozrušila" Tvůj bratr je psyho-"
"Dost, dost" Viktor opět poplácál Roberta po rameni. Stále mračící Robert kousek couvl, ale byla jsem ochotná se vsadit, že neviditelné zdi jsou opět
na svém místě. "Tohle není nutné. Ztrácíéme čas, kterého máme málo.Potřbujeme ho víc. Královské volby budou každým dnem.. Musíme je zpomalit abychom měli dostatek času splnit náš úkol. " z toho všeho jsem byla unavená " Jo a jak to asi uděláme? "


Viktor se usmál" Dát Vasilissu jako kandidátku na královnu. "
Nemohla jsem být překvapená tím, co Viktor řekla. Jenom to svědčilo o jeho úrovni šílenství. "To není možné" řekla jsem " Ne tak docela" 
odvětil Podrážděně jsem hodila ruce nahoru. "Copak nevěnuješ pozornost tomu, co řikáš?? Lissa nemá plná rodinná práva. Ani nemůže hlasovat. Tak jak by mohla kandidovat na královnu?? " "Vlastně zákon říká, že mlže. Podle způsobu jmenovaného politika může zastávat pozici v monarchii. To je vše. Jeden člověk z každé rodiny se mlže stát králem. Není tam žádná zmínka o tom, kolik lidí musí být v rodině. Ona prostě potřebuje tři nominace a zákon neupřesňuje z kterých rodin musejí být. " Viktro mluvil přesným a jistým způsobem., jako by to recitoval z právní knihy. Napadlo mě, že zná všechny zákony nazpaměť.

"Ten kdo psal zákoník zřejmě předpokládal, že toho kandidáta budou volit členové rodiny. Prostě se neobtěžoval to hláskovat. To je přesně to, co lidé budou říkat. Budou bojovat. " "Múžou si bojovat jak chtějí. Ti, kteří popřeli její místo v radě umějí nazpaměť asi každý řádek v knize práv. Pokud mnám pravdu, že čtou každý detail, tak budou muset přesně tohle udělat pro volební zákon- který jasně říká, že to nemusejí být členové její rodiny. Její oponenti nemohou mít obojí. " Viktorovi se na rtech udělal sebevědomí úsměv. "A co její věk? " poukázala jsem na to " princové a princezny jsou většinou staří. " titul prince a princezny dostává v rodině nejstarší člen a tradičně to byl člověk, který se také ucházel o trůn
. Rodina sice mohla nominovat někoho jiného, ale pokud vím, tak to byl vždy někdo starší a zkušenější. "Musí být dospělá a její osmnáct, takže musí být uznána. Jiné rodiny mohou čerpat z více lidí, tak je jasné, že volí ty zkušenější.. Ale v případě Dragomirů? Tam nejsou volby. Kromě toho jsou mladí králové nejlepší. Slavná královna Alexandra nebyla o moc starší než vasilissa. Její socha je u soudního dvora. " cítila jsem se trošku nepříjemně. "Vlastně už tam není. Tak trochu vybuchla. " Viktor jen zíral. Zřejmě slyšel o mém útěku, ale asi ne všechny podrobnosti. "No, to není důležité, " řekla jsem chvatně. A cítila
se za tu sochu provinile. " Celá ta myšlenka o Lisse je směšná. "
"nejsi jediná, kdo si to bude myslet.. " řekl viktor. "Budou argumentovat. Budou bojovat. Ale nakonec vyhraje zákon. \budou jí muset nechat bejt. Bude muset projít testy, ale pravděpodobně projde. Pak už přijde hlasování. " Hlava se mi točila. Cítila jsem se vyčerpaná a neměla ponětí o všech těch právách a politice. " Ovšem při hlasování
už na to nebude mít nárok. Nemá žádnou rodinu, která by plnila funkce, který musí plnit. Jinými slovy, zákon říká, že muže být volena, ale lidé pro ni nemohou hlasovat. "


"To je.idiotské. " "Souhlasím" odmlčel se " Nemyslím si, že ani jeden z nás někdy očekával, že se na něčem shodneme. " "Lissa to nesnáší. Nikdy by nechtěla být královnou. "
"Ty mě neposloucháš?? " vykřikl Viktor " Ona nebude královnou. Nemůže být. Je tam špatně napsaný zákon. Je to bordel. Ale zboří to volby a my budeme mít více času najít sourozence a zjistit kdo zabil tatianu. " 
" hej, řekla jsem vám : Není žádné my. Nebudu - " Viktor a Robert si vyměnili pohledy. " udělám, aby byla Vasilisa nominována. " řekl Viktor. " brzy se s tebou spojím, abychom se domluvili na hledání dragomira. " "To nenjí. " Probudila jsem se.

Konečně jsem si uvědomila kde jsem. Mohla jsem vidět dimitrijovu siuletu v koutě, byl pozorný a ostražitý, ale nechtěla jsem, aby věděl, že jsem vzhůru. Zavřela jsem oči a posunula jsem se do pohodlnější pozice. Přemýšlela jsem o tom blbym nápadu. Lissa a královna?? To bylo šílený. Ale přesto….. to většinou nebylo šílenější, než většina nápadů, co jsem já sama vymyslela.. Nechala jsem to stranou a chtěla jsem, aby si moje tělo odpočinulo. A zase jsem cítila éter. Vypadalo to, že budu zaneprázdněna celou noc.