Setkání s Denisem mi přišlo ještě zmatenější než předtím. Byla to šokující ilustrace varování od Marka, předzvěst toho, čím bych se taky stala, kdybych nebyla opatrná. Nebyla jsem opravdu stejná jako Denis, nebo
jsem? Nehledala jsem bezcílně nebezpečí. Hledala jsem nebezpečí ...
dobře, ale z nějakého důvodu. Musela jsem splnit slib, musela jsem najít Dimitriho.
Možná to byl sebevražedný a jen jsem se klamala, že to bylo ušlechtilý.
Viktoria mě nechala malou příležitost na přemýšlení. Později ten večer, když se rodina usadila v obývacím pokoji po jídle, se zeptala nenuceně Oleny: "Můžu jít k Marianě? Pořádá večírek, než se vrátíme do školy. "
Wow. Vypadala jako Abe a Alchymisté nebyli jediní, kdo tady udržel tajemství. Podívala jsem se na Oleninu a Viktoriinu tvář, zvědavá, jak to nani hrála. Olena a Yeva pletly, ale Yeva se nepodívala. Viktoria mluvila v
Angličtině. Olena otočila zamyšlenou tvář.
"Musíš odjet zítra brzo do školy."
"Já vím. Ale můžu spát v autobuse.Všichni ostatní tam budou dnes v noci."
"'Všichni ostatní není žádný přesvědčivý argument," ušklíbla se Olena.
"Všichni budou unavení zítra taky," odpověděla Viktoria s úsměvem.
"Nemůžeš si nechat ujít poslední noc s Rose."
"Budu sní jakmile se vrátím."
"Skvělé. A kdy se vrátíš? "
"Ne, pozdě. Vrátíme se ve dvě. "
"Absolutně ne. Vrátíte se do půlnoci. "A vrátila se do svého pletení.Ale bylo to svolení, teda jestli jsem dobře slyšela.
Viktoria se podívala na hodiny. Bylo skoro osm třicet. Její tvář mi řekla
, že není šťastná ze zákazu vycházení, ale zřejmě se rozhodla vzít to, co mohla dostat. Karolina nám dala zvláštní pohled, když jsme opustili
místnost, ale mlčela. Soňa a Pavel byli ponořeni do televize, sotva si
všiml našeho odhodu. Musela jsem zjistit, co se děje.
"Dobře," řekla jsem, jakmile jsme zamířili nahoru, "co se dějě? Myslela jsem, ženepůjdeme na Mariininu párty. "
Viktoria se usmála a pokynul mi do své ložnice. V poslední době jsem se
dozvěděla, že její ložnice bývala Dimitriho, a pokaždé, když jsem byla
tady jsem musela odolat nutkání jít se zahrabat do její postele, i když jsem věděla, že nesčetněkrát byla vyčištěna.
Nějak jsme si představila vůni a teplo jeho těla, jako kdybychom oba leželi tam spolu.
"Nejdem tam." Viktoria začala vytahovat z její skříně červené krátké šaty bez růkávů lemované krajou. Tkanina byla elastická, která vypadal jako že by sokázala ukázat všechno. Byla jsem v šoku, když si je začala oblékat. Bylo to dost kýčovitý.
"To je vtip?"
Ne. Viktoria sundala košili a džíny a natáhla si šaty.
Neměla s tím potíže, ale každý kousek byl přilnavý. Neměla také vnady na hrudníku jako já, ale v těch šatech, to bylo jedno.
"Dobře," řekla jsem, zkusila jsem svoji šanci. "Jak se jmenuje?"
"Rolan," řekla. "Ach, Rose. Je to úžasné. A tohle je poslední noc, kdy ho mohu vidět před odjezdem do školy. "
Nevěděla jsem, zda se cítím šťastná za ní, nebo smutná za Nikolaje. Tento
Rolan chlap musí být důvod, proč nemůže dát Nikolai šanci.
Ona byla úplně zamilovaná do někoho jiného. Přesto, že ty šaty ...
"Musíš se mu líbit," všimla jsem si suše.
Její oči se rozšířily. "Chceš se sním setkat?"
"Ehm, no, nechci zasahovat do vašeho rande ..."
"Nebudeš. Stačí jen tam zajít a říct ahoj, ano? "
Cítila jsem se docela dotěrná, ale zároveň ... no, tak trochu jsem zvědavá na člověka, kvůli kterýmu odejde z domu v takovém vybavení, zvláště když se začala natírat opravdu těžký make-up: extra-tmavé oční linky a jasně červenou rtěnku. Tak jsem souhlasila se schůzkou s Rolanem, odešli jsme z domu tak tiše, jak jsme mohly. Přehodila si kabát, tak aby skryla šaty, Viktoria nechtěla narazit na její matku.
Vydaly jsme se do centra města, po několika zatáčkách, dokud jsme
neskončily u něčeho, co vypadalo jako obyčejný sklad v opuštěné části města. Všechno bylo klidné, ale vysoký, rsně vypadající dhampír stál u dveří vedoucích do budovy, ruce měl zkřížené na prsou. Viktoria nás přivedla blíž a řekla že musíme počkat tam. O minutu později, skupinka Morojců smíšených věkových kategorií bloudila, povídali si a smáli se. Dhampír jim dal chvilku a pak jim otevřel dveře. Světlo a hudba se vysypaly, dokud se dveře nezavřely, pak nastalo zase ticho.
"Tak tohle je Baia tajemství dhampírského světa," zamumlala jsem. Nechtěla jsem aby mě slyšela, protože najednou se její tvář se rozzářila.
"Tamhle je!"
Ukázala na dva blížící se kluci. Oba byli Morojové. No, kdo to mohl vědět?
Viktoriin tajemný přítel nebyl dhampír. Hádal jsem, že nebyla příliš překvapená, opravdu, ale způsob, jak se oblékla dnes večer mě mrzelo. Objala ho a představila nás. Jeho přítel se jmenoval Sergej, a usmál se zdvořile a spěchal dovnitř, setkání s dívkou na něj bylo asi příliš.
Musela jsem dát Viktorii za pravdu: Rolan byl sexy. Jeho vlasy byly tmavě kaštanové, měkké a zvlněné. Zelené oči mi bolestně připomínaly Adriana.
A když se usmál na Viktorii, byl oslňující. Podíval se na její tvář přesně jako Nikolaj, kdykoliv byl kolem ní.
Rolan vzal Viktoriinu ruku a políbil ji. Ty zelené oči se dívaly do jejích, a zamumlal něco, co jsem nemohla slyšet. Zrudla a odpověděla mu Rusky.
Nepotřebovala jsem žádný překlad abych poznala, že byl sexy a koketní. Stále s úsměvem pohlédl na mě, a ačkoliv nás představila, bylo to jako by si mě všiml poprvé a se zájmem.
"Ty si tady nová, že?" Zeptal se.
Viktoria ho objala a položila si hlavu na jeho hrudník. "Rose je tady na návštěvě. Je to rodinný přítel. "
"Aha," řekl. "Teď si vzpomínám, že už sem o tobě slyšel. Netušil jsem, že
takový divoký vrah Strigolů by mohl být tak krásný. "
"Je to součást popisu práce," řekla jsem suše.
"Budeš se vracet do školy s Viktorií?" Zeptal se.
"Ne zůstane tady o něco déle. "Pořád jsem měla tušení, kdyby "Trochu déle" byla jedna hodina nebo jeden rok.
"Hmm," řekl zamyšleně. Ohlédl se na Viktoriii a
políbil ji do vlasů, přejel prsty po krku. Jeho další slova patřila jí. "Jsem rád, že se ti podařilo, abys sem přišla před odjezdem. Nevím jak často se k tobě dostanu, když budeš tak daleko. "
Zářila. "Není žádný způsob, jak bych mohla odejít nepozorovaná za teboujednou za čas ... "odmlčela se, příliš bojovala s emocemi, sklonil se, ruku stále na jejím krku, myslela jsem si, že se chystá se zní napít.
Naštěstí, vzhlédla na blížící se dhampírku a přerušil je. Viktoria odešla od Rolana a objal tu dívku. Zřejmě se dlouho neviděly a navzájem si chvíli povídali rychle v ruštině a ignorovaly Rolana a mě. Po chvíli bez ní se ke mně naklonil.
"Jakmile se Viktoria vrátí do školy, budeš tu úplně sama.
Možná bych ti to tu mohl ukázat? "
"Díky, ale už jsem viděla všechno."
Pořád se na mě usmíval. "Samozřejmě. No, pak, možná bychom se mohli
prostě dát dohromady a ... promluvit? "
Nemohla jsem tomu uvěřit.
Ten chlap neměl v ruce Viktorii celých třicet sekund a teď se snaží tvořit plány se mnou až opustí město. Byla jsem znechucená a musela se bránit, abych neudělalala něco hloupého.
"Omlouváme se, ale nemyslím si, že tu budu dost dlouho."
Mám dojem, že ho ženy neodmítaly velmi často. Zamračil se a začal protestovat, ale Viktoria se vrátila a zabalila se kolem něj znovu. Studoval mě několik zmatených sekund a pak přesunul jeho pozornost k ní, usmívala se a zapnul své kouzlo. Žrala mu to, a zatímco ti dva se snažili mě zahrnout do jejich rozhovoru bylo zřejmé, že ho hltala čím dál víc. Rolan by mohl mít zájem o mě, ale teď, byla jednodušší cíl ona a ten, který by tu neměl být k dispozici mnohem delší dobu. Cítila jsem, že se ve mě
znechucení pobouří znovu. Čím déle jsme stáli venku, tím víc jsem
si uvědomila, co se děje. Všichni lidé uvnitř byly Morojci nebo dhampírky. A ony byly oblečené jako Viktoria.
To byly krvavé děvky. Najednou, Baia tajný dhampíří svět neměl žádné odvolání.
Nenáviděla jsem to. Chtěla jsem nic víc, než se odsud dostat. Ne, počkejte. Chtěl nic jiného než odsud dostat, odtáhnout Viktorii pryč, dokonce kopat a křičet. Rolan byl špinavý a já mu nechtěla být nablízku. Přesto se to brzy stalo jasné, že nebudou stát v uličce celou noc. Chtěli jít dovnitř a dělat Bůh ví, co.
"Viktorie," řekla jsem a snažila se být rozumná, "jseš si jistá, že se nechceš
vrátit domů? Chci říct, že nebudem mít na sebe zítra čas. "
Zaváhala, ale pak zavrtěla hlavou. "Chci být s Rolanem. Ale slibuju, že přijdu hned jak se dostanu domů. Zůstaneme vzhůru celou noc. Mámě to bude jedno. "
Nevěděla jsem, jak protestovat. Rolanovo netrpělivost, teď když jsem ho odmítla, se začínala projevovat. Chtěl jít dovnitř. Divila bych se, co tam bylo ... taneční parket? Ložnice? Asi jsem mohla jít s nimi vidět to na vlastní oči..
Přesto jsem se nemohla přimět tam jít. Celý můj život, jsem se učila o
krvavýh děvkách a proto je jejich životní styl špatný. Nevěděla jsem, jestli
se Viktoria stala jednou z nich, doufala jsem, že nebyla, ale to nebylo tak, jak jsem tam mohla vkročit. Byla to věc principu.
Sledovala jsem je s těžkým srdcem, přemýšlela, co kdybch ji tam nechala jen tak jít. Viděla jsem její ultra těsné šaty, omítnuté celé její tělo, najednou sem všechno přehodnotila. Jak hodně z tohoto poklidného života v Baia byl podvod? Viktoria byla dívka, která mě nazvala sestrou, opravdu není člověk, o kterím jsem si myslela že je?
Zmatená, jsem se obrátila pryč od cesty domu. A téměř sem vrazila do Abe. Znovu.
"Co to sakra?" Zvolala jsem. Měl na sobě smoking dnes večer a stříbrně hedvábný šátek. "Ty mě sleduješ?" Hloupá otázka. Samozřejmě, že tu byl. Doufala jsem, že jeho formální oblečení znamenalo, že mě neodtáhnout dnes večer. Jeho strážci byli stejně dobře oblečený. Líně, jsem přemýšlela, jestli je na místě, jako to co má dělat s jeho nelegálním obchodním jednáním. Obchodoval s krvavými děvkami? Stejně jako nějaký pasák?
Nepravděpodobné, vidět, jak většina z těchto dívek nevyžadovala moc naléhání.
Abe mit to dal nepříjemně vědět úsměvem. "Vidím, že tvoje kamarádka
bude mít zajímavý večer. Netušil jsem, že Viktoria má takové krásné nohy.
Nyní to každý ví, díky jejím šatům. "
Sevřela jsem pěsti a naklonila se k němu. "Neopovažuj se mluvit o ní, jako o nich, starče. "
"Neříkám nic, co není zřejmé, jako každý jiný. To bude brzy jistě zřejmé, pro mladého Rolana. "
"Vy o nich nevíte nic!" Přesto jsem nevěřila vlastním slovům, ne poté, co je viděl odejít společně. Mohla bych říct, že Abe věděl na co myslím.
"Tyto holky říkají, že nebudou jako ony. Ale je to tak vždycky. Stejně jako to co se stane s tebou, jestli zůstaneš. "
"Ach, tady jsme," řekla jsem posměšně. "Věděla jsem, že ohrožení nutně
přichází. V části, kde jsme, abys mě znovu nutil opustit zemi, nebo se jinak stanou špatné věci. "
Ukázal směrem ke dveřím, kde bylo více Morojů a dhampírů. "Není třeba, aby se něco špatného stalo. Budeš tu na vlastní pěst, když budeš tady. Vůj život bude odpad, budeš vyřizovat pochůzky pro Olenu Belikovou. Hrnec se stane nejvíce vzrušujících věcí ve tvém světě. "
"Jsou to dobří lidé," zavrčela jsem. "Nezesměšňuj je."
"Ach, já nepopírám, že jsou." Uhladil si hedvábný šátek. "Jsou to
dobří lidé. Ale nejsou to tvoji lidé. To je fantazie. Klameš sama sebe. "Byl teď přísný. "Tvůj smutek si tu ukázala. Tvůj muž byl odtrhnutý od tebe, a ty ses odtrhla od svých starých přátel. Snažíš se, abys přesvědčila sama sebe, že je to tvoje rodina, že je to tvůj domov.Ale oni nejsou tvá rodina. A tohle není tvůj domov. "
"Mohl by to být můj domov." Nebyla jsem si jistá, ale moje tvrdohlavá povaha trvala na tom, abych byla v rozporu s ním.
"Ty nejsi určena pro Baia," řekl, tmavé oči planoucí. "Jsi pro lepší věci. Musíš se vrátit domů, zpět do své školy a princeznou Dragomirovou. "
"Jak sakra víš o ní? Kdo jste? Kdo vás pracuje? Co chceš se mnou dělat? "
Měla jsem pocit, že jsem byla na pokraji hysterie. Slyšet o Lisse, jako by prasklo něco uvnitř mě.
"Jsem jen pozorovatel, který může říct, že tu ztrácíš čas.
Tohle není život pro tebe, Rose. Tvůj život je zpátky ve Státech. Říkají, že
si na dobré cestě být velkým strážcem. Víš, jaká je to je čest být přiřazena k poslednímu z Dragomirů? Můžeš strávit svůj život v elitě, výkonným kruhů. Pověsti, kterou si již získala tady zvýší zvýší tvoji pozici. Máš úžasnou kariéru před sebou a není příliš pozdě na to vrátit se k němu. Ještě ne. "
"Kdo jsi, že mluvíš o tom, jak bych měla žít svůj život? Slyšela jsem, že
tvoje ruce jsou krvavé Zmey. Nejsi zrovna dobrý vzor.Dočeho to jste zapojeni, vlastně? "
"Má vlastní záležitost. A je to právě proto, že jsem si v životě vedel, poslouchej mě, když řeknu, opusť tuto cestu a vrať se domů. "
Jeho slova byla naléhavá a autoritativní, a já jsem nemohla uvěřit, že
měl tu drzost se mnou mluvit takhle. "To už není můj život."Řekla jsem ledově.
Krutě se zasmál a ukázal kolem nás ještě jednou. "A co to je? Chceš odejít a být krvavá kurva jako tvoje kamarádka tam? "
"Neříkejte jí tak!" Vykřikla jsem. "Nezajímá mě, jestli máš strážce, nebo ne. Ublížim ti, starče, když říkáš, něco jiného o Viktorii. "
Neuhnul na můj výbuch. "To bylo kruté, to uznávám. Ona není krvavá děvka. Zatím ne. Ale ona jen jeden krok od toho aby byla. Jak jsem řekl, že vždy se stanou na konci. Dokonce i když nepoužívají někoho, jako je Rolan Kislyak a věřte mi, že on bude používat ji, stejně jako to udělal s její
sestrou, stále chceš skončit sama s dítětem, si na to příliš mladá. "
"Její ... počkat." Ztuhla jsem. "Chceš říct, že ten chlap je, ten se kterým je Soňa´těhotná? Proč by se sním Viktoria zapletlapoté, co udělal a opustil její sestru? "
"Protože ona to neví. Soňa o tom nemluví, a pan Kislyak si myslí, že je to hra, jak dvě sestry dostane do postele. Smůla pro něj, že Karolina je chytřejší než ostatní, nebo by mohl mít všechny. Kdo ví? "Dal mi cynickým úsměvem. "Možná, že zváží, že si taky součástí rodiny dost a půjde po tobě dál. "
"Stejně jako peklo. Nikdy bych se nezapojila do něčeho takového. Nikdy
se už snikým nezapletu. Ne po Dimitrim. "
Abeho přísnost ustoupila ve chvilkové pobavení. "Ach, Rose. Jseš mladá. Sotva si začla žít.
Každý, kdo si myslí, že jejich první láska je jen jedna, že už ji nikdy nebudeš mít. "
Ten chlap mě opravdu štval, ale já jsem získala dostatek kontroly, abych se
rozhodla. Nechtěla jsem mu jednu vrazit. Alespoň já si to nemyslím. "Nebudu si tu stebou hrát. A můžeš říct, tomu pro koho pracuješ, ať si semnou nezahrávaj, a že já se nevrátím. "Jedním ze způsobů, nebo
jiného, ať to byl lov nebo život s Dimitriho rodinou, byla jsem v Rusku. "Budeš mě muset dát do krabice a poslat mě tam lodí. "
Ne že bych chtěla dát Abovi jakékoliv nápady. Měla jsem podezření, že by to mohl udělat, kdyby chtěl. Sakra. Kdo to byl? Kdo by mě chtěl najít, že poslal tohohle chlapa na mě? Divnější ještě, kdo by se omě staral na tolik aby se mě pokusil najít? Pokud by mě měl Abe unést, udělal by to už dávno.Mohl to udělat tu noc, kdy mě přinesl do Baia. Všechno co by musel udělat je mě dostat na letiště. Nakonec jsem potřebovala na to přijít,
ale nejdřív jsem se potřebovala dostat pryč od Abe.
Další záloha. "Odcházím, a ty mě nemůžeš zastavit. A už mě nešpehuj.
Toto skončí teď. "
Abe mě studoval na několik sekund, jeho temné oči se zamyšleně zúžily. Mohla bych vidět prakticky jeho přemýšlení v hlavě. Nakonec to řekl tak klidně, že jsem ho sotva slyšela.
"Nebude to konec s nimi, ačkoli."
"Kdo?"
Ukázal na dveře. "Viktoria a Rolan."
"Co tím chceš říct?"
"Víš, co se naskytlo. Myslím si, že je do něj zamilovaná.
On ví, že se vrátí do školy zítra. Dnes večer je to jeho poslední šance se s ní vyspat, a on jí nebude plýtvat. Existuje tam spousta ložnic. Jsou asi v jedné právě teď. "
Snažila jsem se ovládat své dýchání. "Pak to řeknu její matce."
"To už bude pozdě. Musíš ji najít v čas, a zítra se Vikroia bude vracet do školy a on už nebude mít žádný zájem
Už. Co může její matka dělat potom? "
Byla jsem naštvaná, a to především proto, že jsem měla pocit, že měl pravdu.
"Dobře. Pak ji odtáhnu sama. "
"To se nikdy nestane. Chce to udělat. Nechce odejít s tebou. I kdybys to udělala, tak ho tam najdu sní znovu. "
Já si ho...... "Dost. Vy zřejmě narážíte na něco, tak jak jí dostanu z toho?"
Usmál se, zřejmě potěšen mou vychytralostí nebo možná mojí neomaleností. "Pokud chceš, aby ji zachránil, musíš jít přes něj.
Prostřednictvím Rolana. "
Posmívala jsem se mu. "To není pravděpodobné. Jediný způsob, jak by ji nechal samotnou, je když mi nabídl vzít její místo. "A hele, přátelství jen šlo tak daleko.
"Ne, pokud bych s ním mluvil já."
"Co budeš dělat, budeš ho poučovat o morálce a houpat ho s rozumem? "
"Ach, budu ho houpat, v pořádku. Ale věř mi, já to dělam z dobrého důvodu, alespoň nad tím uvažuj. Pokud bych mu řekl, aby ji nechal, tak by ji nechal. Po dobrém. "
Přistoupila jsem dozadu, aniž bych si to uvědomovala, a narazila jsem do zdi. Abe se podíval strašidelně jako peklo. Zmey. Nepochybovala jsem vůbec o jeho slovech. Mohl by domluvit Rolanovi, aby ji opustil sám. Ve skutečnosti, by pravděpodobně ani nepoužil jeho dhampíry. Abe by mohl nabídnout dostatek teroru a asi dobrý šídlo, aby se to stalo.
"Proč bys to pro mě udělal?" Zeptala jsem se.
"Jako gesto dobré vůle. Slib, že opustíš Baia, a já budu řešit jeho. "Jeho oči se rozářily. Oba jsme cítili jak se uzavírá kruh kolem mě.
"Tak to je vaše taktika? Ty mi nabízíš obchod? Opravdu nestojím o obchod se starým Morojským hajzlem jako ste vy. "
Čisté zpřísnění. "Není to tak, Rose?"
Zoufale jsem přemýšlela, co dělat. Honily se mi v hlavě myšlenky.
Viktoria byla volná, je to jenom na ni koho chce milovat... ale já věděla, že Rolan ji nemiluje. Byla dobytá pro něj, jak se ukazuje jeho ochotu jít za mnou a za Soňou, zřejmě. Co by se stalo, by se stalo Viktorii? Byla by
stejná jako zbytek žen tady? Měla by další Beliková dítě? I když neměla žádné úmysly stát se strážcem, nebylo to správné pro ni. Karolina odmítla
připojit se ke strážcům a nyní žila důstojný život s dětmi a prací, která nebyla vzrušující, ale byla stabilní a dovolila jí, aby si ji udržela důstojnost. Nemohla jsem nechat Viktorii sejít z cesty, která by ji mohla zničit zbytek života. Nemohla jsem dopustit, aby sestra Dimitri byla.
Dimitri ...
Věděla jsem, že by. Věděla jsem, že jeho ochranný charakter. On by nikdy nenechal nic náhodě na čem mu záleželo. Nenáviděla jsem pomyšlení, že by byla krvavou děvkou, ale pořád bych měla ji z toho dostat, protože to by Dimitri udělal. Ale nevěděla jsem, jestli bych ji eď našla. Věděla jsem však, že by Abe a že on by mohl držet Rolana navždy od ní.
A tak jsem promluvila, aniž bych plně chápala důsledky mých slov. "Odejdu z Baia."