Bryn měla pravdu s Anselovým ubytováním. Nebylo to až tak jako cela jako spíš zřídka zařízený pokoj. Z pohledu na Ansela byste ale mysleli, že je zpátky ve vězení Strážců. Stočený na sedadle u okna, obličej tlačil ke sklu. Na obzoru bylo možno vidět moře táhnoucí se podél břehu, ale idylické prostředí nemělo žádný vliv na Anselův prázdný pohled. Teď když to Hledači dali najevo, jsem viděla, že dveře jsou uvolněné. Očividně se moc nezajímali o to, jestli uteče, ale i kdyby to udělal, měl by sílu vařené nudle. Mé kosti bolely, když jsem se na něj dívala. Proč to musel být Ansel, kdo trpěl?
Bryn si sedla vedle něj, čechrajíc mu vlasy. Byla jsem překvapena vidět Tess sedící na protější straně, talíř s ovesnými sušenkami v jejím klíně. Jak tak seděly naproti sobě, Tess vypadala skoro jako starší sestra Bryn. Přesně zvlněné pramínky korunovaly obě jejich hlavy; Bryniny bronzové se zaleskly na slunci, zatímco Tessiny modro-černé dostávaly na slunci skoro fialový odstín. Bývalá Haldisská Vůdkyně prokázala k mému mladšímu bratrovi něco jako mateřskou shovívavost, dívala se na něj s ustaraným výrazem. Mason stál vedle ní, žvýkal sušenku. Nev a Sabine byli o kousek dál, potichu spolu mluvili. Nev nás uviděl první. Otevřel a zavřel ústa, ale než promluvil, vystrčil bradu k Sabine.
Otočila se. A sykla, když spatřila Rena.
"Ty."
Ren se nepohnul, když k němu doletěla. Pěstmi mu bušila do hrudi.
"Jak jsi mohl? Jak jsi mohl dopustit, aby se nám tohle stalo?!" Se značným úsilím Nev vypáčil Sabine od Rena. Zápasila, než se otočila a vzlykajíc zabořila hlavu do Nevova ramene.
"Promiň, chlape,"řekl Nev hladíc Sabine její ebenové vlasy.
Ren zavrtěl hlavou "Zasloužím si to."
Nemohla jsem určit, jestli s ním souhlasím nebo ne. Když Nev a Sabine opustili smečku Baneů, Ren zůstal. Byl jejich alfa. Jeho poselství bylo vést je a ochraňovat, ale zůstal s Daxem, Cossete a mojí bývalou členkou smečky, Fey. Jejich zrada bolela. Viní Sabine Rena za to, jak trpěla? Myslí si, že je to jeho chyba, že Dax s Cossete byli stále se Strážci?
Bryn neopustila Ansela, ale s úžasem na nás zírala. "Ach můj Bože, Rene."
Mason zaváhal, než přišel k Renovi a podržel ho v rychlém objetí. "Dobré tě vidět, chlape. Že jsi celý a tak."
"Tebe taky, Masone."
"Jak?"Sabine popotáhla, pořád se držící u Neva. "Jak je to možné, že jsi tu? Myslela jsem, žes nás opustil."
Ren se podíval do země. Musela jsem mu pomoct. I když jsem se stále cítila nerozhodně, že si Ren vybral Strážce místo nás, teď byl tu a potřebovali jsme ho. Zničený, truchlící alfa pro nás nebylo nic dobrého.
"Zmanipulovali ho,"řekla jsem a on se slabě usmál, stále s očima zabořenýma v zemi. "Ren je tu, protože má sestru, co ho chtěla zachránit."
"Dobře,"řekla Bryn. "Teď to absolutně nedává žádný smysl."
"Adne,"zamumlal Nev a zíral na Rena. "Je to tak? Vím, že něco s tou holkou tu bylo."
Přikývla jsem. "Její otec byl Monroe - Hledač, co vedl naši záchrannou misi. Taky to on byl otec Rena, ne Emile."
"Těžké,"řekl Mason.
"O tom mi povídej,"řekl Ren.
Zvuk keramického tříštění odtrhl oči nás všech od okna. Tess si stoupla. Střepy rozbitého talíře ležely u jejích nohou. Přešla místnost a vzala Renův obličej do rukou.
"Ty jsi Monroeův syn?" Její oči přetékaly.
"Syn Corrine a Monroea?"
Ren přikývl.
"Díky Bohu, že Adne není sama,"Tess se zasmála skrze slzy, obtočila své ruce kolem Rena, který se tvářil z toho gesta rozrušeně. "Monroe by byl tak tak vděčný, že jsi tady."
"Díky,"Renův hlas se zadrhoval. "Omlouvám se, neznal jsem jo."
"Já taky ne, zlato,"řekla utírajíc si slzy.
Bryn se stále mračila. "Monroe a Corrine? Tomu nerozumím. Jak to může být možné?"
"Je to komplikované, ale je to možné. Měli bychom jít,"řekla jsem. "Musíme dělat jiné věci, když je tady teď Ren."
"Jaké jiné věci?"zeptal se Mason. "Prosím,řekni mi, že jsou to věci jako nakopat zadek nějakým Strážcům."
Ušklíbla jsem se. "Přesně tyhle věci to jsou."
"No,"řekla Bryn. "Jsem všema deseti pro bojování se Strážci, ale chtějí Hledači naši pomoc?"
"Zachránili nás, ne?" Maso se na podpatcích otočil zpět.
"Předpokládám," Oči Bryn zabloudily k Anselovi, který stále zíral na obzor. Definitivně jsem s ní v téhle válce nepočítala. Koncentrovala se jen na pomáhání mému bratrovi. A to se mi zdálo v pořádku.
Tess promluvila. "Monroe a Corrine se poprvé potkali, protože skupina Baneů plánovali rebelské vzepření se svým pánům. Šli jsme jim na pomoc. Naneštěstí se plán rozpadl."
"Strážci zabili mou matku,"dokončil to Ren. Jeho oči byly bez života.
"Zasranci."Nev nakopl hranu předložky. "Jsou to naprostí zasranci."
"Neblbni,"řekl Mason.
Nechtěla jsem, abychom se ztratili v našem vlastním hněvu vůči Strážcům."Byly tu další, starší aliance Strážců a Ochránců, ale žádná z nich poslední."
"Protože nikdo nedokázal Strážce přemoci,"Sabine pohlédla na Tess.
"Až dosud," Tess pod studenýma Sabininýma očima nezaváhala.
"Shay je může zastavit,"řekla jsem potichu. "To proto ho chtěli zabít."
"Říká kdo?" odsekla Sabine. "To je to hloupé proroctví Connora a punk-rockové víry, o kterém mluvil Silas? Co když jsou to všechno lži? Do tohoto bodu jsme o naší minulosti neslyšeli nic, co by byla pravda."
"Nech toho, Sabine,"řekl Nev a stiskl jí rameno.
"Jsou to dobří lidé. Zachránili nás, pamatuješ?"
Ret Sabine se zatřásl. "Jdi k čertu." Odhodila Neva a utekla pryč z místnosti.
Mason zavrtěl hlavou. "Nevidí, co je na tom dobré, že?"
"Bude v pořádku,"řekl Nev, který znovu pozoroval zavírající se dveře. "Je toho hodně."
Ren přikývl, ale jeho sevřené čelisti mi prozrazovaly, že si o ni dělá starosti.
"Potřebujeme znovu promyslet naše týmy,"řekla jsem.
"Jo,"řekl. "Už to tak vypadá."
Mason si popotáhl límec košile. Rozhlédla jsem se okolo na mé členy smečky, zjištujíc, že se všichni převlékli do Hledačských obleků. Náhle se mi chtělo zasmát.
Mason mi věnoval tázající pohled a já jsem zakroutila hlavou.
"Kde je Shay?"
"Stále s Hledači v části Haldisu," řekla jsem. "Pěkně ho zaměstnávají."
Ošíval se a kašlal, než promluvil. "Takže, uh, Ren je tady…a je tady Shay?"
"Ano,"řekla jsem.
Bryn se nervózně podívala na Rena a pak na mě. "Kdo je náš alfa?"
"Já,"čekala jsem, že Ren něco namítne, ale neudělal to.
Kousla se do spodního rtu. "A Shay s Renem?"
"Zálohují mě."
Ren si povzdechl, ale přikývl. "Zálohujeme ji."
Mason se ušklíbl. "Je to žena, poslechni její rozkaz."
Bryn se zasmála. "Skvělé."
Můj úsměv byl tak široký, že to trochu bolelo.
Dveře se otevřely a vstoupila Anika následována Adne.
Pochvíli vešel i Shay. Jakmile se k nám připojil, vzduch praskal jako by byl naplněn ozonem. Ren se přesunul na druhou stranu místnosti snažil se vymezit tolik prostoru mezi ním a Shayem, jak jen to bylo možné.
Oceňovala jsem to zabezpečení a silou jsem se musela držet na místě, abych nešla za Shayem, jak jsem chtěla. Nev s Masonem si vyměnili pohled a neskryli své úsměvy dostatečně rychle.
"Jestli se budete vsázet, zjistím to," řekla jsem.
"A budete litovat."
Masonovi se podařilo vypadat zahanbeně. Nev přesunul svůj pohled z mého ostrého pohledu s mazaným úsměvem.
Adne následovala Rena, v ležérním gestu položila ruku na tu jeho, ale viděla jsem, jak ho sevřela prsty, snažila se ho uklidnit, když zíral na Shaye.
Aničin pohled byl vážný, když zkoumala naši malou smečku Ochránců. "Doufám, že jste si vědomi našimi měnícími se okolnostmi.
Všichni jsme přikývli. Anika se smála a otočila se na Tess.
"Bylo mi řečeno, že máš na mě nějaký návrh?"
Tess se napřímila. "Týká se to našich sirotků."
"Našich sirotků?" Anika svraštila obočí.
Můj hrudník se zpevnil, když jsem se koukala z Tess na Ansela. Měla pravdu. Tess a Isaac byli umístěni v Denveru, v úkrytu Hledačů. Teď, když Očistec shořel, Tess nemohla dělat svou práci pašování zboží pod nosy Strážců. Ztratila svůj domov, svou práci, svého partnera Isaaca a svou milenku Lydii. Všechno kvůli tomu, že jsme se ukázali my a převrátili její svět vzhůru nohama. Pokud by nás měl někdo nesnášet, byla by to Tess, ale všechno, co dělala, bylo, že se k nám chovala s laskavostí, obzvlášť k mému bratrovi.
"Já a on,"Tess pokynula k Anselovi. "Oba jsme ztratili své místo ve světě."
"O jeho stavu se ještě pořád dá uvažovat, Tess,"řekla Anika.
"To víš."
"Samozřejmě,"řekla Tess. "Ale myslím, že všichni by mu měli ukázat, že může být užitečný."
Pozorovala jsem ji a na mé páteři hnízdilo podezření. Ansel by neměl být využíván v žádném případě, když do toho mám co mluvit.
"Co máš na mysli?"zeptala se Anika.
"Moje donašečství je u konce,"řekla Tess. "Ale pořád mám trénink pro základní úkoly akademie. Můžu pomoct v zahradě a v Eydis Sanctuary. Ráda bych s sebou vzala chlapce. Naučila bych ho některým našim způsobům."
"Opravdu si myslíš, že je to moudré?" Anika přecházela po pokoji.
"Myslím, že by bylo nemoudré nechat ho nemajícího nic na práci. Tessiny oči sklouzly na Anselovy ruce. Jeho kůže byla posetá červenými skvrnami. Starší rány se hojily, novější se teprv začali pokrývat strupem.
"Nikdy nebude bez dozoru, řekla Tess. "Vezmu si plnou zodpovědnost za jeho pobyt."
"Stejně bych s vámi radši poslala útočníka,"řekla Anika.
Tess přikývla. "Pokud myslíte, že je to nezbytné." Znovu se podívala na Ansela, její tvář opět dávala na jevo, že si nemyslí že by byl hrozbou pro každého. Když jsem se teď dívala na svého bratra, nebo spíš ulitu osoby, jakou teď byl, znovu mě napadlo, jak by si vůbec někdo mohl myslet, že je nebezpečný. Tak znovu, byl pod vlivem Strážců, když nás zradil.
Hrubá síla nebyla jedinou hrozbou, jaké bylo příkladné se obávat.
"Zvážím to," řekla Anika.
"Neobtěžujte se,"řekl Ansel aniž by se otočil od okna.
Tess nereagovala na jeho mrtvolný hlas, ale Bryn si s ním propletla prsty. "No tak, Ane. Měl bys jít s Tess. Dělání něčeho ti pročistí mysl…"její slova se vytratila.
"Měl bych prostě zůstat tady,"řekl Ansel s pustil její ruku.
Její ret se zatřásl. Chtělo se mi vzít svého bratra a zatřást s ním, aby se k ní nechoval s takovou nedbalostí. Anika se zamračila a pohlédla na mého bratra.
"Ty bys radši zůstal v omezení?"
"Jsem tam, kde mám být,"řekl.
Anika kývla na Tess. "Pojďme to prodiskutovat jinam."
Dva z nás opustili místnost. Bryn se stále pokoušela přimět Ansela ke konverzaci, až ji nakonec odstrčil. Vstala a odešla do Masonovy otevřené náruče. Objal ji, zatímco ona tiše plakala. Ren přešel ke mně, což Shaye naštvalo. Uklidnil se, když jsem poslala varující pohled na jeho účet. Přála jsem si, abych mohla udělat víc. Neměla jsem šanci mluvit se Shayem o samotě, od té doby, co se vrátil Ren. Čím déle jsem se od něj kradla pryč, tím více jsem se bála, že Shay všechno překroutí.
"Myslím si, že bych tu mohl něco dělat,"zamumlal tak, abych to mohla slyšet jen já.
"Jako co?" Zeptala jsem se.
"Potřebuje, že se může rozhodnout špatně, ale stále může dostat druhou šanci." Po těchto slovech mi v krku vyrost bolestivý knedlík. Alfa byl jediný, kdo by mohl něco namítat k Anselově zradě. Možná to cítil jinak.
Přikývla jsem a adresovala svůj hlas k ostatním. "Dejme Anselovi nějaký čas na rozmyšlenou."
"To by bylo skvělé,"řekla Adne, která se na mě usmívala.
"Protože jsem tady, abych vám oficiálně předvedla vaše ubytování. Ještě jste neviděli, jak úžasné to tu je. Zatím jste pořádně viděli jen jídelnu a vaše pokoje, že?
"Byl jsem u léčitele s Ethanem a Sabine,"řekl Nev. "Svatyni?"
Adne přikývla "Takže Nev ví, kde najít skupinku nemocných, ale nic víc. Tak co? Chcete to tu vidět a neztratit se?"
"Já říkám, že jo,"řekl Shay setkávající se s mýma očima. "Vzhledem k tomu, že zítra ráno jdeme vyprovokovat boj, tohle bude vaše poslední šance."