Smečka....8.kapitola

„Zbraň?“ opakoval Shay tiše, ale ne ustrašeně.

„Technicky vzato hned dvě zbraně,“ vykládal Silas nadšeně. „Ale mají se používat společně, jako jedna síla."

„Dvě zbraně?" Nedávalo mi to smysl.

„Ano," pronesl tiše Monroe. „Dva meče."

„Elementální kříž," dodal Silas. „Meč země a vzduchu a meč ohně a vody. Když se na Shayovo znamení podíváš pořádně, zjistíš, že každý rameno kříže má jeden špičatej konec. To je hrot meče."

„Takže to jsou meče," vydechl Shay tak nějak zklamaně.

„Co je?" zeptala jsem se ho.

Ušklíbl se, ale oči upíral na své dlaně.

„Shayi?" Ani Monroe jeho reakci nechápal.

,Já jenom, že je to... prostě typický," zamumlal. „Tak nějak jsem si nikdy nepředstavoval, že budu bojovat s mečem. Zvlášť když jsem teď vlk.“

Zaplavilo mě příjemné teplo. Musela jsem se odvrátit, sevřelo se mi hrdlo. Možná přece jenom chápe, co znamená být Ochránce. Jestli je to tak, pomůže mi vést smečku, což u mě předčí jakoukoli zbraň.

„Nejsou to jen tak obyčejné meče," řekl Monroe. Jsi jediný, kdo jimi může vládnout."

Jediný? Tak to už bylo něco. Shay nasadil zvídavý výraz. Propletl si prsty, pak se znovu zamračil.

Musela jsem se rozesmát, konečně mi to všechno došlo.

„Určitě si to užiješ, Shayi, i když možná ne tolik jako ten bič nebo cepíny. “

„Cepíny?“Connor zpozorněl.

Shay přikývl a sklopil oči.

„Vsadila bych se, že lituješ, žes nečetl víc nindža komiksů, co?“ Nemohla jsem se přestat smát.

Adne nás nechápavě sledovala. „O čem to mluvíte?"

„O Shayových dětských aspiracích,“ zazubila jsem se. „A o jeho oblíbených výcvikových příručkách."

„Meče mi připadají hrozně...obyčejný.“ Zavrtěl hlavou.

Jestli hledáš grafickou inspiraci, můžeš zkusit Path of the Assassin nebo Shaman Warrior," navrhl mu Silas. „Spousta soubojů se dvěma meči, což budeš muset ovládnout. Můžu ti půjčit svou sbírku."

Shay se trochu rozveselil.

„Budeme pokračovat ve výcviku, který jsi tenhle týden začal," řekl Monroe. „Nebude v tom žádná potíž, Connor si tě vezme na starost."

Já můžu taky pomoct." Adne otce zpražila pohledem.

„To je fakt," přidal se Connor. „Možná není útočník, ale v souboji je fakt dobrá, Monroe." Mrkl na ni. „Určitě se všichni přijdeme podívat na tvůj první zápas se Scionem."

Adne se zazubila. „Vidíš, Monroe?"

„No dobře," povzdechl si. „Adne s výcvikem pomůže."

„Pořád ale potřebujeme získat všechny čtyři díly kříže, než to bude mít vůbec význam," podotkl Silas. 108

Horečně jsem uvažovala. Díly kříže. Shay říkal, že v knize Strážců byly čtyři mapy. Mohl by být Haldis jedním dílem meče? A pokud ano, kterým? Nevypadal jako zbraň, pokud ovšem... Kříž tvoří dva meče. Válec, který jsme našli v jeskyni, rozhodně není čepel, ale začínala jsem tušit, jak by to mohlo být. Zvlášť pokud je Shay jediný, kdo může těmi meči vládnout, protože Haldisu se mohl dotknout jenom on. Musí to být ono.

„Ne," pronesla jsem tiše, „stačí nám už jen tři díly."

V místnosti se rozhostilo překvapené ticho.

„Prosím?" řekl nakonec Silas.

„Byli jsme se Shayem v jeskyni Haldis,“ prozradila jsem. „Má ten díl, který tam byl ukrytý."

Shay zbledl. „No, já jim o Haldisu ještě neřekl, Callo.“

,Já vím.“ Naznačila jsem mu pohledem, co si o tom myslím. ,Je to jílec, že? Jílec meče.“

„Ano, je.“ Monroe se otočil na Shaye. „Proč jsi nám to neřekl?"

Shay sáhl do vnitřní kapsy bundy.“Je mi líto, chtěl jsem mít nejdřív jistotu, že vám můžeme věřit. Ale teď už je to asi pasé." Ukázal lesklý okrový válec.

Ticho kolem bylo přímo hmatatelné.

„Kdy jste ho získali?" zeptal se nakonec Monroe, oči upřené na ten zvláštní předmět.

„Byli jsme s Callou v jeskyni v říjnu," odpověděl Shay a začal si s válcem pohrávat. Čím déle jsem si ho prohlížela a viděla, jak dokonale mu padne do ruky, tím větší jsem měla jistotu.

„Tam právě Shay použil ty cepíny," dodala jsem. „Strážci nechali Haldis hlídat obrovským pavoukem. Zabil ho."

„Cepínem?" Connor vykulil oči.

Shay se otřásl. „Byla to hrůza."

„No já nevím," usmála jsem se při té vzpomínce. „Vyřídil jsi tu nestvůru celkem bez problémů."

„Cepínem?" opakoval Connor a hleděl na Shaye, jako by ho viděl poprvé.

,Jo,“ přikývl Shay, ale vypadal, jako by mu nebylo dobře. Sevřel válec pevněji.

Silas si odfrkl a zalovil v kožené brašně, pohřbené pod horami papírů na stole. Když se napřímil, měl na rukou tlusté kožené rukavice. Natáhl se pro válec.

Chtěla jsem ho varovat, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Jakmile se dotkl hladkého povrchu, vyjekl a klopýtl, pak začal vrtět hlavou. Ostatní na něj udiveně zírali.

„To je divný," zlobil se a znovu se chtěl Haldisu dotknout.

„Na tvým místě bych to nedělala," pronesla jsem tiše. „Ta bolest se s každým dotekem stupňuje.“

Teď se všichni otočili na mě. Vyzývavě jsem jim pohled oplácela.

„Tys věděla, že mě to bude bolet?“ zeptal se Silas rozhořčeně.

„Nevěděla, aspoň ne jistě. Myslela jsem, že se ho třeba nemůžou dotknout jenom Ochránci. Ale vypadá to, že na něj smí sáhnout jenom Shay.“

Silas vykulil oči. „I když mám začarovaný rukavice?"

Byl to blázen. „Myslel sis, že to rukavice změní?"

„No, měl jsem jistou teorii..." Poškrábal se 110

rozpačitě na hlavě.

Monroe zasténal a zabořil tvář do dlaní.

„Silasi, tys nám neřekl, že je to jenom teorie. Přísahal jsi, že to bude fungovat. Nahlásili jsme to Anice!"

„Pitomče," ulevil si Connor. Přistoupil k Shayovi a z uctivé vzdálenosti si Haldis prohlížel.

„O co jde?" zeptal se Shay, když viděl, jak poraženecky se všichni tváří.

„Silas naplánoval naše nedávné útoky," pousmála se upjatě Adne. „Přepadové oddíly se snažily dostat na posvátná místa v naději, že se nám podaří shromáždit díly kříže, než se objeví Scion."

Jenomže nikdo z vás se jich nemohl dotknout," doplnila jsem. Má důvěra v jejich schopnosti poněkud opadla. Opravdu dokážou pomoct mé smečce, když dělají takové chyby?

„Nevěděli jsme to," řekl Connor a věnoval Silasovi vražedný pohled. „Desítky Hledačů padly, když se k nim snažily dostat."

Musela jsem se odvrátit, najednou jsem si uvědomila, že jsem se dnes dopustila úplně stejné chyby. Nemůžu jim to zazlívat. Všichni děláme, co můžeme.

Silas vypadal trochu vyvedený z míry. „Byl jsem si jistej, že to půjde."

„Proč jste se zaměřili na ten kříž?“ chtěla jsem vědět. „Co je na těch mečích tak zvláštního?"

„Ten kříž je jediná síla na světě, která dokáže porazit přízraky," odpověděl tiše Monroe. „Až Scion získá a ovládne meče, může je vypudit ze světa, porazit přisluhovače podsvětí. Dokonce i samotného Bosquea Mara. Nikdo jiný to nedokáže."

Shay zbledl.

„Dokážu bojovat s přízraky?"

„Ano." Monroe mu položil ruku na rameno. „Dokážeš a taky budeš. Za nějaký čas.“

Silas, který se očividně oklepal, už nevydržel mlčet. „Musíme ten kříž získat. Je to jediná věc, která nám umožní porazit Strážce."

Přikývla jsem a snažila se představit si moc, která by dokázala porazit Bosquea a jeho hordu.

„Proč jsi to před námi tajil?" obořil se Monroe rozčileně na Shaye.

Shay se rozhlédl po ostatních a vzdychl. „Mrzí mě to,“ řekl, „ale neměl jsem jak poznat, jestli jste takoví, jak tvrdíte. Chtěl jsem počkat, až vám bude věřit i Calla."

Kousla jsem se do rtu. Byla jsem mu za ta slova vděčná, ale litovala jsem, kolik to Hledače stálo.

„Tak dobrá," odkašlal si Monroe. Jedeme dál. Teď aspoň víme, že jakmile tu zbraň bude mít, Strážci mu ji nemůžou vzít."

Je dobře, že máš Haldis, Shayi," řekla Adne. „Ušetří nám to jednu cestu."

Usmál se. „To asi jo." Pak se otočil na Silase. „Kdo byla ta žena?"

„žena?" Silas povytáhl obočí.

„žena v jeskyni. Zpívala, pak zhaslo všechno světlo a já najednou držel Haldis."

„Aha,“ usmál se, „to byla Cian, válečnice, prorokyně. Jen díky ní jsme dneska tady.“

„Byla to první Hledačka," dodal Monroe na vysvětlenou. „A taky tvoje prapraprateta. Scionův rodokmen začíná u prapředků Eiry a Cian."

„A kdo byla Eira?“ zeptala jsem se.

Monroe se zachmuřil, oči upřené na Shaye.

„Tvoje prapraprababička. Byla to Cianina sestra a první Strážkyně.“

„Sestra? Jak je to možné?" podivil se.

Silas si odkašlal.

„Ach bože, tak už to vybal," zaúpěl Connor. Bezobřadně se svalil na zem, hromadu papírů použil místo polštáře.

„Není to zas tak dlouhej příběh," zabručel Silas.

Connor ani neotevřel oči.

„A je dobrej," přesvědčoval písař.

„Dobrej?" Tentokrát se na něj Connor podíval. ,Je to jedna velká katastrofa."

„Myslel jsem vzrušující," opravil se.

„Jo, nám to zničilo život a ty to vychvaluješ jako literární

skvost."

„Tak už ho nech, ať to může říct, Connore," ozvala se Adne přísně. Pokynula Silasovi. „Takže před dávnými časy..."

Silas se znovu rozzářil. „Tehdy ještě nebyl svět duchů lidem skrytý. Společenství na zemi se mísila se silami země a podsvětí. Většina lidí by to nazvala „magií“, ale je v tom mnohem víc."

Jak to?" zeptal se Shay.

„Napojení na základní síly země je přirozené, vychází prostě ze života na týhle planetě. Všechno je součást stejného systému, jsou to stejné energie. Schopnost naladit se na tyhle síly má každý jinou, ale potenciál mají všichni."

„Tak v čem je teda problém, jestli je magie normální součást lidí?"

„Nejenom lidí," opravil Shaye Silas. „Zvířat, rostlin, země, oblohy, kamenů. Všeho."

„Základní síly nejsou problém, Shayi," řekl Monroe, „ale magie země není jediná, která se v tomhle světě objevuje."

„Mluvíte o podsvětí?" zeptala jsem se. Naskočila mi husí kůže. „Odkud pocházejí přízraky a sukuby?"

Přikývl.

„Výborně, vlčice," ušklíbl se Silas. „Podsvětí existuje jako určitá protiváha země. Nikdy v podstatě nebylo součástí tohohle světa, existovalo souběžně s ním, asi jako vlaky na rovnoběžných tratích."

„Její zlé dvojče," zasmála se nevesele Adne.

„Přesně," odtušil Silas. „Když se na svět duchů naladili další lidi, některý z nich napadlo, že by se mohli pokusit povolat síly podsvětí a využít je pro vlastní prospěch."

„Proč o tom nejsou nikde žádné záznamy?" zeptal se Shay. „Když lidi o podsvětí vždycky věděli."

„No promiň," rozčiloval se Silas, „já myslel, že se ti dostalo vzdělání. Copak jsi nečetl žádný historický knížky?"

„Jasně že jo.“

„Kdybys dával pozor, všiml by sis, že až do půlky devatenáctýho století mluvili lidi v jednom kuse o čarodějnicích, démonech a nestvůrách."

„Myslel jsem, že to jsou jenom pověry," namítl Shay.

„Vítej v moderní době vědecký revoluce." Silas se usmál. „Všichni by měli Strážcům zatleskat."

Vyměnili jsme si se Shayem nechápavý pohled.

„Předbíháš se, Silasi," upozornil ho Monroe.

„No jasně, omlouvám se. Každopádně to, že šlo o pověry, je výmysl moderní doby. Samozřejmě bylo potřeba nějak uspokojivě vysvětlit děsivý bytosti, který byly vždycky skutečný a těžko se ovládaly. Jak jsi právě předvedl, teorie pověr se výborně ujala a úspěšně přepsala dějiny."

Shay tomu nechtěl věřit. „To sis vymyslel."

„Nevymyslel," pravila Adne chladně.

„Tak co se vlastně stalo?" zeptala jsem se, ohromená tou hradbou lží, která dosud obklopovala můj život.

„Jak už jsem říkal, použití elementární moci je v pořádku, ale ti, co fušovali do podsvětí, zadělali sobě i ostatním na problémy. Tvorové z podsvětí se s lidma moc nesnášejí.“

„Jak to?“ nechápal Shay.

„Sám jsi to viděl,"odpověděla jsem mu. „Jsme jejich potrava. Přízraky, sukuby, inkubové. Krmí se nejhoršími částmi života. živí se naším utrpením."

Adne zbledla, ale když ji chtěl Monroe vzít za ruku, ucukla.

„Aha," zamumlal Shay. Jasně, promiň."

Silas mávl rukou. „V pohodě. Ale tehdy, kdysi dávno, se pár ušlechtilých lidí rozhodlo čelit silám podsvětí a utnout praktiky těch nezodpovědných, co si neuvědomovali, že si zahrávají s ohněm. Bojovali s tvory podsvětí, kteří se objevili na zemi."

„S přízraky se přece bojovat nedá," namítla jsem.

„Přízraky jsou novinka," prohlásil Monroe. „Tedy relativní, objevily se tak před pěti sty lety."

„A tomu ty říkáš novinka?" žasla jsem.

„V historických souvislostech," upřesnil Silas. „Přízraky přišly se Strážci. Než se objevily, dokázali mágové vyvolat jen sukuby a inkuby- mají víc lidských rysů, proto můžou překročit hranici mezi světy snáz a ten, kdo je povolá, nemusí mít takovou moc."

„Kde se vlastně vzali Strážci?" zeptala jsem se netrpělivě.

„Právě se k tomu dostávám," pravil Silas nevzrušeně. „Válečníci, kteří ze sebe udělali strážce mostu mezi zemí a podsvětím, byli úspěšní. Byli trpěliví, bdělí a odvážní a podařilo se jim udržovat síly podsvětí v jistých mezích a minimalizovat jejich škody na zemi. Jenže pak se v šestnáctým století objevila bojovnice, krásná, milá a v boji zdánlivě neporazitelná. A vymyslela pro své druhy nový úkol. Mluvím o Eiře."

„Co udělala?" vydechl Shay.

„Byla nesmírně ctižádostivá. Prohlašovala, že válečníci nemusí jen chránit svět, ale že by měli zbavit zemi podsvětí jednou pro vždy. Zavřít dveře mezi naším a oním světem."

„To zní celkem dobře," podotkla jsem.

„To jo,“ potvrdil Silas, „jenže cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, jak se říká.“

„V tomhle případě doslova," zabručel Connor. Položil si niku na oči, takže to vypadalo, že pospává, ale já viděla, jak má napjaté svaly na krku a čelisti.

Silas mu věnoval pohrdavý pohled. „Eira se rozhodla, že rytíře do téhle akce povede. Jenomže aby dokázala zavřít dveře mezi světy, musela nejprve zjistit, jak se je podařilo otevřít. Tyhle vědomosti hledala v podsvětí, a přitom se změnila."

Jak se změnila?" Shay už nebyl tak bledý.

„Našla zdroj, tvůrce cesty z podsvětí na zem. Bytost mocnější, než kdo z lidí během krátkých setkání s říší temna poznal. Tenhle tvor vyslal 116

na náš svět svoje vyslance, aby shromáždili moc a předali mu ji. Chtěl být ještě silnější a rozšířit průchod tak, aby se na zem dostalo víc jeho věrných."

Otřásla jsem se, měla jsem pocit, jako bych měla zavázané oči a táhlo mě to do tunelu a já rozhodně nechtěla vidět, kde to jsem, až mi oči rozvážou.

„Eira byla silná, ale její ctižádost ještě silnější. Ten tvor víc než v co jinýho doufal, že jednou otevře cestu tak velkou, že i on sám bude moct vstoupit na tenhle svět a ovládnout ho. Chtěl být pánem ne jedné, ale dvou říší, podsvětí a země. Slíbil Eiře místo po svém boku, jestli mu pomůže."

„A ona to udělala." Monroe upíral oči na své dlaně.

„Nebyla sama," pokračoval Silas. „Spousta válečníků už byla unavená z nekonečnýho souboje s podsvětím, ve kterým nasazovali den co den životy. Jejich hlad po moci byl velký a Eira neměla problém sehnat zástup následovníků."

„Strážci," konstatoval Shay.

„Tak se sami nazvali," potvrdil písař. „Strážci moci, která je pro většinu lidí příliš velká. Považovali se za elitu, která byla vyvolená, aby vládla na zemi s pomocí sil podsvětí."

„Jenomže to je nesmysl," prskl Connor.

„Opravdu?" poznamenala jsem tiše. „Strážci na zemi vládnou. Používají svou moc a sklízejí úspěchy."

„To ano," řekl Monroe, „ale ta moc jim nepatří. žijí ve strachu, že ji ztratí. Nakonec jsou z nich jen otroci toho samého tvora, který svedl Eiru. V historii nese jméno Harbinger. Vy ho znáte jako Bosquea Mara."