Hned? Ale to znamená... Skutečně naplánovali útok na Stráţce tak brzy? Představa návratu mě děsila i lákala zároveň. Chtěla jsem najít svou smečku co nejdřív, ale nebyla jsem si jistá, jestli jsem připravená bojovat po boku Hledačů. Nevěřila jsem jim. Byli to mí únosci. Chtějí spojence, ale nic jiného mi zatím neřekli.
„Výborně,“ ozvala se Lydia, která se právě vrátila. „Hrozně by mě zklamalo, kdybych si brousila dýky zbytečně."
Zachvěla jsem se. Lydia vypadala tak bojovně, ţe jsem měla co dělat, abych se v její blízkosti nepřevtělila. Pach jejího oblečení, lesklá ocel u pasu, přesně takové mě učili zabíjet.
„Teď hned?" Shay přešel k nim. Vzduch kolem něj praskal napětím a já měla obavy, ţe se kaţdou chvíli převtělí. Bylo zřejmé, ţe ve společnosti Hledačů jsme oba jak na trní. „Zbláznili jste se?"
„Shayi," pronesla Anika klidně, ale její tón připomínal tasený meč, hladký a smrtící. Jsi pro nás důleţitější, neţ bych ti mohla vysvětlit, ale pořád tady velím já a ty se budeš řídit mými rozkazy."
„Ani pořádně nevím, kdo jsi," odsekl. „Proč bych tě měl poslouchat?"
Tiše jsem zaklela. Začínal se měnit. I Lydia to musela vycítit, protoţe jí ruce sklouzly k lesklým rukojetím u pasu. Zavrčela jsem. Jakmile se ty zbraně objeví, převtělím se i já.
Rychle jsem se rozhlédla. Naše síly byly 54
vyrovnané, coţ nebylo nejlepší.
Jen klid, kluku," doporučila mu Lydia. „Nádech, výdech."
Bylo mi jasné, ţe je Shay poslouchat nebude. Ovládaly ho vlčí instinkty, protoţe Hledači ohroţovali něco, co povaţoval za své území... mě. Choval se, jako bych byla jeho druţka. Jeho vůdcovský protějšek. To znamenalo, ţe zasáhnout můţu jedině já. Přestoţe ve mně všechny instinkty volaly po krvi, potlačila jsem je. Nestálo to za to.
„Shayi, počkej," chytila jsem ho za ruku. Cítila jsem, jak mu buší srdce ve stejném staccatu jako mně. „To je v pořádku."
Jak to?" Ještě pořád hrozilo, ţe se převtělí, ale aspoň mě ted vnímal.
„Protoţe já chci jít," řekla jsem. „Musím."
Uvědomila jsem si, ţe přesně tak to je. Nezáleţí na tom, kolik toho vím o Hledačích, moje smečka stojí za jakékoli riziko. Musím se za ně bít. Přímo zoufale jsem touţila po boji. A jestli to znamená bojovat po boku Hledačů, pak se musím postarat, aby to klapalo.
Shay se na mě díval, sice i nadále nesvůj, ale přesto mi byl ochotný naslouchat. Zaskočilo mě, jak silně se na něm vlk podepsal. Reagoval na mě přesně jako vůdce smečky, který přijme radu jedině od své druţky. Díky takovému partnerství jsou z nich silní a nezdolní vůdci. Jestli teď skutečně uvaţuje tímhle způsobem, pak vím jak na něj.
„Smečka, Shayi," zašeptala jsem. „Mysli na naši smečku."
Naskočila mi husí kůţe, kdyţ jsem vlky z Haldisu nazvala „naší" smečkou, Shayovou místo Renovou. Ale zabralo to. 55
„Opravdu si myslíš, ţe se je podaří zachránit?" zeptal se a já poznala, ţe jeho vztek vychládá.
Je to jediná šance." Ukázala jsem mu ostré špičáky. Usmál se, pochopil, ţe tohle spojenectví rozhodně neznamená naši kapitulaci. Vyjednávala jsem o podmínkách, které potřebují vlčí válečníci v nás.
„Má pravdu,“ podotkla Anika a pokynula Lydii, aby zbraně nechala tam, kde jsou. „Neriskovali bychom, kdyby existovala jiná moţnost. A v ohroţení nebude jenom Calla, posílám ven i svoje lidi.“
Prohlíţela jsem si Šíp a odhadovala její výraz. Tvářila se odhodlaně, oči jí zářily zápalem pro blíţící se bitvu. Měla pravdu. Hledači riskují ţivot, kdyţ se odváţí znovu do Vailu, a dělají to jen proto, aby zachránili Ochránce- mou smečku před nebezpečím. Něco takového jsem rozhodně nečekala. Byla jsem z toho nadšena, ale i nervózní.
„Přesně tak," řekla Lydia, oči rozzářené stejně jako Anika. „Nenechala bych si to ujít ani za nic."
Kdyţ jsem se na ně tak dívala, najednou jsem byla ráda, ţe vytáhnu do boje s nimi, a ne proti nim.
„Pokud nenastane ta nejpříznivější konstelace, o čemţ pochybuju, nepodaří se nám je zachránit hned dnes večer," upozornila Anika. „Půjde především o první kontakt. Musíme vyrazit hned, protoţe je sobota."
„A proč?" nechápal Shay.
„O víkendu drţí hlídku Callina smečka." Anika se na mě podívala. ,Je to tak?"
,Je,“ přikývla jsem, i kdyţ mě trochu zneklidňovalo, kolik toho vědí. Odkud zjistili, 56
jaký je náš rozpis hlídek?
„Abychom dosáhli toho, co chceme, musíme si nejdřív získat sympatie mladých vlků. Jde nám o to, aby se mezi Ochránci rozšířila vlna vzpoury. Calla nám pomůţe zajistit jejich důvěru, snad se první krok podaří uţ dnes."
Málem jsem se usmála, ale jen málem. Prozatím jsem chtěla, aby ve mně Hledači viděli bojovnici, váţnou a nebezpečnou.
„Měl by tam být Mason s Fey nebo s mým bratrem," řekla jsem. „O sobotních hlídkách se střídají."
„Doufám, ţe to bude Mason s Anselem," řekl Shay, kterému se zjevně ulevilo. „Lepší dvojici by sis asi těţko mohla vybrat."
,Jenţe...“ Radost z brzkého shledání s těmi dvěma mě rychle opustila. „Kdyţ jsem se loučila s Renem, řekl mi, ţe mou smečku zadrţeli a budou je vyslýchat. Myslíte, ţe uţ budou zase na hlídce?"
„Věděl někdo z nich, kdo je doopravdy Shay?“ zeptala se Anika. „Nebo ţe má být obětován při obřadu?1
„Ne, nevěděli nic,“ zavrtěla jsem hlavou. Další bodnutí výčitek. Nedokázala jsem odhadnout, jakému nebezpečí jsem všechny vystavila.
Vzpomněla jsem si na poslední chvíle s Bryn.
Jsi připravená?" zeptala se. Sice se na mě zářivě usmívala, stejně jsem ale vycítila nervozitu.
„To asi není zrovna nejlepší otázka," povzdechla jsem si. Znovu jsem se podívala na prstýnek. Sem patřím. Vždycky jsem věděla, kam vede moje cesta, teď nezbývá, než se po ní vydat.
„Nebudu daleko. “ Vzala mě za ruku. „Nikdo z naší smečky nedovolí, aby se ti něco stalo." 57
„Nesmíte do obřadu zasahovat," připomněla jsem jí a nechala se odvést po schodech dolů a do lesa.
„Myslíš, že nás dokážou zastavit, kdyby ti něco hrozilo?" Šťouchla do mě a vymámila ze mě úsměv.
Jestli je teď v maléru ona, nikdo a nic mi nezabrání jí pomoct.
„Mám tě ráda, Cal. “ Políbila mě na tvář a zamířila ke kruhu pochodní.
Krev mi v ţilách začínala zpívat. Chtěla jsem se převtělit a výt, volat smečku, kterou jsem opustila. I já tě mám ráda, Bryn. Jdu si pro tebe.
,Je výhoda, ţe nic nevěděli," usoudila Anika. Jestli Stráţci došli k závěru, ţe šlo jenom o spiknutí tebe se Shayem, pravděpodobně se věci vrátily zpět k normálu. Budou chtít přesvědčit Ochránce, ţe je vlastně všechno v pořádku dost by jim uškodilo, kdyby přiznali, ţe se jim věci vymkly z rukou."
Přikývla jsem, ale hrdlo se mi nepříjemně sevřelo. Jenţe Ren... Poznají, ţe lhal." Moje smečka nevěděla, co jsem udělala nebo kdo je vlastně Shay, zato Ren ano. Znamená to, ţe jeho uţ zachránit nestihnu?
„Bohuţel nevíme přesně, co se odehrálo mezi Stráţci a Ochránci od chvíle, kdy jsme vpadli do Rowanovy vily,“ vykládala. „Snad se to trochu vyjasní dřív, neţ přejdeme k další fázi. I kdybys nenarazila na vlky, ve které doufáš, pořád nám prospěje, kdyţ něco zjistíme. Výzvědný oddíl se dnes večer sejde s jedním z našich kontaktů.“
„Máte ve Vailu kontakty?" ţasl Shay. „To jako 58
špehy?"
„Ano," přikývla Anika.
„A kde?" chtěla jsem vědět. Horečně jsem přemýšlela, kdo z Vailu by mohl být Hledač, o kterém nemáme tušení. Připadalo mi to nemoţné.
„Právě teď jsou tam jen dva," odpověděla. Jeden ve škole a jeden ve městě."
„Ve škole?" To mi vyrazilo dech. „To přece není moţné!"
V duchu jsem si vy bavovala tváře a pachy svých spoluţáků, učitelů, dalšího školního personálu. Nikdo neodpovídal.
Anika se zasmála. „Ale je."
„Kdyby byl ve škole Hledač, poznala bych to. Stráţci by to věděli."
„Kdybychom byli tak hloupí a pouţívali jako špehy své vlastní lidi, pak bychom válku prohráli ještě dřív, neţ vůbec začala," ozval se nový hlas. Otočila jsem se a spatřila ve dveřích zvláštní postavu. Do tváře mu nebylo vidět přes hromadu knih a svitků, kterou balancoval.
„Pomoc," dodal a Adne se smíchem pospíchala k němu. Zachytila svitky, které se z té hromady právě svezly.
„Ahoj, Adne," usmál se na ni. Byl mladý, ne o moc starší neţ Shay. Silné černé brýle jen zdůrazňovaly jeho ostře řezané rysy. Nejzajímavější ale byly jeho husté vlasy. Tmavé černé pramínky spolu navzájem zápolily jako vlny na mořské hladině těsně nad jeho obočím.
Doklopýtal ke stolu a konečně se zbavil svého nákladu.
„Díky, ţes přišel tak rychle, Silasi,“ řekla Anika. „Právě se probudila."
„Napadlo mě to.“ Otočil se a zkoumavě si mě 59
prohlédl. Nejenţe měl šílené vlasy, ale na sobě měl potrhané dţíny, kanady a tričko Ramones. Jestli mě ostatní Hledači mátli, tenhle mě přímo fascinoval.
Vzápětí do místnosti vešel Connor spolu s plaše působícím Monroem. Jakmile zahlédli Silase, otočili se na patě.
„Najdeme vás pozdějc," zamával Connor na rozloučenou.
Jen zůstaňte," vybídla je Anika.
„Ale ne," zaúpěl. „Fakt musíme?"
„Connore." Varovný podtón se nedal splést.
„No dobře, dobře." Přesto si Silase měřil, jako by právě vylezl z popelnice.
„Taky tě rád vidím." Silas se netvářil o nic přátelštěji.
„Callo, Shayi," ozvala se Anika a okázale si nevšímala, jak jeden druhého provrtávají pohledem. „Tohle je Silas, haldiský písař."
Přelétla jsem pohledem jeho zmačkané tričko a zběsilé vlasy. „On je taky Hledač?" Rozhodně na to nevypadal.
Anika našpulila rty a mně se zdálo, ţe má co dělat, aby se nerozesmála.
„ Jako písař si můţe dovolit poněkud liberálnější šatník. Není moc pravděpodobné, ţe by se někdy octl na bojišti."
„Co přesně znamená písař?" zeptal se Shay.
„Papíroţrout," zabručel Connor.
„Uráţka z úst negramotného tupce," ušklíbl se Silas. Jak se z toho jenom vzpamatuju?"
„Nemohli byste s tím přestat?" napomenula je Adne. „Písaři spravují veškeré naše informace a archívy."
„To teda rozhodně není-,“ začal se Silas nafukovat. 60
„Bohatě nám to stačí," přerušila ho Anika. „Prostě jen pozdrav, Silasi."
Jasně, paní mravokárkyně. Musím dbát o svou reputaci."
Tahle slovní přestřelka mě překvapila a nejen proto, ţe byl Silas takový podivín. Bylo jasné, ţe otěţe pevně drţí Anika. Přesto se nezdálo, ţe by jí jejich neustálé popichování nějak zvlášť vadilo. Ochránci se museli zcela podrobovat vůli svých pánů. Podobné komentáře, jaké byly mezi Hledači zřejmě zvykem, by nám vynesly krutý trest. Zato Silas, Connor... všichni tady se k Anice chovali jako ke kamarádce.
Teprve po chvíli jsem si uvědomila, ţe na mě Silas civí. Pohyboval hlavou, jako by se snaţil najít správný úhel, pod nímţ by měl pozorovat nový exemplář, který se objevil na jeho stole v laboratoři, „tak ty jsi vůdkyně, jo? Hezká, coţ je zajímavý, protoţe bych čekal, ţe budeš spíš nahánět hrůzu. Většinou o Ochráncích slýcháme dost hororový historky. Chápeš, hřích proti přírodě a tak podobně."
Hřích proti přírodě? O čem to mele? Nějak jsem na to nedokázala nic říct.
Silas se pootočil a prohlédl si Shaye. „A ty budeš Scion."
Pomalu ho obešel, zastavil se za ním, aby si prohlédl jeho zátylek, pak se spokojeně usmál. Jasně, tady máme to znamení. Paráda, konečně něco. Uţ hodně dlouho jsem si tě přál vidět, i kdyţ jsem dost pochyboval, ţe se k tobě vůbec dostaneme. Grant říkal, ţe máš rád Hobbese. To je senzační. Samozřejmě to byla smůla s tou kletbou, vypadalo to, ţe se u vás ve třídě schylovalo k moc zajímavý debatě, kdyţ ho to sejmulo. No, co naděláš.“ 61
„Grant? Jakej Grant?"
„Grant Selby," vysvětlil Silas. Jeden z našich agentů."
„Coţe? Náš učitel?" uţasla jsem. „Náš učitel filozofie je váš špeh?"
Jo, je." Silas se usmál. „Dobrý krytí, ne?"
Anika přešla ke stolu a začala probírat listiny, které tam Silas odloţil. Je jasný, ţe my se ke Stráţcům nedostaneme dost blízko, aniţ by nás poznali. Takţe jsme naverbovali lidi, aby je sledovali místo nás. Samozřejmě ne moc, protoţe nechceme riskovat víc ţivotů, neţ je nutný. Většinou se nabízejí ti, co se nejvíc zajímají o výsledek války. Nejschopnější pak posíláme rovnou do centra dění jako špehy. “
„A uděláte z nich naše učitele?" Připadalo mi to šílené. Šílené a nebezpečné. Kdo by do něčeho takového šel? Pan Selby byl buďto ohromně statečný, nebo uţ ho prostě nebavil ţivot.
„Ta škola je nejlepší místo ke sledování, protoţe tam jsou pohromadě Ochránci, Stráţci i lidi," vykládal. „Navíc zaměstnávají jako učitele výhradně lidi. V posledních letech se nám dařilo mít mezi zaměstnanci minimálně jednoho, někdy i dva špehy. Dost nám to pomohlo při plánování strategie."
„Pořád se s tím vytahuje," pošeptal Connor Adne tak, aby to všichni slyšeli. „Rozhodně není první člověk v tomhle oblečení, kterýho napadlo něco originálního."
Já si té jízlivé poznámky nevšímala, pak mi ale něco došlo. Jestli Selby ví o našem světě, proč vůbec ve třídě mluvil o Hobbesovi? Slyšeli jste, co se mu stalo?"
Náš učitel rozebíral Válku všech proti všem -téma, které načal Shay a o němţ majitelé 62
školy, Stráţci, všem zakázali mluvit. Zaplatil za to. Ţivě jsem si pamatovala, jak se zhroutil ve třídě a po obličeji mu tekly sliny. Magická muka zamaskovaná jako záchvat.
Anika se otřásla, zato Connor se dal do smíchu. Jo, a došlo k tomu, protoţe je to sentimentální blázen. Málem se prozradil."
Zamrkal na Shaye. „Byl prostě úplně hotovej z toho, ţe Scion chce mluvit o Hobbesovi. Povaţoval to za nějaký znamení shůry nebo co."
Shay se zamračil.
„Moţná to bylo znamení shůry," prohlásil Silas. „Kdybys někdy zkusil vzít do ruky knihu, třeba bys pochopil, co to s člověkem udělá. No ale to by ses nejdřív musel naučit číst..."
„Věděla jsi, ţe k něčemu podobnýmu můţe dojít, kdyţ jsme z něj udělali agenta." Connor mluvil na Aniku, písaře ignoroval. „Silas má dost zpřeházený priority."
„Grant odvedl skvělou práci,“ prskl Silas.
„Tohle uklouznutí ho málem prozradilo," opáčil Connor. „Byla to pitomost a mělo mu to dojít."
„Lepší neţ ten neandrtálec, cos ho přivedl ty," odsekl Silas a začal se přehrabovat v papírech. Já bych do toho doupěte, kde pracuje, ani nevkročil. I kdyţ ty uţ asi stejně budeš mít všechny ty nemoci, co se dají v Rundownu chytit."
,Je to Burnout, ty pitomče," opravil ho Connor. „A je to stejně dobrý místo jako škola. Vlci jsou tam v jednom kuse."
„V Burnoutu?" uţasla jsem. „Tom Shaw je váš agent?" Představila jsem si nevrlého vedoucího našeho oblíbeného baru. Místa, kam jsme unikali před dohledem Stráţců a kde se nikdo 63
nestaral, kolik nám je. Tom se přátelil s Nevem, bubnoval v jeho kapele. To všechno byla jenom přetvářka, aby z nás mohl tahat informace?
,Je to tak." Monroe se unaveně díval na Connora a Silase.
Jeho pozorovací schopnosti se Grantoví nemůţou rovnat," ušklíbl se Silas.
„Tom má lepší styky." Connor vytáhl dýku a zkusil palcem ostří. Tvářil se výhrůţně. „Pro spojenectví bude zásadní. Grant si nikdy neumazal ručičky jako on. Ta škola je oddechový místo pro slečinky. “
Pokud tě zrovna nezažene do kouta sukuba. Grant nebyl jediný, koho v naší škole stihl trest. Nerada jsem vzpomínala na to, jak se mi nehty sestry Flynnové zaryly do tváře, kdyţ mě přistihla s Renem. Vzápětí jsem zčervenala, to kdyţ jsem pomyslela na to, co jsme dělali. Provinile jsem se podívala na Shaye, ale ten mi momentálně nevěnoval pozornost.
Já mám Selbyho rád," namítl. „Byl to skvělej učitel."
„Samozřejmě." Adne věnovala Connorovi přísný pohled. Je to odváţný člověk a taky ohromně chytrý. Connor prostě nedokáţe ocenit intelekt."
„Hele, nemusíš Silase bránit jenom proto, ţe jste oba posedlí úspěchem," opáčil. Já chtěl jenom říct, ţe intelekt ti kůţi nezachrání."
„S tím nesouhlasím,“ oponoval mu Shay. Zdálo se, ţe je připravený na váţnou debatu, ale Connor jen zavrtěl hlavou.
„Říkám věci tak, jak jsou, kluku. Nebudu se o tom s tebou dohadovat. “
„Tobě jde nanejvýš o pivo zadarmo." Silas něco 64
zuřivě zapisoval do jakéhosi deníku.
„Proboha, doufám, ţe na mě nepíšeš další stíţnost?" Connor na něj ukázal hrotem dýky.
„Neslušné chování, verbální výhrůţky..." Silas nezvedl hlavu.
,Já to budu stejně ignorovat," prohlásila Anika a zaloţila si ruce na prsou. „Podáváš jich aspoň deset do týdne."
„Dvacet."
Uţ mi to jejich věčné hašteření lezlo na nervy. „Jak od nich získáváte informace? A jak to dělají, ţe je neodhalili?" Mluvili jsme o boji a já se nemohla dočkat. Špičáky jsem měla ostré jako břitvy a stálo mě hodně úsilí, abych při mluvení nevrčela.
„Máme ve Vailu na poště dva boxy, samozřejmě pod fiktivním jménem, ale oni mají oba klíč." Zdálo se, ţe Anika mileráda změnila téma. Jejich prostřednictvím komunikujeme. Měníme jméno a schránku kaţdých pár měsíců a rozdáváme nové klíče. Ve Vailu je hodně lyţařských nadšenců a taky sezónní pracovní síly, co se stěhují na část roku tam a na část se vracejí domů, takţe to nebudí ţádnou pozornost."
Přikývla jsem. Cítila jsem se nepříjemně. Hledači nás celou tu dobu sledovali a my o tom nevěděli. Jsou nevypočitatelní, ale právě proto jsou mnohem výkonnější, neţ jsem ze začátku odhadovala. Kaţdé takové odhalení sniţovalo mou hrdost na schopnost hlídek Ochránců.
„Dneska večer máte rande s Grantem," oznámil Silas a vytáhl z kapsy zmuchlaný papír. „Právě jsem dostal zprávu."
Anika si ji od něj vzala. „Silasi, uţ jsme mluvili o tom, ţe korespondenci máš pečlivě ukládat." 65
„Spěchal jsem," pokrčil rameny.
,Já bych se toho radši nedotýkal,“ radil jí Connor. „Kdo ví, kde to bylo."
„Sklapni, ty hnido,“ obořil se na něj Silas.
„Hnido?" Connor se zasmál. „To ses musel hodně snaţit, neţ jsi na tohle přišel."
„Buďte oba zticha,“ promluvil Monroe. Klidné a působivé vystupování rádce se vrátilo. „Aniko, oddíl je připravený. Můţeme to provést dnes, jak jsme doufali?"
Se zatajeným dechem jsem čekala na odpověď. Kdyby řekla ne, ať se propadnu, jestli bych si nějak cestu do Vailu nenašla sama.
„Ano. Kdo všechno půjde?"
Usmála jsem se, přejela si jazykem po ostrých zubech. Shay se na mě podíval. Poznala jsem, ţe si dělá starosti, přesto přikývl. Moc dobře věděl, jak na tomhle záleţí.
„Lydia, Connor, Ethan a Calla," odpověděl Monroe, coţ mě zaskočilo. Sice jsem se těšila na boj, ale bylo zvláštní, jak mě zahrnul mezi Hledače. Navíc padlo jméno, ze kterého jsem zneklidněla.
„Ethan?" Vţdyť jen před hodinou tady běsnil a řval jako pomatený.
„Musí si na naši spolupráci rychle zvyknout, není čas opečovávat ho."
„Souhlasím," řekla Anika. „Kdo dál?"
„Isaac s Tess nám pomůţou v terénu." Odmlčel se, zadíval se na Adne. „Tkát bude Jerome."
Adne se najeţila, ale Anika ji předešla. „Ne. Jerome teď učí na Akademii. Je to skvělý tkadlec a to místo si zaslouţil. Nyní je oficiálním tkalcem Haldisu Adne."Adne nasadila samolibý úsměv.„Myslel jsem, ţe kvůli povaze tohohle...," vysvětloval Monroe, ale 66
Anika ho přerušila.
„Bez debat. Tkát bude Adne. Doufám, ţe s tím nemáš problém."
„Ne," odtušil a zaloţil si nespokojeně ruce na prsou.
Sledovala jsem další rozepři. Co je to s nimi? Ať uţ byl důvod roztrţky jakýkoli, nechtěla jsem, aby ohrozil tuhle výpravu. Naštěstí měla Anika stejný názor.
„Tak dobře,“ řekla. „Nemáme času nazbyt. Ethan uţ je tam?“
,Jo,“ potvrdil Connor. „Určitě uţ vychladnul. Tess umí s rozervanou duší hotový zázraky. Navíc mám dojem, ţe mu dala sušenky."
Mrkl na Lydii. „Stejně tě utáhla na to svoje pečení, co?“
„Miluju ovesné sušenky s čokoládou." Pokrčila rameny.
„Moţná je Ethan ještě nestihl sníst," zasmál se Connor.
„To brzo zjistíme," usmála se Anika. „Adne, otevři nám průchod."
2024 ©