Smečka.....3.kapitola

Call.

Skoro jsem slyšela, jak se Ren směje.

Udělalo se mi slabo. „Proč jsi mi tak řekla?“

Instinkt převtělit se byl těţko potlačitelný. Měla jsem pocit, jako by se stěny svíraly kolem mě.

Uteč, Callo, běž za svou smečkou. Sem nepatříš.

Shay musel mou úzkost vycítit, protoţe mě popadl za ruce a přinutil, abych se na něj podívala.

„No tak, klid, nemyslela to špatně." Došlo mi, ţe podle něj mě nutí převtělit se vztek na Ariadně. Jenţe v tom potíţ nebyla.

„Přesně tak. Promiň, jestli tě to naštvalo." Pokrčila rameny, ale oči měla rozzářené, jako by chtěla, abych na ni zaútočila. Jen mě to tak napadlo."

Sotva jsem ji slyšela, jak mi hučelo v uších. Jako by mě do sebe najednou vcucnul sen. Ne, noční můra. Zaplavily mě pocity, které jsem o samotě dokázala potlačit.

Její pobavený výraz zmizel. „Děje se něco?"

Zavrtěla jsem hlavou a přála si, aby se otevřela zem a pohltila mě. Slyšela jsem, jak mi Ren šeptá do ucha to jméno. Copak si nemůţeme se Shayem ani na chvíli uţít shledání, aniţ by se mi připomínal jediný člověk, který by nás dokázal rozdělit?

„Říkal jí tak někdo, koho znala," ucedil Shay.

Někdo. Teď uţ jsem Rena nejen slyšela, ale viděla jsem jeho tvář a rozpomněla se, jak mě k sobě přitáhl tu noc, kdy jsem utekla z Vailu. Z obřadu, při němţ se měl stát mým druhem. 33

Políbil mě, prosil, abych zůstala. Co je s ním teď? Lhal, čímţ nám pomohl uprchnout. Nechtěla jsem ani pomyslet na to, jakou cenu za tu leţ zaplatil.

Vail. Domov. Srdce mi bušilo, nemohla jsem dýchat.

Co tady dělám? Zaryla jsem nehty do dlaní a snaţila se ovládnout, abych se nevrhla na Hledače v podobě vlka, který ve mně vrčel v zoufalé touze po boji a potřeboval se vrátit ke své smečce.

Adne si chvíli prohlíţela Shaye, který se tvářil napjatě, pak se zkoumavě zahleděla na mě.

„Aha,“ pronesla tiše a ani se nesnaţila zamaskovat úsměv, „někdo. Uţ chápu."

Nastalo dlouhé nepříjemné ticho. Connor si protáhl klouby na rukou, aţ to zakřupalo, a významně se zahleděl na Monroea.

„Takţe uţ nemusíme dělat ţalářníky?“ zeptal se. „Ne ţe by to nebylo vzrůšo, většinou nás posíláš do úplně jinejch bitev."

„Nemůţeš zmlknout?" obořil se na něj Shay. Cítila jsem se provinile. Věděla jsem, ţe se nerozčiluje kvůli Connorovým vtipům, i kdyţ ty jeho věčné ţerty byly přece jen trochu otravné.

„Ale no tak, to jsou způsoby," dráţdil ho Connor. Jsi Vyvolený, takţe bys měl umět zapůsobit. Škoda ţe tě nikdo nenaučil pravidla etikety. Chápeš, třeba kterou vidličku pouţít na salát, umění kaligrafie, elegantní způsob vykuchání protivníka."

Chvíli to vypadalo, ţe se na něj Shay vrhne.

„Uţ dost, Connore," ozval se podráţděně Monroe. „V klidu počkáme, neţ přijde Anika. “

„Uţ přišla." Ode dveří k nám kráčela ţena, oblečená jako ostatní Hledači aţ na kovový 34

medailon ve tvaru růţice kompasu, který měla na krku. Její vlasy, stočené na temeni, měly barvu zralé pšenice.

Doprovázela ji další ţena, jejíţ vzhled evokoval jediný přívlastek: divoká. Černé vlasy měla ostříhané nakrátko, karamelovou kůţi na krku zdobilo tetování sloţitých krajkových vzorů. Opasek měla plný noţů, od jejichţ nablýskaných rukojetí se odráţelo slunce a vrhalo kolem odlesky jako varovné smrtící signály.

„Lydie!" Connor se k ní rozběhl a sevřel potetovanou válečnici v medvědím objetí.

„Taky tě ráda vidím,“ zasmála se hlubokým hlasem. Jak se má Tess?“

„Pořád se hádá s Isaakem.“ Zazubil se. „A samozřejmě se jí po tobě stýská. “

Oplatila mu úsměv. Jestli půjde všechno dobře, za pár hodin se uvidíme.“

Poloţil jí ruce na ramena. „Dneska večer si shledání moc neuţijete."

„Lepší neţ nic," opáčila.

V tu chvíli k nim přistoupil Ethan, vzal Lydii za loket a otočil ji k sobě. „No ne, ty ses nějak vyšňořila."

„Slyšela jsem, ţe máme výjimečné hosty," řekla a rozhlédla se. Upřela oči na mě a nepatrně se uklonila. Ohromilo mě to. Bylo to zřetelné gesto úcty. Znovu jsem se v duchu ptala na totéţ co před chvílí. Kdo si myslí, že jsem? Co ode mě chtějí?

Poté se strnule poklonila Monroeovi. „Můţeme?"

Zadíval se na mě. Ještě jsme se k tomu nedostali."

Váţná blondýna se usmála. „To nevadí, aspoň 35

nebudeme muset nic opakovat."

Pokynula mi. „Callo, je mi ctí. Jmenuji se Anika."

„Díky." Sevřela jsem podávanou ruku. Nepřekvapilo mě, ţe má pevný stisk.

Z jejího sametového hlubokého hlasu i majestátního drţení těla vyzařovala autorita. „I kdyţ s tou ctí si nejsem tak jistá."

Zasmála se. „Zachránila jsi Sciona a to znamená, ţes moţná zachránila i nás."

Ještě jste mi ani neřekli, co znamená, ţe jsem Scion." Shay se postavil vedle mě. „Adne mě hlídá jako malý dítě od tý doby, co jsme sem přišli."

„Ale nehlídám," bránila se Adne. „Ani jednou jsem ti nemusela naplácat, coţ je škoda.

Shay vykulil oči. Podíval se na mě a zavrtěl hlavou, stejně jsem ale dostala vztek.

„Adne!" Monroe po ní střelil pohledem.

Napůl jsem čekala, ţe ji Connor poplácá po zádech za to, jak dokonale navázala na jeho obvyklý repertoár, kupodivu však vypadal ještě rozrušeněji neţ Monroe. Prohlédla jsem si drobnou dívku a v duchu přemítala, jak dlouho by tak trvalo, neţ bych jí urvala ruce v ramenou. Rozhodně pod deset vteřin. Možná míň než pět.

„To byl jen vtip," odsekla, pak se ale nervózně ohlédla na Aniku. „Promiň, Aniko."

„Omluva se přijímá." Anika se usmála a rázem vypadala docela jinak. „Bude nějakou dobu trvat, neţ důkladně poznáš, kým jsi, Shayi. Určitě je to čekání nesnesitelné, coţ mě mrzí, ale tvoje úloha přijde na řadu aţ později. Teď musíme především zjistit, jakou roli v tom všem sehraje Calla." 36

,Já?“ Odtrhla jsem oči od Adne, kterou jsem sledovala pro případ, ţe by si Shaye začala znovu dobírat. Ona však hleděla na Connora.

Jsem Šíp," oznámila Anika, „takţe tu v současné chvíli velím."

„Coţe?" nechápala jsem.

Dotkla se kovové růţice, kterou měla zavěšenou na krku, pak ukázala na Monroea. „Šíp řídí rádce všech skupin. Ty uţ znáš rádce skupiny Haldis."

„Co přesně je skupina Haldis?" zeptala jsem se a vzpomněla si na symbol země na dveřích.

„Všechno ti vysvětlíme v pravý čas, slibuju. Teď máme ale mnohem naléhavější problém. Potřebujeme tvou pomoc, jestli jsi ochotná nám ji poskytnout."

„A jak vám mám pomoct?" zeptala jsem se podezíravě.

I kdyţ mě opakovaně ţádali, abych jim důvěřovala, neustále jsem čekala nějaký úskok.

Usmála se, ale vůbec to nevypadalo vesele. „Potřebujeme, aby ses vrátila do Vailu.“

Snaţila jsem se zachovat si neutrální výraz. Vrátit se do Vailu. Přesně to jsem chtěla, ne? Tak proč jsem najednou celá ztuhla?

„To si děláte srandu." Shay postoupil vpřed a napůl mě skryl před Aničiným pronikavým pohledem.“Jakmile se tam objeví, zabijou ji."

Zpraţila jsem ho pohledem. Měl pravdu, ale já se narodila pro boj. Úvodní šok odezněl, zostřily se mi špičáky. Jsem vůdkyně, Shayi, ne štěně. Nezapomínej na to.

„Nemyslím zpátky ke starému ţivotu," upřesnila Anika. „Kdyţ jsi teď tady ty, Scion, válka bude nemilosrdně 37

pokračovat. Stráţci se na nás vytasí se vším, co mají. Musíme získat výhodu."

„A v čem je výhodný poslat ji zpátky?" opáčil.

„Chceme něco vyzkoušet." Monroe mu poloţil ruku na rameno. „Něco, co uţ kdysi dávno dobře zafungovalo. Spojenectví."

Spojenectví. Etapa války čarodějů, jíţ se přezdívalo Utrpení. První vzpoura Ochránců. Všechno do sebe zapadalo.

Zaplavila mě naděje i strach. Válka. Hledači táhnou do války a já mám být jejich první výstřel. Moje tělo při pomyšlení na boj okamţitě zareagovalo, napjaté, připravené.

„Tak moment." Shay Monroeovu ruku setřásl. „Myslíš spojenectví s Ochránci?"

„Uţ k tomu v minulosti došlo a hodně to zvýšilo naše šance proti Stráţcům."

Zavrtěl hlavou. Já četl něco jinýho. Vím o tý vzpouře. Máte kliku, ţe Ochránce nevyvraţdili."

Přestaň mě chránit. Nevšímal si mého varovného vrčení, upíral oči jen na Monroea.

„Tehdy to skončilo špatně," připustil. „Ale nějakou dobu to bylo úspěšné spojení. Tentokrát by mohlo představovat rozdíl mezi vítězstvím a poráţkou."

„Navíc máme jeden zásadní článek, který jsme tenkrát neměli," dodala Anika.

„A to?"

„Tebe."

„Aha," hlesl Shay.

Dívala jsem se na něj a hádala, jestli se o své úloze v celé té záhadě, kterou jsme ve Vailu odhalili, dozvěděl něco víc. Anika ho nazvala zásadním článkem. Hledači se zjevně domnívají, ţe s jeho pomocí mohou vyhrát válku. Doufala jsem, ţe je to pravda uţ jen 38

proto, co mě záchrana Shaye stála.

„Proč?" sykl Ren. „Proč jsi pro něj ochotná riskovat svůj život?"

,Je to Scion, “ zašeptala jsem. „Možná nás všechny může zachránit právě on. Co kdyby naše životy patřily jen nám? Co kdybychom nesloužili Strážcům?"

Vzpomínala jsem si, jak jsem tohle řekla, ale myslela jsem ještě na něco, co jsem se neodvaţovala před Renem vyslovit. Ne kdyţ byly v sázce naše ţivoty.

Co kdybych si svůj osud určovala sama?

Zachvěla jsem se. Věděla jsem, ţe Shaye miluju. Od chvíle, kdy se mě poprvé dotknul, se ve mně probudila část mého já, o níţ jsem do té doby neměla tušení. Naše tajnosti, ukradené okamţiky, zakázané polibky, to, co jsme jeden pro druhého riskovali to všechno vedlo k volbě, která mě přivedla aţ sem.

Sešla jsem z cesty, která mi byla přisouzena, protoţe jsem ho nemohla nechat zemřít. Jenţe to nebyl jediný důvod, proč jsem z Vailu utekla. Svět, který jsem znala, se zhroutil. Vůdce brání svou smečku. Vede ji. A já ji opustila, ale jen protoţe jsem věřila, ţe jedině tak je můţu zachránit.

Vyuţila jsem, ţe Shaye zaměstnává něco jiného, abych si řekla o to, co chci v tomhle boji získat já. Přestoţe jsem Hledačům plně nedůvěřovala, potřebovala jsem jejich pomoc. Moţná je to šance zachránit smečku před Stráţci.

„Ano,“ řekla jsem. „Udělám to.“

„Callo,“ protestoval Shay. 39

„Ne.“ Umlčela jsem ho pohledem a vycenila zuby. „Mají pravdu. Stojím o tohle spojenectví. Moje smečka by to tak chtěla.1

„Výborně," pochvalovala si Anika.

Ethan se s brbláním stáhl do kouta, kam se uchýlil prve, neţ přišly Lydia s Anikou.

„Hodilo by se nám pár taktických informací, neţ vyrazíme,1 konstatoval Monroe.

„Povím vám všechno, co vím,“ slíbila jsem. „I kdyţ si nejsem jistá, jak moc to pomůţe při plánování útoku.“

„Pomoct můţe cokoli."

Dobře.

„Ale začneme od začátku. Na podzim jsme přišli o dva lidi. Nevíš, co se s nimi stalo?“

Špatně.

Podařilo se mi zachovat neutrální výraz. Tohle novému spojenectví rozhodně nepomůţe.

„Vím.“

Ještě jedna taková otázka a zabijou mě, jestli odpovím popravdě.

„Callo, počkej," řekl Shay varovně a přistoupil ke mně. Zjevně došel ke stejnému závěru.

Zavrtěla jsem hlavou. .Jestli stojí o spojenectví, tak ať vědí, s kým ho uzavírají." A jestli budou chtít pomstu, tak ať. Rozhlédla jsem se. Dveře byly zavřené. Byly bytelné, ale ne tolik, aby odolaly Ochránci, který se proti nim vrhne v plné rychlosti. Kdybych musela utéct, dokážu to.

„Ale Shay mi sevřel zápěstí.

Nevšímala jsem si ho. Jsou oba mrtví."

Adne sklopila oči, Anika s Lydií vzdychly, Connor se poškrábal na tváři.

„To není zrovna novinka, Monroe.“

„O Kyleovi jsme věděli, “ pronesl Monroe tiše. 40

„Byl mezi Padlými. Ale potřebovali jsme se ujistit se Stuartem. Nikoho neodepíšeme, dokud si od přímých svědků neověříme, ţe zemřel.“

Zjeţily se mi chloupky na zátylku. „Od přímých svědků?"

„Ano, takový je náš protokol," potvrdila Anika.

Napadlo mě, ţe bych ráda věděla, co udělají, aţ zjistí, jak moc přímý svědek jsem já.

„Tak moment.“ Shay se mračil. „Co jsou ti Padlí zač? Četl jsem o nich ve Válce všech proti všem. Byly to ty nestvůry, co se vynořily ze strýcových nechutných obrazů?"

Při vzpomínce na tvory, kteří nás pronásledovali ponurými chodbami Rowanovy vily, jsem se mimoděk otřásla. Jak se šourali, sténali jak prázdné byly jejich oči.

„Ano, ale teď není čas na vysvětlování,“ řekl Monroe přísně. „Takţe zpátky ke Stuartovi, víš o něm něco?" zeptal se mě.

Přikývla jsem, i kdyţ mi nebylo zrovna nejlíp.

„Co se s našimi agenty stalo?“ zeptala se Anika. „Potřebujeme vědět, jak je zajali. Naše zdroje ve Vailu nemají ţádné informace. “

„Vaše zdroje?"

Monroeův výraz mluvil sám za sebe.

„Odpověz."

Shay se tvářil vyděšeně. „Myslím, ţe tohle potřebuje trochu obšírnější vysvětlení. “

Vytrhla jsem se mu, připravená zaútočit nebo se bránit. „Není třeba nic vysvětlovat, Shayi. Jsem Ochránce. Vědí, co to znamená."

„A do hajzlu," ulevil si Connor. Vyměnili si s Lydií pohled a oba se začali nenápadné přibliţovat k Ethanovi, který mě sledoval se zdánlivě nevinným výrazem. 41

Adne se podívala na Connora. „Co je?“

Zavrtěl hlavou, aby ji umlčel, oči upíral na mě.

Polkla jsem. „Byla jsem se Shayem venku před klubem Efrona Banea, kdyţ po nás vaši lidi vystartovali."

„Pokračuj," vybídl mě napjatě Monroe.

„Moje práce byla chránit Shaye. Jednoho z nich jsem na místě zabila.“

„Stuarta," zašeptala Lydia. Postavili se s Connorem vedle Ethana kaţdý z jedné strany jako stráţe.

„Takţe uţ jsme skončili s mluvením?1 pronesl tiše.

„Zachovej klid,“ nařídila mu Anika. „Záleţí jen na tom, jestli vyhrajeme válku. Válka si ţádá oběti.“

„To její druh dělá oběti," odsekl.

,Jen se na ni podívej, Ethane, je to jenom děvče," ozval se Monroe. „Nezapomeň, o čem jsme spolu mluvili. Ochránci nejsou takoví, jak se zdá. Mohla by nám pomoct přivést je na naši stranu."

Jeho něţná slova mě překvapila. Nebyla jsem zrovna nadšená, ţe mě nazval „jenom děvčetem", ale byla jsem ráda, ţe mu nejde o pomstu. Bohuţel ne všichni přítomní sdíleli jeho názor.

Ethanový rysy zkřivil vztek. V příštím okamţiku strhl kuši z ramene a namířil na mě.

„Dej to dolů, Ethane!" křikla Anika.

Connor mu zbraň vytrhl z rukou. „Moţná bys měl odejít."

„Nechce se mi,“ opáčil, aniţ se na něj podíval. „Co se stalo Kyleovi?"

„Přišli tam další Ochránci," odpověděla jsem a Shay se postavil přede mě jako ţivý štít. „Řekli, 42

ţe ho Stráţci chtějí ţivého."

Ethan přikývl, viděla jsem, jak mu pulzují ţíly na krku. „Dál?"

„Odvedli ho k Efronu Baneovi k výslechu," doplnila jsem. Musela jsem zavřít oči, okamţitě se mi vybavila ta děsivá noc jak mě Efron okukoval i jak mi z jeho doteku naskakovala husí kůţe.

Jen ať si to zkusí znovu tentokrát si to líbit nenechám.

„Bylas u toho?"

„Ano." Jako bych se octla zpátky v Efronově kanceláři a slyšela Hledačův křik, zatímco mě Ren drţel za ruku. Otřásla jsem se.

„Vedla jsi výslech ty?" Vypadal klidně. Aţ moc.

„Ne."

„Tak kdo?"

„Ethane, zacházíš moc daleko," přerušil ho Monroe. „Víš, co se Kyleovi stalo. Viděl jsi ho v Rowanově vile. Je po všem, vykašli se na to."

Ethan po něm střelil pohledem. „Mám právo vědět, co se stalo s mým bratrem!"

Bratrem? Jeho nenávistné pohledy a nepřetrţitá zasmušilost najednou dávaly smysl. Zaplavila mě vlna soucitu. Musela jsem si odkašlat, protoţe mi před očima vytanula Anselova tvář. ,Je mi líto, ţes přišel o bratra. Taky mám bratra, a jestli se mu něco stalo..." Co s ním asi udělali? A co s Bryn, která byla jako moje sestra?

Upřel na mě rozběsněný pohled. „Tak mi to pověz -"

„Přízraky," řekla jsem rychle. „Vţdycky pouţívají při výsleších přízraky."

„Přízraky?" opakoval přiškrceně. „Dali ho přízrakům?" 43

Na chvíli zavřel oči, pak mu ruka sklouzla k pasu. Zahlédla jsem záblesk ocele, kdyţ vytasil dýku. Napjala jsem se, připravená k akci.

„A tys byla u toho," zasyčel. „Udělali z něj Padlého a tys u toho byla. Ty bezcitná čubko, mohla jsi tomu zabránit!"

Kdyţ otevřel oči, sálala z nich zármutkem rozdmýchaná zuřivost. Skočil vpřed s tasenou dýkou. Chtěla jsem se na něj vrhnout, ale najednou se mezi námi objevil Monroe. Shay ve stejném okamţiku klesl k zemi těsně přede mnou se výhrůţně krčil )zlatohnědý vlk. Vycenil tesáky.

Ethan zbledl.

„A Sciona jsi proměnila v zrůdu. Osobně tě stáhnu a udělám si kabát z tvý kůţe!"

Shay se připravil ke skoku, sklopil uši.

„Ne!“ vykřikla Anika.

Monroe se vymrštil a popadl Ethana kolem pasu.

„Lydie, Connore, odveďte ho odsud!“ zavolal a snaţil se vzpouzejícího se muţe udrţet. „Vyřídíme to později. “

Ethanovi odletovaly od úst sliny, jak chrlil jednu kletbu za druhou. Oba Hledači se vrhli na pomoc svému veliteli. Se značným úsilím odtáhli řičícího Ethana z místnosti. Slyšela jsem jeho zmučený křik ještě dlouho potom, co nám zmizeli z očí.

Monroe zavrtěl smutně hlavou. Podíval se na Shaye, který se pořád krčil přede mnou, oči upřené na dveře.

„Mohl bys?“ vzdychl.

„Shayi, přeměň se,“ vybídla jsem ho tiše. „Hned." Vzápětí stál vedle mě, i kdyţ se pořád tvářil ostraţitě. 44

Jestli jí někdo ublíţí, budete toho litovat," pronesl zlověstně.

„Nic se jí nestane."

Nebylo mi příjemné, ţe se o mně baví, jako bych u toho nebyla. Chápala jsem, a dokonce oceňovala Shayovu snahu chránit mě, ale jsem válečnice. Nepotřebuju ničí ochranu.

V prsou mi kypěl vzdor.

„Nic podobného uţ se nebude opakovat, to vás ujišťuju," prohlásil Monroe.

Je mi líto, co se stalo," řekla jsem, protoţe uţ jsem nehodlala dál mlčky přihlíţet. „I kdyţ to pro vás asi nic neznamená."

Ohlédla jsem se ke dveřím, jimiţ odvlekli Ethana. „Nebo pro něj."

„Znamená, pokud to myslíš upřímně," ujistil mě Monroe a zamyšleně studoval můj utrápený výraz. „Chvíli potrvá, neţ ti začne věřit. Jestli vůbec někdy."

„Tohle nemůţe fungovat." Shay začal rozčileně přecházet po místnosti. Jak se máme někam dostat, kdyţ se ji jeden z vás pořád snaţí zabít?"

Na tom něco bylo. Těţko bych se mohla soustředit na pomoc své smečce, kdybych si musela neustále hlídat záda.

„Ethan sice trpí a má zlost, ale pořád poslouchá moje rozkazy," zdůraznila Anika. „Nikdo Calle neublíţí, dokud je pod mou ochranou."

Otočila jsem se na ni. „Pod tvou ochranou?"

Moţná má Shay pravdu, tohle spojenectví nemůţe fungovat. Vůdci nepotřebují ţádnou ochranu. Hledači nechápou můj svět ani mě. Ale dokáţu zachránit Ansela, Bryn a ostatní sama? 45

Anika se suše usmála. „Obávám se, ţe tak se věci mají, Ochránkyně. Přinejmenším dokud nepřesvědčíš ostatní o své loajalitě."

„Moje loajalita patří mé smečce," opáčila jsem automaticky. Vzápětí jsem se kousla do rtu. Smečce, kterou jsem opustila. Pomyslela jsem na Ethanův šílený vztek. Dokázala bych reagovat jinak, kdyby se naše role prohodily? Našla bych v sobě sílu odpustit? Sice jsem Kylea nezabila já osobně, ale byl mrtvý, protoţe jsem dělala svou práci. Vůbec jsem se Ethanoví nedivila, ţe je jeho vztek namířený na mě.

Nemám na vybranou, tohle spojenectví potřebuju.

Shay mě vzal za ruce. Jeho dotek mě vytrhl z chmurných myšlenek. Podívala jsem se mu do očí a rozpomněla se, proč jsem odešla z Vailu. Vzdorovitost ze mě vyprchala. Propletla jsem s ním prsty a pohladila ho palcem po zápěstí. Usmál se a já se zachvěla.

„Pomůţeme jim, Cal," řekl tiše. Jsme zase spolu. Pomůţeme Anselovi i ostatním."

Přikývla jsem, na úsměv jsem se však nezmohla. Vrásky kolem Monroeových očí se napjaly, kdyţ viděl naše propletené prsty. Mimoděk jsem Shayovu ruku setřásla. Napadlo mě, jestli je všem Hledačům proti mysli, ţe by jejich drahocenný Scion mohl milovat Ochránkyni. Hrdlo se mi sevřelo v obavách. Pokud ano, změní to nějak jeho city ke mně?

„V to všichni doufáme," ozvala se Anika, „ale potřebujeme zjistit něco víc, neţ podnikneme další krok. Jak dlouho jste plánovali vzpouru proti Stráţcům?"

My že jsme něco plánovali?

„Ehm... já -“Slova mi vázla na jazyku. Já nic 46

neplánovala. Chtěla jsem jedině zachránit Shaye. Všechno se rozhodlo za běhu a byl to jeden velký chaos.

„Nutili ji, aby se za někoho provdala,“ řekl Shay opovrţlivě. „V sedmnácti letech... Věřili byste tomu?"

Monroe přikývl, zřejmě chtěl něco říct, ale mně bylo, jako bych dostala ránu. Proč to musí vţdycky skončit u mě a u Rena? Copak Shay nechápe, jakou oběť Ren podstoupil, kdyţ mě nechal jít?

„Tohle není..." Vzápětí jsem zmlkla, protoţe jsem nechtěla veřejně propírat své vztahy.

,Já vím, ţe to není všechno," řekl Shay a já si všimla, jak ostré má špičáky. „Ale je to důleţitý. Ten obřad, to, ţe tě nutili byt s ním, to bylo šílený."

Jak o něm takhle můţeš mluvit?" obořila jsem se na něj. „Ren se nám pokusil pomoct. Zalhal kvůli nám a Stráţci to poznají. Mohli by ho zabít!"

Ne, bylo to mnohem horší. A právě ta ohavná pravda posilovala můj vztek. Sklopila jsem oči. „Zabijou ho."

Nesnaţila jsem se tajit smutek, kdyţ jsem se na něj znovu podívala se slzami v očích.

Shay zbledl, ale byl to Monroe, kdo na Renovo jméno zareagoval jako první.

„Ren?" uţasl. Poznala jsem, ţe se usilovně snaţí zůstat klidný. „Myslíš Reniera Laroche?"

„Znáš ho?" Tentokrát jsem byla překvapená já.

Monroe se odvrátil. „Slyšel jsem o něm," řekl ochraptěle.

Anika ho bedlivě sledovala. „Tak to je zajímavý vývoj. To by mohlo být dost zásadní, nemyslíš?" 47

Monroe se na ni nepodíval, jen přikývl.

„Povězte nám o tom obřadu víc,“ vybídla nás. „Pomůţe nám, kdyţ budeme vědět, jaká je situace ve Vailu."

„Calla s Renem měli na jaře zaloţit novou smečku,“ vykládal Shay, aniţ ze mě spustil oči. „Další skupinu Ochránců, která měla chránit jeskyni Haldis.“ Zaťal zuby. „Naplánovali to Stráţci, jak uţ mají ve zvyku.“

Rozčileně jsem na něj hleděla. Copak jsem neutekla před obřadem? Nechala jsem tam Rena a riskovala všechno, jen abych Shayovi pomohla. Co mám ještě udělat, aby mi věřil?

„Víme, jak tyhle věci chodí,“ konstatoval Monroe. „Utekla jsi před ním?“

„Ne, před ním ne," odpověděla jsem mu. Shay zaťal pěsti, a i kdyţ to bylo malicherné, cítila jsem jisté zadostiučinění. „Stráţci naplánovali, ţe máme v rámci obřadu zabít Shaye. Našla jsem ho svázanýho v lese. Musela jsem ho zachránit, proto jsme utekli. “

Shay uţ se na mě nedíval a mou samolibost vystřídaly výčitky. Nijak mi nepomohlo, kdyţ ho Adne vzala za ruku a něco mu pošeptala. Výborně, takže teď je ze mě potvora a děvka a z ní dobrá kamarádka. Skvělá práce, Callo.

„Čili tohle měla být ta oběť,“ vydechl Monroe. „Věděli jsme, ţe k tomu má dojít o Samhainu, ale netušili jsme kde. Vysledovali jsme Sciona do Rowanovy vily.“

„Naštěstí pro nás,“ dodala jsem. Ani jsem si nechtěla představovat, co by se stalo, kdyby se tu noc neobjevili. „Ochránci vás sledovali?" zeptal se.

Přikývla jsem. „Poslali za námi Baney.“

„Celou smečku?" podivila se Anika. Jak jste jim 48

utekli?" Shay vzdychl, jako by dělal nějaký velký ústupek. „Ren nám pomohl. Dohonil nás v lese, ale nechal nás jít a svedl ostatní na falešnou stopu."

„Pomohl vám?" Monroe na mě upřel oči, jeho výraz jsem však nedokázala rozluštit.

„Ano," zašeptala jsem sotva slyšitelně. Špatně se mi dýchalo. Kaţdá vzpomínka na tu noc byla jako další kámen, který se mi svalil na prsa a pomalu mě dusil.

Adne nás pozorovala.

„To rád slyším," řekl Monroe.

„Ano," usmála se Anika, ale jen nakrátko. „To nám hraje do karet."

Ve dveřích se objevil Connor. „Co mi uteklo?" Zalétl pohledem k Adne, která se ještě pořád drţela Shaye. „Budu hádat, Scion tě poţádal o ruku."

„Zná Reniera Laroche," odpověděla Adne a ušklíbla se jeho kyselému výrazu. Shaye nepustila. „Oni oba."

Shay se zamračil a vymanil se jí. Úkosem na mě pohlédl. Usmála jsem se na něj a jeho výraz zjihl.

Connor hvízdl. „Tomu říkám náhodička."

Vyměnili si významný pohled. Co vlastně o Renovi vědí?

„Ale právě ted máme jiné starosti," prohlásil Monroe věcně. „Kde je Ethan?"

„Poslal jsem ho k ţencům," odpověděl Connor. „Mám dojem, ţe základna je odsud dostatečně daleko."

„Právě se odtamtud vrátil," staral se Monroe. „Měl by mít aţ do zítřejšího večera volno."

Connor pokrčil rameny. „Lydie to taky schválila. Ethan se potřebuje něčím zaměstnat. 49

Navíc je to náš nejlepší ostřelovač."

Monroe vydal souhlasný zvuk a zahleděl se na Shaye. „Chápu, proč jsi chtěl na Ethana zaútočit, ale radši se mezi námi ve vlka nepřeměňuj, pokud nebudeme venku bojovat. Je tu hodně prstů na spouštích, které patří vojákům vycvičeným zabíjet Ochránce a teprve potom se ptát."

„Budu na to pamatovat," zabručel.

„Děkuji," řekla Anika. „Callo, neţ odejdeš, vyjádřil některý z členů tvé smečky nespokojenost se svým údělem? Pokud byl Ren ochotný pro tebe riskovat, dalo by se předpokládat, ţe by nám mohli přijít na pomoc i ostatní samozřejmě pod tvým velením."

Udělali by to? Myslela jsem na Masona s Nevem, na Sabine. Ţivot v područí Stráţců byl pro ně tvrdý. Jistě by skočili po příleţitosti odejít, nebo ne?

A Ansel. Chtěl svobodu, aby mohl ţít s Bryn. Ale to nebyl jediný důvod, proč jsem usoudila, ţe by se k nám bratr bez rozmýšlení připojil.

Nikdy bys Strážce nezradila. Ale kdybys změnila názor, dej vědět... vůdkyně.

Navíc nešlo jen o Ansela. Kdyţ Bryn zamlčela mé první setkání se Shayem, sama tím riskovala. Byla stejně věrná jako bratr.

„Ano," řekla jsem. „Přidají se k nám.“

„A tví rodiče?" zeptala se. „Bylo by ještě lepší, kdyby na naši stranu přešli i starší Nightshadeové."

„Moţná..." Srdce se mi rozbušilo. Otec a matka byli vůdci, moji vůdci. Vţdycky jsem se podrobovala jejich vůli. Co by si asi mysleli, kdyby je chtěla vést vlastní dcera? Ochránci si na změny v hierarchii moc nepotrpí. 50

„A co Baneové?" zeptal se Shay. „Copak nechcete všechny vlky?"

„Některé mladší Baney moţná, ale starší se k nám nepřidají," odpověděl Monroe.

Jak to víte?"

„Uţ máme se smečkami jisté zkušenosti," nadhodila Anika. „Emile Laroche se s námi nikdy nespojí."

Zkušenosti.

„Takţe chcete říct, ţe se k vám nepřidají, protoţe všichni Baneové, kteří by byli pro vzpouru, uţ jsou mrtví," konstatovala jsem. „Pozabíjeli je, kdyţ jste se o spojenectví pokusili naposledy. Jako Renovu matku."

Monroe se nadechl. „Odkud to víš?"

„Našli jsme záznamy Stráţců o smečkách Ochránců," vysvětloval Shay. „Víme, ţe Corrine Larocheovou popravili, protoţe plánovala vzpouru ve spolupráci s Hledači."

Jenţe mně odmalička tvrdili, ţe padla během útoku Hledačů, kdyţ byl Renovi teprve rok," dodala jsem. „Aţ do noci, kdy měl proběhnout obřad, jsme o tom věděli jenom my dva."

Rozhostilo se ticho, pobledlí Hledači vypadali ustaraně.

„Není divu, ţe Ochránci slouţí tak věrně," ulevila si Anika. „Stráţci vám nalhali, ţe to my jsme pozabíjeli vaše bliţní."

Roztřásla jsem se. „Věřil tomu i Ren, ale kdyţ jsme utíkali, řekla jsem mu pravdu."

Všichni se na mě otočili.

„Tys mu to řekla?" opakoval podráţděně Shay. „Ţe o tom nic nevím!"

„To je ten důvod, proč nás pustil," zašeptala jsem, ale nedokázala jsem se mu podívat do očí. Alespoň z části, pomyslela jsem si. Vybavil 51

se mi Renův zoufalý výraz. To, jak mě políbil. Je v tom nějak zapletený. Hledači nám neříkají všechno.

Monroe se najednou otočil na patě a rychlým krokem vyrazil ke dveřím. „Omluvte mě," řekl přes rameno.

„Monroe!" zavolala na něj Anika, ale on uţ byl pryč.

„Půjdu za ním," nabídl se Connor.

Adne zavrtěla hlavou. „Takhle je to s ním pokaţdý."

Co to mělo znamenat? Podívala jsem se na Shaye, ale tvářil se stejně nechápavě jako já.

„Moţná by se téhle mise neměl účastnit," uvaţovala Anika.

„Ty myslíš, ţe by dovolil, aby to proběhlo bez něj?" zasmála se hořce Adne. „Čeká na další pokus kolik let. Vlastně na něj čeká celý můj ţivot."

Anika semkla rty. „Měj úctu ke svému otci, dítě. Nechápeš, kolik ztratil."

„Tvůj otec?" hlesl Shay. Díval se na ni dost podobně jako na mě, kdyţ si myslel, ţe jsem ho zradila.

Znovu se do mě zahryzla ţárlivost. Jak moc se sblíţili, neţ jsem se zotavila?

Adniny tváře polil ruměnec, jako by právě vy jevila ošklivé tajemství. ,Jo, Monroe je můj táta."

„Proč jsi mi o tom nic neřekla?"

„Není to zas tak důleţitý." Odvrátila se, tváře červené.

„Proč mu pořád říkáš Monroe?" nechápala jsem. Můj otec byl vůdce Nightshadeů, ale stejně jsem mu říkala „tati".

„Protoţe nechci zvláštní zacházení," odpověděla 52

vzdorovitě. „A protoţe ho to hrozně rozčiluje."

„Úctu, Ariadne," napomenula ji Anika. „Záleţí na tom víc, neţ si myslíš."

„Pokusím se," řekla Adne, ale zdálo se, ţe by nejradši obrátila oči v sloup.

Anika semkla ruce. „I přes toto nešťastné přerušení potvrzuje to, co jste řekli, naše naděje v souvislosti s Ochránci. Přizpůsobíme tomu naši misi."

„Kdy?" chtěla jsem vědět. „Kdy půjdu pro svou smečku?"

Usmála se. „Hned."