Smečka....8.kapitola

Špatně jsem spala. Celou noc mě pronásledovaly chaotické sny. Některé byly dost lechtivé: Renovy prsty dotýkající se mé holé kůže, jeho blížící se rty. Tentokrát jsem neutekla. Nebo Shay; zatáhl mě do postranní uličky, opřel mě o zeď a jeho polibek mě spálil na popel. Střídaly je sny hodně nepříjemné. Zdálo se mi, jak ležím na zemi a nade mnou se tyčí Efron. A pak to najednou nebyl Efron. Zaslechla jsem Hledačův výkřik a vzápětí jsem vykřikla já.

Když přišlo ráno, byla jsem celá roztřesená a unavená. Schovala jsem se do pevnosti z polštářů a dek. Tam jsem zůstala, dokud se neozvalo klepání na dveře. Vykoukla jsem z té hromady a podívala se na hodiny. Byla skoro jedna.

,,Ano?"

Do pokoje vešel otec a zavřel za sebou. Ruce měl zaťaté v pěsti.

,,Dneska jsem tě ještě neviděl," řekl a tázavě se zahleděl na můj pelech.

,,Není mi moc dobře," pokusila jsem se o vysvětlení a přitáhla si peřinu až k nosu. Trhl sebou a v ruce sevřel kliku.

,,Ansel říkal, že jste byli včera v Edenu." Jeho ostražitý tón ve mně probudil zvědavost Nadzvedla jsem se a opřela se o lokty. Přikývla jsem.

,,Setkala ses s Efronem?" zeptal se napjatě.

,,Jo, setkala." Z mé odpovědi čišelo znechucení.

,,Není ti nic?" Najednou se na mě nedokázal podívat.

,,Ne." Okamžitě jsem se posadila, když mi došlo, proč pořád otálí u dveří, čeho se obává. Objala jsem polštář. ,,Byla tam i Lumine."

Konečně se na mě podíval. ,,Ano?"

Kývla jsem a zalezla pod peřinu. ,,Bylo to vždycky takhle?" upírala jsem oči v sloup. ,,Strážci si můžou s Ochránci dělat, co se jim zachce? Nevyužívají je jenom k boji?"

,,Záleží na konkrétním Strážci- Efron má zvláštní choutky. O tom ses včera určitě přesvědčila sama," vzdychl hořce, i když trochu odevzdaně.

,,Jo." Zavřela jsem oči.

,,Ale naše povinnost je sloužit jim. Hledači nesmějí dobýt posvátná místa." Ztišil hlas. ,,Nemůžeme zpochybňovat jednání Strážců, Callo, i když mají vlastnosti, které se nám nemusejí líbit."

,,Já vím." Otočila jsem se k němu a zatoužila se zeptat na věci, na které jsem se ptát nemohla.

Co kdyby byl naším pánem Efron, a ne Lumine? Co kdyby si chtěl vzít mě nebo mámu místo Sabine? Co bys udělal?

Zaplavily mě děsivé představy, tak jsem radši rychle změnila téma. ,,Včera večer došlo k útoku Hledačů."

,,Doslechli jsme se to dneska ráno. Blahopřeji ti k prvnímu zabití. Jsme na tebe s maminkou pyšní." Usmál se a já pokrčila rameny.

Zdálo se, že ho těší, jak nevzrušeně přijímám chválu. ,,Strážci zřejmě brzy znásobí hlídky. Myslím, že zvažují nasazení vaší nové smečky ještě před oficiálním sloučením."

Jak se zdá, všichni chtějí mít s novou smečku náskok. ,,Naším pánem má být Logan, budeme prý jeho děditstvím."

Otec si založil ruce na prsou. ,,To je dost nečekané. I když počítám, že bude pomalu v příslušném věku."

,,Víš, kdo je to Bosque Mar?" zeptala jsem se.

Zavrtěl hlavou. ,,Co je s ním?"

,,Je to strážce a včera večer byl taky v Edenu." Vybavila jsem si to divné setkání. ,,Podle mě právě on vydal rozkaz, aby naši novou smečku dostal Logan. Naše paní mu posluhovala. Něco takového jsem ještě neviděla."

,,Nikdo se nám svěřuje, jaká je hierarchie ve světě Strážců," rozzlobil se otec. ,,To je jejich svět. Já se zodpovídám Lumine a nikomu jinému."

Začal přecházet sem a tam.,,Až vznikne vaše nová smečka, budeš se zodpovídat jedině Loganovi. Snaž se nemíchat do záležitostí Strážců, Callo. Jsi bojovnice. Na to nezapomínej. Mohlo by ti to ublížit."

,,No jo, já vím." Zalezla jsem si hlouběji pod deku.Včera večer jsem byla pitomá, táta má pravdu. Nezáleží na to, co bych chtěla. Musím být silná. Nic jiného se ode mě nečeká. Kousla jsem do polštáře. Nenávidím kluky.

Zamračeně mě pozoroval. ,,Maminka dělá oběd, půjdeš se najíst?"

,,Dobře." I kdybych se schovala do sebe odolnější polštářové pevnosti, nic to nezmění. Navíc jsem bojovnice a je čas začít se podle toho chovat.

Probudila mě zvonivá melodie. Otevřeným oknem proudil do pokoje studený vzduch. V noci přišel první mráz. Podívala jsem se na budík. Za půl hodiny se máme sejít s Bryn, čeká nás pravidelná hlídka.

Jak se jí jenom zbavím? Pustila jsem se do snídaně a přemítala, jestli se Shay skutečně objeví v horách tak brzy ráno.

,,Dobrý ráno," uzval se Ansel dole u schodů.

,,Jak to, že už jsi vzhůru?" Pro jistotu jsem koukla na hodiny, jestli nemám zpoždění. Ale bylo teprve 6.30.

,,Chtěl jsem se zeptat, jestli bych dneska nemohl s váma." Snažil se tvářit, jako že mu na tom nesejde, ale když si naléval kávu, třásla se mu ruka. Černá tekutina se rozlila po lince.

,,Vždyť jsi byl včera na hlídce s Masonem," podotkla jsem a sledovala, jak utírá rozlitou kávu papírovou utěrkou.

,,Jo, ale radši bych se trochu procvičil. Chápej, po tom včerejším útoku a tak vůbec."

,,Aha." Kousla jsem se do rtu. ,,Vlastně jsem chtěla dát Bryn volno. Dneska půjdu na hlídku sama."

,,Proč?" Ansel se posadil ke stolu.

,,Potřebuju si něco promyslet," vymluvila jsem se pohotově. ,,A nejlíp mi to myslí, když jsem sama."

,,Děje se něco, Call?" Ansel si po lžičkách sypal cukr do hrnku.

,,Jak tohle můžeš pít?" otřásla jsem se.

,,Odpověz mi." Zvedl hrnek ke rtům.

,,Neděje."

,,Máma říkala, že jsi byla včera půl dne zalezlá v posteli, když jsem byl na hlídce." Přidal si do kávy ještě jednu lžičku.

,,V pátek jsme se vrátili domů až ve čtyři ráno."

,,To mi nemusíš vykládat, spal jsem jenom dvě hodiny, pak jsem musel na hlídku. A když je Mason utahanej, není s ním zrovna velká zábava. Je hrozně nášlapnej. Když ho vylekal jeden králík, prokousnul ho vejpůj."

Ansel znovu ochutnal kávu. Tentokrát byl spokojený.

,,Vážně, Callo. Nesebralo tě, jak jsi zabila toho Hledače?"

,,Ne." Tvářil se pochybovačně. Vzdychla jsem. ,,Zabíjet Hledače je moje práce. Chtěli zaútočit na Shaye."

,,Toho novýho kluka, o kterým všichni mluví?"

,,Ano." Vstala jsem a dolila si. ,,Strážci mají zvláštní zájem, aby se mu nic nestalo. Žije s nima."

Ansel dopil a napřáhl ke mně ruku s hrnkem. ,,To je dost divný. A ti Hledači na něj chtěli zaútočit?"

,,Jo. Jednoho jsem zabila, ten druhej -" Zaváhala jsem a radši mu dolila. ,,Chceš jenom půlku hrnku, abys měl místo na cukr?"

Neskočil na to. ,,Co se stalo s tím druhým?"

,,Strážci na něj poslali přízrak."

Ansel zbledl. ,,A co mu udělal?"

,,Nevím přesně." Postavila jsem před něj hrnek. ,,Efron nás vyhodil. Ale vypadalo to, že přízrak funguje, jako dost účinná vyšetřovací metoda."

,,Ještě že jsem u toho nebyl." Znovu začal sladit.

,,Taky bych tam radši nebyla," přiznala jsem. Ansel přimhouřil oči. ,,Jo, přesně kvůli tomu jsem včera zůstala zalezlá v posteli."

,,A dál?" naléhal.

Upřela jsem oči na stůl. ,,Logan mi trochu dělá starosti."

,,Proč?" Ansel vstal od stolu a šel doplnit nyní už prázdnou cukřenku.

,,Bude pánem naší nové smečky."

Ze spižírny se ozvala rána a po podlaze se rozsypaly bílé krystalky.

,,Anseli!" Vstala jsem a zamířila pro koště.

,,Pardon," zamumlal a rukama hrnul cukr na hromádku. ,,Fakt? Logan? Takže ani Efron, ani Lumine?"

,,Buď rád, že to není Efron," utrousila jsem a podala mu lopatku.

Neušlo mu, jak se tvářím. ,,Proč?"

Pustila jsem se do zametání.

,,Kvůli Sabine?" zeptal se tiše.

Ztuhla jsem. ,,Ty to víš?"

,,Neville to řekl Masonovi a ten zas mně." Hleděl na hromádku cukru.

,,Já to vím od Rena," prozradila jsem mu.

Ansel manévroval lopatkou a já nametala. ,,Mason tvrdil, že jez toho Ren hodně špatnej. Mám to samozřejmě z druhý ruky, ale věřím tomu. Nemůže Sabine před Efronem ochránit. To musí bejt pro vůdce dost těžký. Jde to proti jeho instinktům chránit smečku."

Mlečela jsem.

,,Co si o tom myslíš?" zeptal se.

,,Poprvé jsem byla ráda, že je naše paní Lumine. Doufám, že Logan je jinej. Ren říkal, že není jako jeho otec, ale že je zákeřnej."

Pokrčil rameny. ,,Logan bude určitě jinej. Rozhodně nebude chtít -"

V tom se rozlétly dveře a do kuchyně vešla Bryn.

Ansel se okamžitě zvedl a cukr z lopatky vysypal zpátky na podlahu. Zaúpěla jsem.

,,Jé, promiň." Zatvářil se omluvně a vzal mi koště z ruky.

,,Připravená vyrazit ven, Cal?" usmála se Bryn, pak se podívala na podlahu. ,,Co se stalo?"

,,Ansel si myslí, že na hrnek kafe je třeba hrnek cukru."

Bryn se zasmála a vyrazila zpátky ke dveřím.

,,Hej, počkej chvíli," chytla jsem ji za ruku.

Překvapeně se otočila.

,,Dneska bych radši šla sama, nevadilo by ti to?" Dalo mi práci říct to klidně.

,,Cože?"

,,Radši bych hlídkovala sama," zopakovala jsem a snažila se vymyslet nějaký důvod. Bohužel jsem na nic nepřišla. Tohle ti nespolkne, Callo.

,,Aha." Došla ke stolu a posadila se. ,,Takže máš rande s Renem?"

,,Co?"

,,Cože?" Ansel vyskočil a znovu rozsypal cukr. Tentokrát už se ho nepokoušel uklidit.

Těkala jsem očima mezi Bryn a bratrem. ,,Nemám žádný rande s Renem!" Sice mě taková záminka nenapadla, ale došlo mi, že by mohla posloužit. I když si mě pak budou oba dva ještě týden dobírat.

,,Vážně?" Bryn si začala pohrávat s prázdnou cukřenkou. ,,,V Edenu to vypadalo, že vám to spolu skvěle jde. Umí úžasně tancovat, že jo, Anseli?"

Mrkla na bratra a ten se jen ušklíbl.

Zamračila jsem se na ně. ,,NEMÁM s ním rande." Věděla jsem, že kdybych neprotestovala, nepůsobilo by to věrohodně.

,,No jasně." Bryn se usmíévala, ale bylo vidět, že mi vůbec nevěří, což hrálo v můj prospěch. ,,To je dobře, protože technicky vzato je proti pravidlům, aby dva vůdci hlídkovali společně. Pro případ, že by se něco stalo a zabili by vás oba najednou."

,,Technicky vzato ještě žádní vůdci nejsme. Pořád patřím k Nightshadeům a on k Baneům," odsekla jsem.

,,Takže s ním máš rande."

,,Nemám!" Popadla jsem Anselovu lžičku a mrskla ji po ní. Bez obtíží uhnula.

Nebylo mi zrovna příjemně. Během včerejšího večera se mi podařilo Rena bezpečně odradit.

Bryn se zasmála a šla si pro hrnek. ,,No jasně. Jestli chceš jít sama, mně to nevadí. Dělej si, co chceš."

Vrátila jsem se ke stolu, abych dopila kávu.

Anselovi se nakonec přece jenom podařilo smést cukr a vysypat ho do koše.

,,Bryn, když nejdeš na hlídku, nemohla bys pro mě něco udělat?" Znovu se vydal s prázdnou cukřenkou do spížírny. Překvapilo by mě, kdyby tam ještě nějaký cukr zbyl vzhledem k tomu, kolik ho vysypal.

Bryn se napila kávy a zašklebila se. ,,Jedině, když mi doneseš cukr." Podívala se na mě. ,,Nechápu, jak to můžeš pít tak hořký. Jsi drsňačka."

,,Proto jsem taky tvoje šéfová."

Ansel přinesl naplněnou cukřenku.

,,Hlavně to zase nevysyp," zabručela jsem.

,,Díky," usmála se Bryn.

Ansel po ní hodil lžičku.

Ihned nabrala hromadu cukru. ,,A co by to mělo být?"

Zavrtěla jsem hlavou. ,,Kdybyste byli lidi, už byste určitě měli cukrovku."

Ansel se zasmál, ale nespouštěl oči z Bryn. ,,No, tys měla předloni na angličtinu Thorntonovou, že jo?" zeptal se trochu nervózně.

,,Jako každej." Bryn si zamíchala kávu. ,,V sextě nikdo jinej angličtinu neučí."

,,To je fakt," zamumlal. ,,Právě těď děláme poezii a mně to moc nejde."

,,Hm." Bryn se napila, nakrčila nos a přidala si cukr. Podívala jsem se na hodiny, vstala a odnesla svůj hrnek do dřezu.

,,Vím, že ty poezii dokonce píšeš," pokračoval Ansel. ,,Tak jsem si myslel, jestli bys mi nemohla pomoct."

Pokrčila rameny. ,,Jasně. Vzhledem k tomu, že mi Calla dala košem kvůli svému frajerovi, mám volno."

Bouchla jsem hrnkem o linku. ,,Není to můj frajer !"

Nevšímala si mě. ,,Ale, jestli chceš vážně pomoct s poezií, měl bys zajít spíš za Nevillem. Podle toho, co jsem slyšela, píše mnohem líp než já. Dokonce už mu něco vydali."

,,No jo," řekl Ansel rychle, ,,zajdu, ale tenhle úkol máme mít do zítra a ty jsi tady."

,,To je fakt. Tak dobře."

,,Jsem ráda, že budete dělat něco užitečného." S tím jsem se vyřítila z kuchyně.

Slyšela jsem, jak se rozesmáli. Zabouchla jsem dveře, převtělila se a ve vlčí podobě vyběhla do lesa za domem.

Běžela jsem po východním svahu hory. Namrzlá půda mě studila do tlap. Hnala jsem se ke svému cíli a nezastavila, dokud jsem se tam nedostala. Když jsem doběhla na útes, přikrčila jsem se. Byl tam, čekal na mě. Sledovala jsem ho z vyvýšeného místa a zvažovala své možnosti. Nakonec jsem se zvedla a skočila z útesu. Přistála jsem jen kousek od něj. Leknutím nadskočil.

Dívala jsem se na něj, mlčky, bez pohnutí. On zíral na mě. Pak pomalu napřáhl ruku a popošel blíž. Sehnul se. Když jsem pochopila, co chce udělat, zavrčela jsem a chňapla po něm. Uskočil a zaklel. Převtělila jsem se.

,,Mohl sis pořádně zavařit." Ukázala jsem na něj prstem. ,,Nikdy v životě se nepokoušej pohladit vlka. Je to urážka."

,,Promiň." Tvářil se posmutněle, ale pak se zasmál. ,,Dobré ráno, Callo."

,,Dobré ráno, Shayi."