Smečka....6.kapitola

,,To nemyslíš vážně." Vytrhla jsem Bryn z ruky korzet. Samet byl příjemně hebký, ale při představě, že bych si to vzala na veřejnost, se mi dělalo zle.

,,Nadešla chvíle kruté pravdy." Začala se mi přehrabovat ve skříni. ,,Nemáš nic, co by se hodilo. Tak si prostě mysli, že je Helloween."

,,Jasně, hned mám lepší pocit." Otočila jsem se k zrcadlu a podržela korzet před sebou. ,,Co si pak vezmu, až to bude doopravdy?"

Bryn zavřela skříň a odřízla mi tak únikové cesty. ,,Protože to bude záviset na Naomi, tipla bych si něco s nabíranýma rukávama."

,,Brr. Na svatební obřad teď rozhodně myslet nechci." Vrátila jsem jí korzet.

,,Aspoň dneska budeš vypadat úžasně," řekla. ,,Sundej si tričko, ať to můžeme vyzkoušet."

Prohlédla jsem si ji. V upnutých černých saténových šatech a vysokých botách s mosaznými přezkami vypadala perfektně.

,,Fakt si to musím vzít?" vzdychla jsem.

Kývla. ,,Musíš vypadat nedostižně, Cal. Jsi naše vůdkyně. Je důležitý zapůsobit."

,,No dobře, vezmu si to, ale jenom pod bundu," uvolila jsem se. ,,A budu mít džíny."

Bryn se chvíli mračila, pak pokrčila rameny. ,,Dejme tomu. Jak chceš."

¨ Posadila se na postel, já si mezitím sundala tričko a podprsenku a nasoukala se do korzetu.

,,Zašněruji ti to," nabídla se. ,,Kdybys nemohla dýchat, řekni."

,,Bezva," ušklíbla jsem se.

,,Tak pozor!" Zatáhla za tkanice.

,,To stačí!" zavolala jsem přidušeně a podívala se dolů. Panebože.

,,Za tvá prsa bych zabíjela," prohlásila Bryn.

Okamžitě jsem popadla koženou bundu a oblékla si ji.

,,Takový jsem je neměla, dokud jsi mě nenarvala do toho korzetu."

Zasmála se. ,,Ren se zvencne, až tě uvidí."

,,Nech toho."

,,Ale o to přece jde, ne?"

To jsem radši nekomentovala. Možná to není zas tak špatné. Brzy z nás bude pár. Chtěla jsem, aby po mně toužil, i když se podle toho zatím nemůžeme chovat.

Bryn chvíli mlčela. ,,Doufám, že tě zase neobtěžoval?"

,,Neřekla bych, že mě obtěžuje," podotkla jsem. ,,Ren je prostě Ren."

,,Nemluvím o Renovi."

,,Aha." Zamračila jsem se. ,,Ne, už nic nezkoušel. Od té doby, co ho Logan odtáhl ze třídy, mě nechal na pokoji." Pohrávala jsem si s vyšívaným lemem korzetu a myslela na to, jak mě to vlastně mrzí, i když je to takhle nejlepší.

,,A co Selby?"

,,Normálně učí, jako by se nic nestalo."

,,Třeba se zase všechno vrátí do normálních kolejí," usmála se Bryn.

,,Normální nebude vůbec nic, jestli budu muset nosit takovýhle hadry." Klepla jsem do jedné z kostic, jimiž byl korzet vyztužený. ,,Možná by to mohlo sloužit místo zbroje."

Ve dveřích pokoje někdo hekl a vzápětí se rozkašlal. Otočila jsem se a uviděla zkoprnělého Ansela.Rychle jsem si zapnula bundu, ale Ansel stejně zíral výhradně na Bryn.

,,Co se děje?" zeptala jsem se bratra.

Zdálo se, že snad ani nemrká.

Bryn se na něj usmála. ,,Copak, skautíku?"

,,No tak, Bryn." Kopl do dveří. ,,Už jsem v sextě."

,,Jo, a my v oktávě. Čili pro mě seš pořád zajíček."

,,No jasně. Jen jsem se chtěl mrknout jestli už jste se vypravily." Upřel oči na své boty. ,,Mason říkal, že bude řídit - rodiče mu na dnešek půjčili land rover. Fey už je u něj. Chce vědět, kdy nás má vyzvednout."

,,Za půl hodiny," řekla jsem. ,,Bryn, nechceš si vzít do parády taky bráchu?"

Došla k Anselovi, který stál pořád ve dveřích a vypadal jako uhranutý. Zatahala ho za límec černé hedvábné košile, pak mu s naprostým klidem rozepnula ještě jeden knoflíček a kriticky se zahleděla na jeho džíny. Po chvíli se usmála a pohladila ho po tváři.

,,Ne, vypadá skvěle."

Ansel polkl a odstrčil se od zárubně.

,,Zavolám, až Mason přijede!" řekl ještě, aniž by se ohlédl.

 

Vyhazovač, obrovský starší Bane, zkontroloval naše jména a ukázal palcem ke schodišti.

,,VIP nahoru." Zvářil se uctivě, ale nebezpečně.

,,Díky." Vedla jsem své vlky po ocelovém schodišti do prvního poschodí, kde se nacházeli klubové prostory pro ,,lepší zákazníky", stylizované v duchu tovární haly. Dunělo tu industriální techno a všude vládlo přítmí. Na parketu bylo plno, všichni se zmítali v rytmu hudby. Bryn do mě šťouchla. V porovnání s ostatními dívkami jsem vypadala jako jeptiška.

,,Chceš mi připomenout, žes mi to říkala?" Střelila jsem po ní pohledem a sundala si bundu, čím jsem obnažila paže, ramena a až moc toho ostatního.

,,To asi ani nemusím."

,,Nevypadnou ti z toho, že ne?" zasmál se Ansel.

,,Sklapni, nebo tě pošlu do auta."

Mason se vrhl vpřed, vzal mě kolem ramen a dal mi pusu na tvář. ,,Vypadáš senzačně. Nevšímej si jich, bež dobývat."

Stiskla jsem mu ruku, ale když jsme vyšli nahoru, nakrčila jsem nos. Mason se zamračil, zachytil stejný pach. Oba jsme zvedli oči ke stropu. V kovové konstrukci pod střechou se vznášelo dobře šest přízraků.

,,Těžká ochranka," zabručel.

,,To teda jo." Snažila jsem se nedívat na přízračné strážce, kteří se nám vznášeli nad hlavou.

Bryn sebou trhla, když je uviděla. Ansel ji vzal za ruku a táhl ji dál.

,,Jdeme, jsem přece na seznamu, ne? Jako Efronovi hosti. Takže nebudou žádný potíže."

Bryn se nechala odvést na taneční parket. Fey tvořila zadní voj naší skupiny. Zavrčela, když si všimla přízraků, a pospíšila si, aby nás dohonila.

,,Co budeme dělat?" zeptala se. ,,Prostě mlčet a tancovat?"

Zavrtěla jsem hlavou. ,,Musíme najít hostitele a poděkovat za pozvání."

Fey si dala ruce v bok. ,,To se mám celej večer dívat na Sabine? Chceš mě zabít?"

,,Jenom je pozdravíme, pak půjdeme tancovat."

,,Dobře." Zavrtěla hlavou, takže jí rusé vlasy spadly na ramena. Připomínala lvici.

Taneční parket se leskl barvami, které v pravidelných intervalech klouzaly po černém povrchu připomínajícím nádrž s naftou. Těla se zmítala, tiskla se k sobě, basy duněly celým klubem. Na druhém konci místnosti se táhl hladký stříbrný bar, parket obklopovaly sametové pohovky. Profesionální tanečníci se ve sporém odění a s biči v ruce svíjeli na malých pódiích. Někteří měli na zádech široká kožnatá křídla. Vzhledem k Efronově pověsti se dalo těžko říct, jestli je to jen součást sadomaso kostýmu, nebo jestli jsou křídla skutečná.

Hosté byli ve směs Strížci. Zahlédla jsem Logana Banea, jak tančí v kroužku svých přátel, mezi nimiž jsem kupodivu objevila i Lanu Flynnovou. Několik Ochránců ze smečky dospělých Baneů procházelo napjatě klubem a pohledem pročesávali přítomné.

Mason mi sevřel rameno a vedl mě k baru. Sebejistě došel k mladíkovi, který se právě něčemu smál s jedním z Baneů a naléval drinky. Barmanovo oblečení působilo, jako by ho do něj nalili, ale vůbec to nevypadalo špatně.

Bryn se ke mně nahnula. ,,Kašlu na pití. Dám si jeho."

,,Chovej se slušně," zasmála jsem se.

,,Ahoj," zavolal Mason, když se k nám Neville otočil a nasadil ostražitý úsměv.

Kdyby tu dnes večer hrála nějaká kapela, myslela bych si, že Neville v kožených kalhotách a černém tričku patří k muzikantům. Rozhlédla jsem se a nenápadně zapátrala mezi přítomnými. Neville mě s vědoucím úsměvěm sledoval.

,,Držíme vám stůl vzadu," řekl. ,,Už na tebe čeká."

Odvedl nás od parketu do odlehlého kouta, kde se na pohovkách rozvalovali mladí Baneové. Naproti Renovi seděli Cosette s Daxem. Kolem Rena se právě ovíjela jedna z tanečnic oděných v kůži a líbala ho na krk. Ucítila jsem jakési neznámé bolestivé hryzání v útrobách.

Bryn se o mě opřela. ,,Na jeho místě bych k sobě sukubu nepouštěla tak blízko."

Zachvěla jsem se. Myslí si, že jsou ta křídla skutečná.

Podívala jsem se pořádně a zjistila, že koketa, která se přisála k jeho krku, křídla nemá. Vzápětí se posadila a usmála se na něj, Ren se však na ni díval s naprostým nezájmem.Vykulila jsem oči, když mi došlo, že je to Sabine. Sotva jsem ji v těch úzkých lesklých kalhotách z černé kůže a ocvočkovaném korzetu poznala.

Fey zakašlala. ,,Coura."

Bryn se uchechtla. Anselovi zaskočilo pití.

,,Hele, koho jsem našel, Rene." Neville se vmáčkl na pohovku mezi Sabine a vůdce smečky.

Polilo mě horko, ldyž se Ren zaměřil na mé tělo upnuté v korzetu.

Sklopila jsem oči ke svým náhle bujným křivkám. Možná na tom přece jenom něco bude.

,,Vypadáte všichni skvěle." Mávl rukou k pohovce, na níž seděli Dax s Cosette, a druhé, dosud prázdné, která stála vedle ní. ,,Posaďte se u nás."

Otočil se k Nevillovi a Sabine. ,,Udělejte Calle místo."

Sabine se neochotně zvedla, Neville se rozhlédl po téměř prázdných sklenicích na stole.

,,Vypadá to, že potřebujeme další rundu." Podíval se na Masona. ,,Zajdeš se mnou pro pití?"

Mason pokrčil rameny a šel s ním. Dax se za nimi zamračeně díval. Neuniklo mi, jak si Fey prohlíží jeho svalnaté paže. Neubránila jsem se úsměvu.

Ansel se posadil na prázdnou pohovku a stáhl Bryn k sobě. Ren ke mně napřáhl ruku. Zaváhala jsem, ale nakonec jsem se podávané ruky chytla a nechala se přitáhnout vedle něj.

,,Ukaž, odložím ti." Vzal bundu, kterou jsem měla přehozenou přes rameno, a odložil ji na opěradlo. Sabine někde za mnou vzdychla.

,,Myslím, že u tyče na jednom pódiu chybí tanečnice, Sabine," prohlásila ironicky Fey.

,,Chovej se slušně," zavrčela jsem.

,,To je dobrý." Sabine na ni upřela oči. ,,Mluvit mě nudí." Otočila se na Rena.

,,Jen běž tancovat," řekl jí. ,,A dávej bacha, ať se nedostaneš do maléru."

Sabine pohodila vlasy, které se v barevných klubových světlech leskly jako umělá hmota, otočila se na jehlovém podpatku a odkráčela.

Poplácala jsem prázdné místo vedle sebe. ,,Fey?"

Spustila se na sametovou podušku.

,,Je to mejdan, tak se bav." Vycenila jsem na ni zuby, aby bylo jasné, že to míním jako rozkaz, ne prosbu.

Ostrými nehty začala kreslit vzorky do sametu.

Mou ruku nadále věznila Renova dlaň. Pohladil mě palcem po zápěstí a já na Fey rázem zapomněla. Jeho blízkost zaváněla nebezpečím.

,,Nezlobte se," vyskočila najednou Bryn. ,,I když dávám Sabine zapravdu fakt nerada, přišla jsem si zatancovat. Kdo jde se mnou?"

Ansel okamžitě vstal. ,,Já."

,,Prima!" Bryn bratra odvlekla pryč.

Fey se za nimi dívala, pak ukázala na Daxe. ,,Tancuješ?"

,,A ty?" opáčil.

,,Co kdybys to zkusil zjistit?"

Vstala a prošla kolem něho. Očividně s ním zamávalo, když se letmo dotkla jeho ramene. Zasmála se a odběhla. Dax se podíval na Rena, který jen mávl rukou, vzápětí se zvedl a odešel za ní.

Opřela jsem se. ,,Je jako Jekyll a Hyde."

,,Tvoje nejlepší bojovnice, ne?" zeptal se.

Kývla jsem.

,,Dax je zas nejlepší u nás. Není divu, že je to k sobě táhne. Svůj k svému."

,,Já myslela, že se přitahují protiklady," opáčila jsem.

Ren zavrtěl hlavou. ,,Ne. To jsou jenom kecy. Jestli čteš - myslím pořádnou literaturu jako Chaucera nebo Shakespearea - musíš vědět, že jedině duše, který odrážejí jedna druhou, spolu můžou být šťastný." Odmlčel se. ,,Samozřejmě pokud se najdou."

Zírala jsem na něj. ,,Mluvíš tu o spřízněných duších? Od kdy jsi romantik?"

,,Ještě toho o mně nevíš hodně." Z toho, jak to řekl, jsem se zachvěla.

Hledala jsem nějaké bezpečné místo, kam bych se mohla dívat. V tu chvíli jsem zjistila, že Cosette ještě pořád opuštěně sedí na druhé pohovce.

Ren se podíval tam co já. ,,Cosette, co kdybys šla za ostatníma?" Okamžitě vyskočila z pohovky.

Zamračila jsem se, protože jsem si najednou uvědomila, že spolu sedíme sami v neosvětleném tichém koutě. ,,Nemusel jsi ji posílat pryč."

,,Bojíš se tu se mnou zůstat sama, Cal?" Jeho hlas se kolem mě ovinul jako provaz a táhl mě k němu.

Snažila jsem se odolat. ,,Já se nebojím ničeho."

,,Ničeho?" opáčil. ,,To je smělý tvrzení, i na vůdce."

,,Naznačuješ snad, že ty máš z něčeho strach?"

Odtáhl se ode mě.

,,Jedna věc by tu byla," řekl tak tiše, že jsem ho skoro neslyšela.

Vzápětí však jeho zasmušilý výraz zmizel.

,,Ale bude to moje tajemství. Nic neprozradím, leda bych dostal něco na oplátku."

Vklouzl mi rukou do vlasů a přitáhl mě k sobě. Krev mi přímo vřela v žilách.

Vytrhla jsem se mu. Všude kolem nás byli Strážci. ,,Můžeš si ty svoje tajemství nechat." I když jsem toužila po jeho doteku, ještě jsem mu nedůvěřovala. Slyšela jsem toho dost o jeho předešlých úlovcích. Navíc i on dobře věděl, že žena-vůdkyně musí do svazku vstoupit čistá. Což jinými slovy znamená, do obřadu žádná romantika.

Jako by mi četl myšlenky, ušklíbl se a upřel oči na má ňadra. ,,Přiznej se, můžeš v tom vůbec dýchat?"

Zaryla jsem nehty do pohovky. Dávej si pozor, Rene. Tuhle hru můžou hrát i dva.

,,Takže ty a Sabine?"

,,Co?" Odtáhl se ode mě a ležérně se opřel.

,,Jo tak, takže ti všechny holky ze smečky běžně olizujou krk?"

,,Cože?" Vypadal podrážděně. ,,Ne, Sabine si oblíbil Efron. Něco ho na ní přitahuje. Dal jí fet, když jsme sem přišli. Od tý doby je taková, hm ? hravá."

,,Aha, jasně."

Něco ho na ní přitahuje? Myslíš tím, že Efron má rád hnusný mrchy?

Vzal mě kolem pasu.

,,Žárlíš?"

Popadla jsem ho za zápěstí.

,,Nemluv nesmysly." Přesto jsem cítila elektrizující chvění, když jsme se znovu dotkli.

V tu chvíli jsme zaslechli těžké kroky urostlého Banea ze starší smečky. Rychle jsme od sebe odskočili.

,,Efron tě chce vidět." Zahleděl se na Rena. ,,Je u sebe v kanceláři."

,,Jasně, hned jsem tam." Otočil se na mě. ,,Nechceš jít za ostatníma? Nevím, jak dlouho to bude trvat."

Efronův bodyguard zavrtěl hlavou. ,,Chce vidět i vůdkyni mladých Nightshadeů. Vás oba."

Ren mě vzal znovu kolem pasu a já se nebránila.

Co mi může Renův pán chtít?

,,Dobře." Vstal a naznačil mi, abych šla s ním. ,,Nenecháme ho čekat."

Starší Ochránce souhlasně zachrčel a zmizel ve tmě.

Ren mě vedl podél lesklého tanečního parketu, pak dozadu ke schodišti. Svírala jsem mu ruku jako v kleštích. Efron Bane. Jen z jeho jména mi naskakovala husí kůže.

Protáhli jsme se klaustrofóbní tlačenicí lidských těl v přízemí a nakonec jsme došli k vysokým dřevěným dveřím. Dubový povrch zdobily složité dřevořezby. Ucouvla jsem, abych si obraz prohlédla. Zachycoval archanděla Michaela, jak brání vyhnanému Adamovi s Evou vstoupit do rajské zahrady.

,,To je zajímavý námět," podotkla jsem.

,,Efron má zvláštní smysl pro humor." Ren mi stiskl Ruku a mrazení, které jsem cítila, trochu polevilo.

Zabušil na dveře, ty se vzápětí otevřely a já překvapeně zamžikala.

Ode dveří odstoupila Lumine Nightshadeová a vybídla nás, abychom vešli. ,,Vítejte, děti. Tak ráda vás vidím spolu."

Uvnitř byl cítit doutníkový kouř a sherry. Celou místnost zdobily ohromné obrazy, každý zachycoval výjev z Dantova Pekla. Rychle jsme se odvrátila. Obrazy byly až příliš názorné, abych si je chtěla prohlížet."

Lumine se zahleděla na vůdce Baneů. ,,Renier Laroche. Moc ráda tě poznávám. Já jsem Lumine Nightshadeová. Efron si tě nemůže vynachválit." Usmála se a předvedla zuby podobné perlám.

Ren přikývl. ,,Děkuju, paní."

,,Sem do Vailu se přistěhoval někdo, koho bychom vám s Efronem moc rádi představili." Lumine nás dovedla ke dvěma koženým křeslům s vysokým opěradlem a pohovce před plápolajícím krbem. ,,Efrone, jsou tady."

Ne pohovce seděl muž, jednu ruku přehozenou přes opěrku, ve druhé svíral sklenku brandy. Měl bledou pleť a vlasy stejně zlaté jako jeho syn.

,,Rád tě vidím, Reniere." Efron se napil. ,,A tady je naše krásná Calla, konečně se poznáváme."

Prstem mi naznačil, abych šla k němu. Zaváhala jsem, ale Lumine mě postrčila. Jakmile jsem musela pustit Rena, dala se do mě zima. Snažila jsem se netřást, když mě pán Baneů vzal za ruku a přitiskl k ní rty. Jeho oči měly podobnou barvu jako plameny v krbu. Stálo mě veškeré sebeovládání, abych neucukla.

,,Prosím, posaď se." Stále mě držel za ruku, stáhl mě k sobě na pohovku.

Zoufale jsem se ohlédla po Renovi, který se tvářil zmučeně.

Lumine ho pohladila po rameni. ,,Nechceš si k nim přisednout?"

Byla to jedna z těch chvil, kdy jsem byla své paní vděčná.

Ren přišel ke mně a já se pousmála trochu blíž k němu, abych byla co nejdál od Efrona, což bylo poměrně složité vzhledem k tomu, že mě pořád držel za ruku.

,,Tak děti," spustil Efron, ,,všichni jsme tu, abychom se pobavili, ne?" Pustil mě, ale vzápětí mi přejel prsty po klíční kosti. V duchu jsem začala panikařit.

Efronovi se přece líbí Sabine, má pro ni slabost.

Přitiskla jsem se k Renovi. Objal mě a zamračil se na Efrona, ten však jen povytáhl obočí.

,,Neměl bys zapomínat, kde je tvoje místo, Reniere."

,,A ty zas, kde je tvoje, Efrone. Nech ji na pokoji," zavelela Lumine. ,,Calla patří ještě celý měsíc mně. Jestli Loganovi nevadí, že chceš ohrozit jeho smečku, budiž."

,,Loganovi?" Ren se otočil na mou paní.

Přikývla.

,,Ano." Efron potáhl z doutníku. ,,Rozhodlo se, že novou smečku zdědí můj syn. Už má na to správný věk. Nic by mi nemohlo udělat větší radost, je to přímo ideální dárek k jeho osmnáctým narozeninám. Po rituálu spojení se stane vaším pánem."

,,Přesně tak. Ovšem to rozhodnutí nepochází od nás," dodala Lumine, shýbla se k Efornovi a zapálila mu doutník plamínkem, který ji vyskočil z nehtu na ukazováčku. ,,Jde o-"

V tom se otevřely dveře.

Dovnitř vplynul vysoký, elegantně oděný muž. Kolem ramen držel ostražitého chlapce. Málem jsem spadla z pohovky. To se mi určité zdá, to nemůže být pravda.

Zaryla jsem Renovi nehty do stehna.

,,Co je?" zeptal se tiše a otočil se ke dveřím. ,,Ale ne, už zase."

Shay Doran vypadal stejně ohromeně jako my. Zatavil se na místě a zíral na nás. Vysoký cizinec ho přivedl až k nám a ukázal na jedno z kožených křesel naproti pohovce.

,,Posaď se."

Efron vstal a oba se s Lumine nově příchozím poklonili.

,,Dáte si něco?" usmála se Lumine sladce.

Muž se zahleděl na Efornovu sklenici. ,,Brandy mi přijde vhod, díky, Lumine."

Rozepnul si sako a přehodil je přes křeslo. Když jsem se mu podívala do očí, zjistila jsem, že mají nepřirozeně stříbrnou barvu. Zabodli se mi do těla jako meč a mně se roztřásly ruce.

,,Díky, žes je sem nechal přivést, Efrone," řekl muž.

,,Nemáš za co."

Lumine se vrátila se sklenicí brandy.

,,Hm, děkuji." Muž si dlouze přihnul. ,,Opravdu vynikající."

Neustále se u něj drželi dva Strážci, kteří bedlivě sledovali každý jeho pohyb. Já zas vyplašeně sledovala je.

Cizinec se předklonil a usmál se. ,,Reniere, Callo, jmenuji se Bosque Mar. Vaše rodiny a ta má mají společnou minulost, i když jsem teď byl pár let pryč. Požádal jsem své drahé přátele, aby vás sem přivedli, protože vám chci představit svého synovce."

Ukázal na Shaye, který na nás zíral oněmělý úžasem.

Naše rodiny?

Bosque Mar měl řecké rysy, olivovou pleť a tmavě hnědé vlasy, které připomínaly helmu. V jeho očích jako by tančily plameny. Zadívala jsem se na Shaye. Měl svétlé vlasy a světlou pleť a vůbec ničím se nepodobal muži, který se prohlašoval za jeho strýce.

Proč by měli Strážci chtít, aby mezi nimi žilo lidské dítě?

Shay se podíval na ostatní Strážce, pak na mě. Nejistě se usmál.

,,Možná jste se setkali ve škole," nadhodila Lumine a olízla si rubínově červené rty.

,,Jo, chodíme společně na několik předmětů," odpověděla jsem obezřetně, oči upřené na nového spolužáka. Nervy mi pracovaly. ,,Ahoj, Shayi. Doufám, že se ti u nás ve škole líbí. Je mi líto, že nás doteď ještě nikdo pořádně nepředstavil. Já jsem Calla Torová."

Viděla jsem, že se chce na něco zeptat. Zamračila jsem se a on zavřel pusu.

Má paní se usmála. ,,Výborně. Nechceme přece, aby byl chudáček Shay izolovaný od ostatních, že? Studenti, co přejdou na novou školu, to nemají lehké."

Zůstala jsem na ni zírat. Cože?

,,Vaše škola představuje úzce spjatou komunitu," podotkl Efron a opřel se o krbovou římsu, zahalen kouřem z doutníku. ,,Jen chceme, abyste pochopili, že Shay patří do naší rodiny. Měli byste na něj dohlédnout jako na vlastního."

Ren promluvil na Shaye, ale nespouštěl oči ze svého pána. ,,Jasně. Řekni kdybys něco potřeboval."

Shay se suše zasmál. ,,Díky."

,,Musíte nás omluvit, ale zastavili jsme se jenom na skok, mám tu dnes hodně přátel, kterým bych chtěl synovce představit." Bosque se znovu napil a vrátil sklenici Lumine.

,,Shayi." Vstal a naznačil mu, aby šel za ním. Shay se po mně ještě jednou ohlédl a následoval strýce. Dívala jsem se za nimi a přála si rozluštit hádanku, jaké je jeho místo v mém světě. Kdo jsi?

Masivní ebenové kyvadlové hodiny v rohu místnosti začaly odbíjet půlnoc. Efron se usmál.

,,Hodina duchů, nejlepší chvíle na tanec. Tak se běžte bavit. Mrzí mě, že nemůžu s vámi." Mrkl na mě a mně ztuhla krev v žilách. ,,Musíme s Lumine ještě něco probrat."

Ren mě popadl za ruku a zvedl z pohovky. Bojovala jsem s nutkáním rozběhnout se pryč. Když se za námi těžké dřevěné dveře zavřely, otřásla jsem se.

,,Dobrý?" zeptal se Ren.

Zamnula jsem si paže. ,,Asi jo."

Položil mi ruce na ramena a otočil mě k sobě. ,,Mrzí mě, jak se choval. Nečekal jsem, že si to k tobě dovolí, když jsi Nightshade."

Slyšela jsem toho o něm hodně, ale nikdy jsem to nebrala vážně. Nechápu, co na něm Sabine vidí."

,,Neodsuzuj ji." Ren mě pustil a otočil se k odchodu.

,,Proč ne?" zavolala jsem a rozběhla se za ním. Znovu jsme se prodírali tlačenicí na parketu. ,,Rene, počkej!"

Konečně se zastavil u schodiště, ale nepodíval se na mě. ,,Sabine se snaží Efrona zabavit, aby nechal na pokoji Costte, která je ještě mladá a má z našeho pána hrůzu. Sabine ji ochraňuje a musela hodně obětovat. Je po tom všem trochu mimo, ale řekl bych, že to je pochopitelný."

Zaťal ruce v pěst. ,,Může Cosette pomoct tak ? jak já nemůžu."

,,Panebože." Zvedl se mi žaludek. ,,Moc mě to mrzí, Rene, neměla jsem nic říkat."

,,To nic," řekl tiše. ,,Nemohla jsi to vědět."

Vyrazil po schodišti. ,,Jsem jenom rád, že ty máš nad sebou Lumine."

Když jsme vyšli do prvního patra, Bryn se oddělila od tančícího davu. ,,Callo!"

Následoval ji můj rozzářený bratr.

,,Kdes byla?" Objala mě. ,,Tady je to fakt super."

Všimla si, jak se tvářím. ,,Co se stalo?"

Zdá se, že nedokážu Rena udržet, i když musím, mám strach z Efrona Banea a nemůžu přestat myslet na kluka, který teď představuje ještě větší záhadu, než když jsem nevěděla, jak se jmenuje. Nasadila jsem úsměv. ,,Nic. Promluvíme si později."

Nezdálo se, že by ji to uklidnilo.

Objala jsem ji. ,,Tak dělej, Bryn, předveď mi, jak vypadá zábava! Nebo mám snad poprosit svého bráchu, aby si se mnou zatancoval?"

Ansel se zazubil, popadl mě za ruku a dotáhl doprostřed tančícího davu. Zvedl mě do vzduchu a zatočil se mnou. Když mě postavil na zem, začala jsem se točit sama a nechala neodbytnou hudbu, aby mě zaplašila všechno nepříjemné.

Kolem nohou nám vířily pramínky mlhy, ovíjely se kolem nás jako hedvábné nitky, měnily barvy zároveň s blikajícím osvětlením. Vzduch sladce voněl po zimolezu a fialkách. Cítila jsem se nádherně uvolněná.

Upoutal mě melodický smích. Tanečnice na pódiích, které se synchronizovaně otáčely čím dál rychleji, měly zakloněné hlavy a z jejich krvavě rudých rtů se linula právě ona mlha. Hleděla jsem na ten zvláštní výjev a přemítala o tom, jestli je nebezpečné vdechovat dech sukub.

Rytmus zpomalil, přešel ve smyslnější a pulzující dunění. Bryn zavřela oči a otáčela se v pomalých kruzích, přitom vykreslovala ve vzduchu složité vzory. Ansel ji sledoval jako uhranutý.

I já zavřela víčka. Nechala jsem hudbu, aby prostoupila celé moje tělo, vedla mé pohyby. Zahalila mě jako tekutá tma. Najednou mě někdo popadl zezadu kolem pasu, až jsem vyjekla.

,,Tancuješ přímo neuvěřitelně." Ren mě přitáhl zády k sobě. Hladil mě po bocích a pohyboval se se mnou do rytmu. Tiskla jsem se k jeho pevnému tělu. Obávala jsem se, že se brzo přestanu ovládat. Přece jsme ukrytí v davu, ne. Takže nás Strážci nemůžou vidět.

Snažila jsem se zklidnit dech. Ren mě nepouštěl, tančili jsme na trýznivě pomalou melodii. Zavřela jsem oči a opřela se o něj. Začal mě hladit po bocích, po břiše. Bylo to úžasné.

Pootevřela jsem rty a do úst mi pronikl pramínek kouře. Rázem jsem měla na jazyku chuť pučících květů. Najednou jsem si nepřála nic jiného, než být s ním . Síla mé touhy mě viděsila. Netušila jsem, jestli za ní může moje vlastní tělo nebo kouzlo sukuby. Ale tohle se nesmí stát!

Sklonil hlavu, políbil mě na krk a já začala panikařit. Otevřela jsem oči a snažila se uklidnit i v tom všudypřítomném horku, které se na nás lepilo. Ucítila jsem dotek jeho ostrých špičáků. Otočila jsem se v jeho náručí a odstrčila se od něj.

,,Jsem bojovnice, ne milenka," vypravila jsem ze sebe.

,,Nemůžeš být obojí?" Z jeho úsměvu se mi podlamovala kolena.

Couvla jsem od něj a snažila se soustředit na blikající světla, ale nepomáhalo to. Mé rozpálené a bouřící tělo jako by mi ani nepatřilo. Přesto jsem to doopravdy nechtěla. Ne teď. Nepadnu Renovi k nohám. Jestli spolu máme vést smečku, potřebuju si získat jeho úctu.

,,Nejsem jedna z tvých fanynek, Rene." Znovu jsem ho odstrčila.

Vrhl se ke mně. ,,Jasně že nejsi. A nikdy nebudeš."

Pohladil mě po tváři a druhou ruku mi položil na záda do míst, kde mi mezi lemem korzetu a bokovými džínami prosvítal pruh holé kůže. Rozčilovalo mě, jak jsem najednou slabá.

Sklonil se ke mně a prstem se dotkl mých rtů. Polilo mě horko, když jsem pochopila, že mě chce políbit.

,,Ne." Ucukla jsem. Moje tělo prahlo po jeho dotecích, rozum však velel něco jiného. ,,Nejde to."

S bušícím srdcem jsem se začala prodírat opojnou mlhou a hradbou těl, abych mu unikla. Jednou jsem se ohlédla. Vypadal zaskočeně a posmutněle. Mrzelo mě to. Vtom se ale kolem něj ovinuly čísi paže. Vzápětí ho obešla Sabine a zatáhla ho mezi tanečníky.

Přesně proto mě ještě nemůžeš mít, Rene. Já se nedělím.

Vrátila jsem se k pohovce, kde jsme předtím seděli. Popadla jsem bundu a vyrazila ke schodišti.