Během semináře z filozofie jsem tak zatínala zuby, až mě rozbolela čelist. Lavice u vysokých oken zůstala prázdná. Shaye jsem nezahlédla ani v jídelně, a teď nepřišel ani na hodinu.
Dělala jsem si zápisky a snažila se přesvědčit sama sebe, že je mi to jedno. Znovu jsem zalétla pohledem k Shayově prázdné lavici a zaskřípěla zuby.
Přinutila jsem se soustředit na výklad učitele Selbyho, který divoce gestikuloval, když popisoval argumenty pro a proti existenci Boha. Hodinu začal tím, že nám ukázal samolepku s nápisem: „Bůh je mrtev – Nietzsche; Nietzsche je mrtev – Bůh.“
Snažila jsem se dávat pozor a vnímat zapáleného učitele, hlavou se mi však honily spletité myšlenky. Rozhlédla jsem se po třídě. Ostatní si pečlivě zapisovali a souhlasně přikyvovali. Spočinula jsem pohledem na Loganovi. Mladý Strážce se jako obvykle válel po lavici a spal, oči mu stínily sluneční brýle Dior.
O čem chce s námi po vyučování mluvit?
Když zazvonilo, pomalu jsem si protáhla ztuhlé svaly.
Baneové odešli ze třídy společně. Sabine s Daxem se drželi Rena a něco si tiše šeptali. Já šla ke skříňkám, kde na mě čekali Nightshadeové. Beze slova jsme vyrazili chodbou k posluchárně. Vešli jsme dovnitř a nervózně čekali, až se objeví Logan.
Pravidelné pomalé kroky spolu s pachem hřebíčku a mahagonu ohlásily jeho příchod. Usmál se na nás, umělecky rozcuchané vlasy se mu ve slunci, které sem pronikalo okny, leskly jako čisté zlato. Posadil se na židli docela vzadu, takže se na nás díval svrchu.
„Rád vás vidím.“ Beze spěchu si nás prohlížel. „Samozřejmě chápu, že tahle schůzka je trochu nečekaná, ale všechno se teď bude rychle měnit, když se blíží sloučení smeček.“
Opřel se lokty o kolena. „Aby mohli vůdci projít svatebním rituálem, musejí dosáhnout stanoveného věku. U Rena i Cally k tomu dojde až o Samhainu, v den, kdy jim oběma bude osmnáct a kdy oficiálně vznikne nová smečka.“
Poklepával prsty o hnědou obálku. „Aby všechno proběhlo hladce, přinesl jsem vám nějaké materiály, ze kterých se dozvíte, jaké bude mít nová smečka povinnosti, co vás do budoucna čeká a jak jsou jednotlivé fáze načasované.“
Kývl na Rena a obálku mu hodil.
Ren ji otevřel a podíval se dovnitř. „Co to je?“
„Údaje o nové zástavbě,“ řekl Logan. „Tam budete bydlet.“
Mladí vlci se neklidně zavrtěli.
Logan je uklidnil posunkem ruky. „Jak jsem říkal, bude to probíhat postupně. Někteří z vás, například Ansel a Cosette, jsou ještě hodně mladí a Strážci to berou na vědomí. Pět domů z nové zástavby už roste. Samozřejmě že dům pro Rena s Callou je hotový, a jakmile proběhne svatební obřad, můžou se nastěhovat.“
Bojovala jsem s přívalem horka. Podívala jsem se po Renovi, ale ten hleděl na Logana.
„Bryn, Sabine a Dax se nastěhují jako další, protože i oni letos ukončí školu.“
Oba jmenovaní Baneové strnuli, Bryn začala nervózně podupávat, Ansel sevřel rukama sedátko židle. Ren si odkašlal. Logan povytáhl obočí.
Ren se ohlédl po svých druzích, pak se podíval na Strážce. „To je páruješ? Sestavuješ nové dvojice už teď?“
Pomalu se usmál. „Vadilo by ti to snad, Rene?“
Ren na svého pána upíral oči a mlčel. Logan se hlasitě zasmál. „Ne, nepáruji je.“
Dax i Sabine se uvolnili, Fey si oddechla. Bryn vyslala k bratrovi chabý úsměv.
„Jedinou uznanou dvojicí jsou v této chvíli Ren a Calla, vaši vůdci,“ pokračoval. „Můžete žít v domech, které vám poskytneme, podle vlastního uvážení. Každý dům má několik ložnic a koupelen. Těch pět, které jsou ve výstavbě, má společnou zahradu s bazénem a saunou. Stejně jako zajišťujeme komfort vašim rodičům, i vy budete mít lidi na uklízení, zahradníky a další údržbáře, takže se můžete soustředit výhradně na své povinnosti. Nepochybuji, že se vám vaše životní podmínky budou zamlouvat.“
Mladí vlci zabručeli na souhlas a já ucítila jiskřičku naděje.
Logan se usmál. „Jak už jsem řekl, první se přestěhují Ren s Callou, po nich budou následovat další oktaváni. Ostatní můžou žít se svými rodiči, než dokončí školu, nebo se můžou přestěhovat do nových domů, jakmile budou dokončeny. Každopádně od této chvíle už se nebudete zodpovídat své bývalé smečce, ale Renovi, Calle a mně.“
Strážce si pohladil bradu. „Otec mi velkoryse nabídl, že mi s novou smečkou bude pomáhat. Domnívá se, že tak mladí Ochránci jako vy by mohli projevovat nekázeň.“
Spočinul pohledem na Sabine. „Ale já si myslím, že když všichni projevíme ochotu plnit své povinnosti, jeho zásahy jistě nebudou nutné.“
Sabine se roztřásla. „Jistě, Logane,“ řekl Ren. „Jak si přeješ.“
Logan se pousmál. „Výborně.“
Ukázal na obálku. „Vevnitř najdeš formuláře pro jakékoli požadavky. Každý z vás může zažádat o automobil dle vlastního výběru.“
Dax zajásal a Logan se zazubil.
„Navíc vám zajistíme pravidelnou týdenní donášku potravin až do domu.“
„Kde jsou ty naše nové domy?“ zeptala jsem se.
„Na mnohem vyšším místě na východním svahu hory. Vede tam jen jedna příjezdová cesta. Umístění odpovídá primárnímu účelu nové smečky.“
„A tím bude?“ Se zájmem jsem se předklonila.
Logan přimhouřil oči. „Máme důvod domnívat se, že Hledači během příštího roku vytáhnou na jeskyni Haldis s veškerými prostředky, které mají. Nightshadeové a Baneové budou pokračovat v hlídkování po obvodu území, ale nová smečka zaujme obranné pozice přímo v okolí jeskyně.“
Opět se usmál. „Což mě přivádí k další záležitosti. Obvykle získává smečka název po svém pánovi, ale smečka Baneů už existuje. Nová smečka se proto bude nazývat Haldis, podle místa, které máte chránit.“
Všichni se tvářili povzneseně.
„Jsem rád, že se vám to líbí,“ řekl Logan spokojeně. „Ostraha Haldisu bude vaším hlavním úkolem, ale je tu ještě jedna záležitost, které se musíme věnovat.“
Podíval se na mě a na Rena. „Vašim vůdcům byl v pátek představen lidský chlapec jménem Shay Doran. Chodí do oktávy v téhle škole, přistěhoval se minulý týden.“
Zasunula jsem si dlaně pod stehna, aby Logan neviděl, jak se mi třesou.
„Strážci mají o Shaye jistý zájem a naší prvořadou prioritou je zajistit jeho bezpečí. Právě na něj chtěli Hledači v pátek zaútočit.“
„Co s ním mají v plánu?“ vypadlo ze mě.
Několik vlků zatajilo dech.
Sklopila jsem oči k podlaze. „Omlouvám se, Logane, to jen, že už ho znám a byla jsem zvědavá.“
„To je celkem v pořádku, Callo.“ Mávl rukou. „Jsme ti zavázaní, žes zabránila jeho únosu. Popravdě řečeno nevíme, o co přesně Hledačům jde. Každopádně věří, že jim Shay nějak pomůže v tažení proti nám. Proto ho musíme držet stranou a ohlídat ho před nimi.“
Přikývla jsem.
„I já se s ním už seznámil. Zdá se, že jsi ho velmi okouzlila. Získala sis jeho důvěru a to bych chtěl podporovat. Spřátel se s ním, prosím. Považuj se pro tuto chvíli za jakéhosi bodyguarda.“
Zvedla jsem hlavu a vytřeštila oči. Ren probodával Strážce pohledem, ten mu jej klidně oplácel.
„Ten kluk o našem světě vůbec nic neví a tak to taky zůstane,“ pokračoval Logan. „Čím míň toho tuší o nebezpečí, které mu od Hledačů hrozí, tím to pro něj bude jednodušší. Budete ho chránit, ale aniž by pojal jakékoli podezření. Callu už zná, takže ta by s ním mohla udržovat těsnější kontakt.“
Přikývla jsem, že rozumím, zato Ren se tvářil vražedně. Ostatní vlci rozkaz mlčky odsouhlasili.
„Dobrá, tím jsme tedy uvedli věci na pravou míru. Pokud byste potřebovali něco vědět, sdělte své dotazy vůdcům, kteří mi je budou tlumočit. V tom se naštěstí Lumine s Efronem shodli.“
Usmál se a vstal. Shromáždění vlci se začali zvedat, ale Logan luskl prsty, aby si zjednal ticho.
„Je tu ještě poslední věc.“
Deset párů očí se otočilo k novému pánovi.
„Ren nadnesl důležitou otázku, a to jak budete v budoucnu spárováni.“
Bylo mi, jako by mi hrdlo sevřela ledová ruka.
„Partnery Ochráncům vždycky vybírají Strážci, aby byl výsledek pro smečku co nejpříznivější,“ řekl. „Jistě chápete, že jedině tak je to správné.“
Všichni mlčeli. „Stejně jako mí předkové se budu v takových otázkách radit s vašimi vůdci. Zatím jste ale všichni hodně mladí a já nečekám, že by k takovému rozhodování došlo někdy v dohledné době. V každém případě je však zřejmé, že už mezi vámi vznikla silná pouta.“
Dokonale bílé zuby se zaleskly v úsměvu. „Mám z toho radost, protože to naznačuje silnou a velmi loajální smečku, a to je při plnění vašich povinností výhoda. Musím vám však připomenout, že jediná schválená dvojice jsou Ren s Callou, vaši vůdci. I když máte možná sklony navazovat vlastní vztahy, jediný, kdo je může posvětit, jsem já. Je to jeden z našich nejdůležitějších a nejstarších zákonů. Každé neuposlechnutí stihne přísný trest.“
Nemohla jsem dýchat.
Logan sáhl do kapsy džínů a vyndal z ní krabičku cigaret. Jednu si vyklepl a zasunul ji mezi rty.
„To je všechno.“
Na chvíli se nikdo nepohnul, ticho mezi námi viselo jako těžká mlha. Pak se Ren zvedl a kývl ke dveřím. Ostatní Baneové ho pomalu následovali. Doufala jsem, že se mi nepodlomí kolena, až vstanu ze židle. Žaludek jsem měla jako na vodě. Udělala jsem jenom pár kroků, když se znovu ozval Loganův medový hlas.
„Masone, můžeš na chvíli?“
Ztuhla jsem. Mason zůstal stát hned za mnou jako přimražený. Ohlédla jsem se na Logana. Oči se mu leskly v rudé záři slunce, které se za okny chýlilo k západu. Ovanul nás pach hřebíčku a cigaretového kouře.
Mason se na mě podíval a napjatě se usmál. Vzala jsem ho za ruku.
„Ne,“ zašeptala jsem rázně. Nepatrně zavrtěl hlavou a vymanil se mi.
„Callo!“ Loganův hlas se rozlehl posluchárnou jako šlehnutí biče. „Máš odejít.“
Někdo mě vzal kolem ramen a táhl ke dveřím. Jakmile jsme byli venku, vytrhla jsem se Renovi a zlostně se na něj otočila. Dax s Fey stáli opodál se zachmuřeným výrazem, Ansel a Bryn zmizeli za rohem.
„Musím se tam vrátit.“ Chtěla jsem jít zpátky, ale Ren mě popadl za ramena a otočil k sobě.
„To nemůžeš.“ Ohlédl se do chodby.
Podívala jsem se tam co on a uviděla Sabine, jak vede Nevilla k východu ze školy. Držela ho kolem pasu a něco mu říkala. Cosette je v uctivé vzdálenosti následovala.
„Nedovolím to,“ protestovala jsem. „Je z mé smečky, Rene, mám za něj zodpovědnost.“
„Teď patří i do mý smečky,“ řekl Ren. „Je mi to líto, Callo. Mrzí mě, že ses dostala do týhle situace, vím, jaký to je.“
Dax nesouhlasně mlaskl a Ren po něm střelil pohledem.
„Neužírej se tím, Cal,“ prohlásila Fey „Ty za to nemůžeš, tohle je Masonův problém.“
„Jak to můžeš říct?“ vydechla jsem.
Odvrátila se. „Vždyť je to pravda! Máme na práci důležitější věci.“
„Přesně tak,“ zabručel Dax. „Do takovejch nesmyslů se nebudeme míchat. Vykašli se na to.“
Zaryla jsem nehty do dlaní a z ran po skleněných střepech mi znovu začala téct krev. Ren se díval, jak rudé kapky dopadají na podlahu. Vycenil na Daxe s Fey zuby.
„Zmizte odsud.“
Dax se naježil, ale trhl hlavou k východu. Fey ho vzala za ruku a společně odešli.
„Callo.“ Ren se mě k sobě pokusil přitáhnout.
„Ne.“ Vykroutila jsem se mu. „Nepokoušej se mi tvrdit, že to časem bude lepší.“
Zaťal zuby, ale už se mě nesnažil dotknout.
„Nikdy to nebude lepší.“ Oči se mu podezřele leskly. „Bude to jedině horší.“
Objímala jsem si ramena a bylo mi jedno, že jsem si přitom zamazala šaty od krve.
„Najdi Ansela a dovez ho domů, prosím. Musím tu zůstat.“
Nadechl se, aby protestoval, ale já ho zarazila. „Počkám, až Logan odejde. Musím Masona vidět.“
Zavrtěl hlavou. „Zůstanu tu s tebou. Teď v tom jedeme spolu. Ansela může odvézt Bryn.“
„Bryn se od něj musí držet dál! Nebo ti ušlo, co nám před chvílí Logan naznačil?“
„Uklidni se.“ Ztlumil hlas. „Logan zatím vztahy ve smečce nezakázal. Říkal, že se s námi bude radit, takže ho pořád můžeme ovlivnit. Ansel s Bryn si jenom musí dávat pozor. Můžeme jim pomoct.“
„Teď na to nechci myslet,“ řekla jsem, s očima upřenýma na své ruce. „Musím s Masonem mluvit o samotě.“
„Dobře.“ Natáhl si koženou bundu. „Odvezu tvýho bráchu domů.“
Teprve když už byl na odchodu, zamumlala jsem: „Díky.“
Došla jsem na dívčí toalety a pustila si na dlaně horkou vodu, abych z nich smyla zaschlou krev. Kolem začala stoupat pára. Když jsem se dostala z prvotního šoku, pomalu jsem se vrátila k posluchárně. Schovala jsem se za nízkou řadu skříněk a čekala, čelo přitisknuté k chladnému kovu.
Uběhla snad celá věčnost, ačkoli ve skutečnosti to muselo být jen pár minut, než jsem zaslechla, jak se otevírají dveře. Vykoukla jsem zpoza skříněk a uviděla Logana, který svižným tempem odcházel. Jakmile zmizel za rohem, opustila jsem úkryt. U dveří jsem se na chvíli zastavila, pak jsem opatrně vešla.
Ve vzduchu visel kouř, vůně hřebíčku a tabáku. Mason seděl uprostřed posluchárny, loket opřený o koleno, a zakrýval si dlaní oči. Ve druhé ruce držel útlou černou cigaretu.
Pomalu jsem popošla k němu. Zvedl hlavu a unaveně se na mě usmál. Potáhl z cigarety.
„Ahoj, Callo.“ Zaklonil hlavu a vyfukoval ke stropu kouřové kroužky.
Chtěla jsem něco říct, ale svíralo se mi hrdlo. Mason sledoval, jak se k němu pomalu blížím. Když jsem byla u něj, váhavě jsem natáhla ruku a chtěla mu ji položit na rameno. Trhl sebou a vstal. Zahodil cigaretu a zadusil ji botou.
„Jdem odsud.“
Protáhl se kolem mě a zmizel na chodbě tak rychle, že jsem musela popoběhnout, abych ho dohnala.
„Masone.“ Konečně jsem byla schopná mluvit.
„Nic neříkej, nestojí to za to.“ Zastavil se u své skříňky a nastavil číselnou kombinaci.
„Pověz mi, co se stalo.“
Zaklel, protože zadal špatné číslo a musel začít znovu. „Nestalo se nic. Zatím.“ Zámek cvakl a on otevřel skříňku.
Nadechla jsem se, ale úlevu záhy vystřídalo rozčilení. „Co od tebe chtěl?“
Vydal zvuk, který osciloval mezi smíchem a vrčením. „Co bys řekla? Je to syn Efrona Banea.“
„Ne.“ Zavřela jsem oči a opřela se o vedlejší skříňku. „To prostě nemůžu připustit.“
Zabouchl dvířka a konečně se ke mně otočil. „Ani já, Cal. Logan už po mně pokukuje nějakou dobu, doufal jsem ale, že dál nezajde. Bohužel marně.“
„Co budeš dělat?“ zeptala jsem se a nenáviděla Logana i tu hroznou bezmoc.
Hodil si tašku na rameno. „To nevím, ale snad se mi aspoň podařilo získat trochu času.“
„Jak?“
Zajel si rukou do vlasů. „Logan má sice zdědit naši smečku, ale je pořád mladej… a má strach.“
Nedovedla jsem si představit, že by se Strážce něčeho bál. „Z čeho?“
„Ze svejch starších, zvlášť z otce. Naznačil jsem mu, že jestli na mě bude tlačit, řeknu Renovi, aby to práskl Efronovi.“
„Myslíš, že to pomůže?“
„Pomůže,“ přisvědčil. „Tohle je právě ten případ, kdy by se mi ‚tradice‘ Strážců mohly k něčemu hodit.“
„Jaký tradice?“
Bouchl pěstí do plechové skříňky tak silně, že ji promáčkl. „Můžeš tomu říkat ‚fanatizmus‘. Dokud Logan nezíská větší moc, pořád je pod dohledem Efrona a ostatních Strážců. Převzetí naší smečky je pro něj něco jako zkouška, musí dokázat, že je svého postavení hodný. Když mu to budu připomínat, snad se mi podaří zabránit, aby…“ Nedokázal dopovědět.
„Musíš něco udělat. Nemůžeš přece –“
„Ne.“ Podíval se na mě. „Strážci tolerují rozdílnou orientaci, ale jenom v oddechovém slova smyslu. Logan by otci ani ostatním Strážcům nikdy nepřiznal, že je gay.“
Kousla jsem se do rtu. „Masone, proč jsi mi to neřekl?“
„O mně a Nevovi?“
Sklopila jsem zrak. „Ty mi nevěříš.“
Položil mi ruku na rameno. „Tak to není, Cal, věřím ti.“
Podívala jsem se na něj. Z jeho očí čišel bezbřehý smutek.
„Jenomže jsi blíž ke Strážcům,“ pokračoval. „Nikdy by nepřijali, kdo jsem, koho miluju. Stejně jako starší ze smečky nebo mí rodiče. Pro mě a pro Neva by to znamenalo konec, a to nejenom našeho vztahu, ale všeho.“
Působil tak klidně, že jsem to nedokázala snést.
„Na jak dlouho dokážeš Logana zadržet?“ vylétlo ze mě. „Jak dlouho budeš v bezpečí?“
Vytáhl mobil a odeslal krátkou zprávu. „Proč si myslíš, že jsem v bezpečí, Callo?“
„Možná bych mohla promluvit s Lumine,“ napadlo mě.
„To nedělej,“ řekl a vzal mě za ruku. „Kdyby ses do toho nějak vměšovala, Logan by z tebe udělal výstražný příklad. K čemu by nám bylo, kdyby tě předali přízraku? Nebo Efronovi? Nemáš na vybranou. Nikdo z nás nemá. Tak to chodí, Ochránci přece slouží, ne?“
Na to jsem nedokázala nic říct, jen jsem mu stiskla ruku.
„Nemůžeš za to,“ řekl a hlas se mu zachvěl. „To bude dobrý.“
S tím mě pustil a odešel.
2024 ©